Vychází další číslo Te Deum, které se z velké části věnuje tématu mučednictví, jež s různou intenzitou provází Kristovu církev od jejích začátků a budu tomu tak až do konce věků.
Pavel Zahradník ve svém článku uvádí mnoho podrobností o ukrutnostech husitů, nejen mužů, ale i žen, zejména vůči kněžím a řeholníkům. Je smutné, že dodnes nebyl zahájen beatifikační proces alespoň ohledně některých z těchto mučedníků. Přitom se v zásadě nejedná o nové poznatky. O vraždění kněží husity píše jak v článku citovaný Vavřinec z Březové, tak i František Palacký v třetím dílu svých v našem národním povědomí známých Dějin národu českého v Čechách a v Moravě. Projevuje se tu patrně jistá netečnost české církve, i z doby před první světovou válkou, i meziválečné. Přitom husitství bylo nepřáteli víry glorifikováno od vzniku Československa, až po období socialismu.
Německá psycholožka Christa Mevesová se zabývá ve svém článku chlapci a děvčaty v současném školském systému a následně pak vztahy mezi muži a ženami. Ukazuje na přirozené rozdíly mezi oběma pohlavími, na znevýhodňování chlapců ve společném školním vyučování s děvčaty a na důsledky z toho plynoucí. Její argumentace potvrzuje namnoze i v církevním prostředí zapomenutá slova Pia XI. z jeho encykliky Divini illius Magistri z roku 1929 o křesťanské výchově mládeže, ve které se staví proti koedukaci ve školství nejen kvůli cudnosti, ale i s ohledem na lidskou přirozenost. Píše: „Z lidské přirozenosti pocházejí obě pohlaví odlišná tělesným ústrojím, povahou i vlohami. A tak nenajdeme v přirozenosti ničeho, z čeho by bylo možné souditi, že mužská i ženská mládež má býti zároveň, neřka stejně vychovávána. Boží moudrost ustanovila obě pohlaví, aby se navzájem v rodině i ve společnosti doplňovala a srůstala v jednotu právě pro tělesné i duševní rozdíly mezi nimi. Tohoto rozdílu pohlaví jest zvláště dbáti při výchově a vyučování, ba přímo má být podporován odloučením podle věku a okolností.“
Pozornosti čtenářů doporučuji i článek Johna Laughlanda o snahách zavést ve Francii a Británii „manželství“ homosexuálů. Jde tu o poslední a celkem logický článek řetězce, který začíná popřením těžké hříšnosti sodomie a pokračuje přes tzv. registrované partnerství. Na straně odpůrců této zvrhlosti je pak v mnohých případech na vině nesprávná tolerance a zbabělost se veřejně postavit proti. O křesťanském postoji k těmto hříchům je třeba svědčit: před soudy, ve vězení a možná časem i na popravišti. S tématem tak souvisí i Výzva k netoleranci od amerického biskupa ctih. Fultona J. Sheena obsažená v jeho knize vydané roku 1931. Není pochyb o tom, že dnes je situace ohledně jím kritizované záliby v novotách, pokrokářství, falešné tolerance a ohýbání kolen kazatelů před davem ještě mnohem horší.
Z editorialu – napsal Michal Kretschmer.
Aktuálně >