Michal Semín
Na přelomu svatopostního a velikonočního času si na své přišli také zdejší ateisti, když do České republiky zavítal jeden z dnes nejpopulárnějších kazatelů jejich vyznání Lawrence M. Krauss. Příslušníci místní astrofyzikální obce se předháněli v oslavných komentářích na jeho adresu, Jiřího Grygara nevyjímaje. V čem tkví jádro Kraussova poselství? Bůh není, vesmír vznikl z ničeho. Jak je možné, že má Krauss přinejmenším vědecké zastání i u Jiřího Grygara, který je o existenci Boží přesvědčen? Odpověď na tuto otázku není složitá – spojují je, navzdory dílčím odlišnostem, mylná filosofická východiska a chybné pojetí vědeckosti. Zatímco Grygar tvrdí, že existence Boží je vědecky neprokazatelná a je tedy výlučně předmětem víry (iracionální?), Krauss jde o stupeň dál a konstatuje, že kvantová fyzika prokázala možnost vzniku vesmíru „z ničeho“. Základní Kraussova chyba spočívá v nerespektování základní vědecké zásady, že není možné vyvozovat závěry v jedné oblasti poznání (ontologie či kosmologie) užíváním metodologie zcela jiného vědního oboru (fyzika). Tento omyl je navíc spjat s absolutizací empirických věd a popíráním vědeckosti filosofických oborů, v nichž se otázky bytí (vznik, nicota apod.) řeší na té nejobecnější úrovni.
Zatímco Grygar je toliko klasickým stoupencem agnosticismu, zahrnujícího přesvědčení o nevědeckosti a proto i nedokazatelnosti filosofických závěrů o Boží existenci či jiných Božích vlastnostech, Krauss se proti rozumu proviňuje ještě výrazněji tím, že ke specificky filosofickým závěrům, navíc mylným, dospívá metodami přírodních věd. K této kritice mne ani tak nevede fakt, že Krauss hájí ateismus, nýbrž to, že tak činí v naprostém rozporu s nárokem na vědeckost takového počínání. Chce-li být Krauss právem považován za velkého vědce, musí se nejprve naučit vědecky myslet i tam, kde je zjevně motivován jinými faktory, než předstíraným zájmem o pravdivé poznání reality. Neumím posoudit, zda je Krauss dobrým fyzikem, pokud ovšem coby fyzik rezultuje v klíčových otázkách teodiceje a filosofické kosmologie, pak tím hrubě překračuje svoje kompetence a jako vědec ztrácí věrohodnost. Je třeba poctivě uznat, že stejné metodické chyby se dopouštějí někteří křesťanští vědci, když metodami empirických věd chtějí dokázat to, co Krauss zdánlivě vyvrací.
Mediální pokrytí Kraussovy návštěvy bylo velkolepé. Samozřejmě nemohla chybět ani Česká televize, která si pro svoje hodinové představení čelného propagátora ateismu zvolila Bílou sobotu. A aby to bylo úplně stylové, debata probíhala, jak je záznamu zřejmé, v pro mne blíže neidentifikovatelné sakrální prostoře. Stačí si pustit jen úvodních několik minut pořadu, aby bylo kriticky uvažujícímu divákovi zřejmé, že Mr. Vědec není ve svém vědeckém úsilí primárně motivován snahou o pravdivé poznání skutečnosti, ale spíše popíráním hodnoty náboženství. U takto založeného ateismu bývá časté, že vykazuje kvazináboženské formy sebeprezentace, k čemuž v tomto případě nejspíš přispěla i volba místa televizního přenosu. Proto nepřekvapí, že o „vzniku vesmíru z ničeho“ („nepotřebujeme k tomu žádnou nadpřirozenou sílu, jen zákony fyziky“) hovoří jako o „zázraku“, přičemž i člověk mnohem méně učený než profesor Krauss ví, že zázrak je smysly poznatelný děj, jenž přesahuje všechny přirozené síly, takže je možný jen jako účinek přímého Božího působení. Co chvíli pohlédne směrem vzhůru, k nebi, či se rozhlédne po chrámu, a pak vítězoslavně prohlásí, že „možnost vzniku z ničeho je sice neuvěřitelná, ale my víme, že to je možné“. A že toto poznání „stojí za oslavu“. Kraussovo iracionální blouznění je dokladem toho, jak hluboko může moderní vědec, emancipovaný od klasické metafyziky, klesnout. Neboť oslavovat životně relevantní důsledky závěru, že na počátku byla nicota, lze tak leda v pekle.
Aktuálně >
Doplňující informace pro čtenáře: Rozhovor se natáčel v Olomouci v kapli Božího Těla. Je to významná památka města Olomouce. Pro zájemce více na adrese http://www.turistika.cz/mista/.....oziho-tela
Děkuji autorovi článku, že této události věnoval svůj kritický komentář. Rozhovor a pořad je učebnicovou ukázkou emocionální manipulace s davy. Pořad je dostupný na adrese http://www.ac24.cz/zpravy-ze-s.....ve-symboly
Vícekrát jsem se setkal s kritickým pohledem na názory Jiřího Grygara a opakovaně se přesvěvdčil o tom, že jsou oprávněné.
Čemu všemu věří ateisté 21. století – nad tím zdravý selský rozum zůstává stát. Ale přece jen něco pozitivního by se zde našlo: věda dnes zastává názor, že vesmír vznikl z ničeho a že to takto bylo možné. To je pozoruhodný závěr. Drobná kosmetická vada – že to jaksi muselo být „samo od sebe“ a bez prvního hybatele a Tvůrce – se překryje emocemi.
Kdysi jsem četl knihu anebo článek, nevím…je to dlouho. Bylo to pojednání o vzniku vesmíru a velkém třesku a tam autor psal. Po staletí se astronomové snaží objasnit vznik vesmíru a když vylezou na horu poznání, tak tam sedá skupina teologů a vesele si klátí nohama.
Já zase někde četl, že teologové nechtějí vědět JAK vesmír vznikl, ale PROČ. Vědět jak dýchám a proč dýchám jsou dvě různé věci.
Tento pořad jsem sledoval jen do chvíle, když tento komik řekl, že k tomu, aby vznikl vesmír, není třeba Boha, ale fyzikální zákony. I podprůměrný moderátor se měl okamžitě dotázat, kde se tak geniální fyzikální zákony vzaly. Ale to bychom nesměli být v České veřejnoprávní televizi.
Ad. 2 – Grygar možná pochopil jako i jiní, co znamená mít politická tykladla. Uvědomil si, že zelinářské zahrady, chvála světa, vědecké uznání, drůbežárny, chechtáky etc. jsou podmíněny patřičně pružným myšlením a charakterem.
Přece již Kristus Pán si vyslechl: To všechno ti dám, budeš-li se mi klanět.
Krauss je jako filosof jen ubohý ignorant a nedouk. Viz velká kritika jeho knihy např. http://www.firstthings.com/art.....ng-nothing
Je velká ostuda, že to televizni inteview probíhalo v takové prostoře.
Smutný doklad Grygarova agnosticismu lze vidět i zde (zejm. posledních cca 30 min). Např. když Hríb mluvil o „pravdě“ věřících a nevěřících, Grygar řekl, že ani jedna z těchto ideologií nemá základ ve vědeckém poznatku, ale v tom, že má člověk pocit, že ho něco přesahuje. Pronesl tam i řadu dalších podivných vyjádření jako: „smysl existence lidstva je v procesu poznávání“ (35:37), „člověk si nemůže být svou vírou jistý, protože je to víra“ (37:42), „víra je lidský fenomén“ a „víra je sebezáchovný mechanismus“, …
Michal, vdaka za odkaz a citacie. Ono uz ked sa clovek, ktory sa prehlasuje za krestana, zucastni Hribovej relacie, tak ho to uplne zhodi v ociach kazdeho slusneho cloveka (i ked zas uznavam, ze ludia z Ceska vzdy nemusia vediet, aky nebezpecny antikatolicky aktivista Hrib je, ale zas, dnes sa vsetko da zistit, ak clevek chce)
Měl bych k tomu ještě jedno svědectví: Dr. Gragarovi vděčím – díky jeho kosmologickým pořadům za vládý Onkel Gustava I. Kajícího -za první impulsy k tomu, abych si uvědomil to o čem píše sv. Pavel listě Římanům. Byl to on, kdo mně jako destileté děcko přivedl k úvahám, co bylo před tím velkým třeskem.
Zhruba před rokem měl přednášku u meteoritech, meteorech, asteroidech a bolidech, své věci rozumí, ale vyloženě mně iritoval poslední obrázek na jeho presentací: Putin, jak řídí asteroid. Neodpustil si tuto pravdoláskařskou agendu.
Tak tedy, na oporu zbytků civiliziace Vladimira Valadimiroviče a s pozdravem Grygarovi: dost bylo pravdolásky.
ad 9: jsem na tom podobně, také mu v tomto směru za mnohé vděčím. Nechci nijak znevažovat jeho schopnosti na poli popularizace vědy. Výše jsem chtěl upozornit jen na to, jak dovede maskovat svoje, na jiných místech deklarované, křesťanství. Což, dle mého názoru, může být velmi zrádné, pro mnoho moderních katolíků dr. Grygar představuje ideál vědce – křesťana, a jeho vystupování je pak svádí k přesvědčení, že je „in“ na veřejnosti vystupovat jako agnostik.