Michal Semín
Doufal jsem, že si alespoň ve vánočním čase odpočineme od výroků a kroků papeže Františka, jimiž nám připomíná hloubku krize, do níž se Církev o „nových letnicích“, jak pokoncilní éru označil Jan Pavel II., dostala. Má touha zůstala bohužel nenaplněna. Údajný mariánský ctitel pronesl v pátek 20. prosince kázání, z něhož jasně vyplývá, že ukřižování našeho Pána mělo Pannu Marii do té míry překvapit, že byla v pokušení považovat příslib archanděla Gabriela, pronesený v okamžiku Zvěstování, za „lži“, jimiž byla „podvedena“.
Zde je úryvek z papežovy homilie, jak nám jej zprostředkovalo Rádio Vatikán:
„Evangelium nám neříká, zda tu něco vyslovila, či ne…Byla tichá, avšak kolik věcí jen Pánu říkala ve svém srdci! ‘Ty jsi mi onoho dne řekl, že bude veliký‘ – jak jsme právě četli. ‘Řekl jsi mi, že mu dáš trůn jeho předka Davida, že jeho vláda bude bez konce, a teď ho vidím takto!‘ Matka Boží byla lidská! Možná měla chuť říci: ‘Jsou to lži! Podvedli mne!‘ – tak o tomto okamžiku mluvil Jan Pavel II.“
Tvrzením, že Panna Maria byla dramatem ukřižování zaskočena a zmatena, napomáhá papež František šíření protestantského pohledu na Pannu Marii, zdůrazňujícího její „lidskost“ na úkor jedinečných výsad, jíž se jí od Boha dostalo. Je-li nám někdo vzorem naprosté odevzdanosti do vůle Boží, oproštěné od pochybností, natož pak výhrad vůči Božím úradkům, pak je to právě Panna Maria. Představa, že by právě ona o Božích úradcích byť i jen náznakem pochybovala, je její urážkou, jakož i nepřímým zpochybněním jejího Neposkvrněné Početí. Mariino „Fiat“ nebylo žádným „dej mi minutku na rozmyšlenou“ či „zde jsou mé podmínky“. Panna Maria je vznešená, prvotním hříchem nezasažená Bohorodička, žádný moderní jezuita, jemuž k podstatě víry náleží pochybování.
V této souvislosti lze lépe chápat význam Františkova výroku: „Kdo přehnaně tíhne k věroučné jistotě, kdo se snaží zarputile obnovit zaniklou minulost, má statickou a involuční vizi“. Pochybuje-li papež František, musí přeci pochybovat i Panna Maria! Ve Františkově světě je naprostá důvěra v Boha, spojená s věroučnou jistotou, známkou neopelagianismu, s nímž je zapotřebí naložit jako bolševik s kulakem, viz poslední události z kauzy Františkánů Neposkvrněné.
Ve své knize „Vznešenosti Panny Marie“, jednom z nejúchvatnějších pojednání o Panně Marii, sv. Alfons z Liguori dokládá, že Mariino porozumění starozákonním proroctvím bylo dokonalejší než u proroků samotných. Na základě citací světců a svatých učitelů dovozuje, že Panna Maria, ještě dříve než se stala Matkou našeho Pána, „věděla, jak velice bude Vtělené Slovo trpět pro spásu člověka“.
Sv. Alfons objasňuje, jak toto její hluboké pochopení utrpení našeho Pána bylo jednou z velkých bolestí v jejím životě, neboť již v okamžiku, kdy dala Pánu Ježíši život, když jej kojila či chovala ve svém náručí, uvědomovala si bolestnou smrt, jež na něj čekala, a tento meč jí soustavně pronikal jejím Neposkvrněným Srdcem. Proto sv. Alfons učí, že Panna Maria byla „Královnou mučedníků“, jak se ostatně modlíme v Loretánské litanii, jelikož její mučednictví bylo „delší a větší než u všech ostatních mučedníků“.
Nikde v Písmu svatém ani u církevních Otců nečteme nic o tom, že by Panna Maria váhala, pochybovala, že by si stěžovala na svůj úděl, že by se vzpouzela přijmout Boží vůli. Je naopak vzorem ničím nepodmíněné oddanosti, poslušnosti a důvěry. Ne však pro Františka Pokorného, pro něhož je věrnost svěřenému pokladu víry synonymem nekončící série novátorských přístupů a názorů, z nichž jde nejen obyčejnému katolíkovi, jako jsem já, hlava kolem.
Fra Angelico: Zvěstování (po r. 1430) – klikněte pro plnou velikost
Aktuálně >
Hm. Jak to víte? Jaká pasáž evangelií Vám dává takovou jistotu? Lidské interpretace, jež mohou stejně mylné jako ty Františkovy…
cit. např.: Je-li nám někdo vzorem naprosté odevzdanosti do vůle Boží, oproštěné od pochybností, natož pak výhrad vůči Božím úradkům, pak je to právě Panna Maria. Představa, že by právě ona o Božích úradcích byť i jen náznakem pochybovala, je její urážkou, jakož i nepřímým zpochybněním jejího Neposkvrněné Početí. Mariino „Fiat“ nebylo žádným „dej mi minutku na rozmyšlenou“ či „zde jsou mé podmínky“. Panna Maria je vznešená, prvotním hříchem nezasažená Bohorodička, žádný moderní jezuita, jemuž k podstatě víry náleží pochybování.
Nevysvětlují to snad příslušné pasáže článku dostatečně? A hlavně: nevyplývá to snad z logiky věci stejně jako její neposkvrněnost hříchem od početí?
Díky. Dobře vysvětleno.., ve světle Tradice, živé víry Církve. Není k tomu skoro co dadat.
Papež Franišek, pokapkách, ukazuje jaký skutečně je, respektivě čemu skutečně věří. A my si na to máme pomalu zvykat…
Panno Maria prosím, ochrňuj své děti… + J
Doporučuji k přečtení knihy Anny Kateřiny Emmerichové – Hořké umučení Pána našeho Ježíše Krista a Život přesvaté Panny Marie (vidění sepsal K. Brentano). „Otevřou“ se vám oči. http://opusbonum.g6.cz/hobby/knihy/knihy.html
Blíží se blíží konec koncilní sekty, je už velmi blízko.
a ještě – V Bibli nemohou být všechny detaily ze životů osob, ani jejich psychická rozpoložení, vnitřní monology,úvahy,citové pohnutky,komentáře, vsuvky, životopisy, vyprávění, citace atd… Vždyť by pak Bible měla „milion“ stran, kdo by to četl?! I tak je text Bible všelijak, mnohdy podivně, interpretován …
Revoluce pokračuje! Toto je pouze předehra, to hlavní teprve přijde. mnohé očekávejme už letos. Útoky na nerozlučitelnost manželství, na celibát a možná, že se dočkáme i jáhenek!
ad Trhač: Jak to vím? Z víry Církve. Plné sjednocení obou srdcí při výstupu na Kalvárii, tedy Srdce Ježíšova a Jeho Matky, Panny Marie, je předmětem řady meditací učitelů Církve a světců, např. sv. Ambrože, sv. Bernarda, sv. Bonaventury, jakož i předmětem teologických úvah, např. Reginalda Garrigou-Lagrange. Právě ten na příkladu Mariina opakovaného „fiat“ ukazuje nezastupitelnou úlohu Panny Marie v díle našeho vykoupení. Panna Maria od počátku věděla, že Kristus bude trpět, rovněž tak věděla, že není pasivní obětí židovsko-římských intrik, ale že na kříž vystupuje z vlastní vůle. Přes všechno utrpení a hlubokou vnitřní bolest také věděla, že její Syn vstane z mrtvých: proto Církev zasvětila sobotu Panně Marii, neboť v sobotu po Kristově ukřižování se v ní soustředila víra celé Církve.
Doporučuji k přečtení spis ctihodné služebnice Boží Marie z Agredy – Mystické Město Boží. Je to životopis Naší Paní zjevený Jí samotnou španělské řeholnici v 17. století. Pravost a věrohodnost potvrzena několika papeži, mnoha biskupy a dílo doporučeno jako účinný lék proti šířící se epidemii falešných nauk /též těch aktuálních!/. Velmi prohloubí vztah k Pánu Ježíši a Jeho Matce!
ad Michal: Takovou jistotu Ti mohu jen závidět. Z mé četby Písma nijak nevyplývá.
Michale, je určitě dobré si toho všímat a děkuji. Přeto bych tady raději šoupnul něco o Panně Marii od sv. Alfonse nebo od sv. Františka, prostě něco katolického. Generální tajemník ÚV Vatican mě už asi neohromí svojí vírou v permanentní revoluci. On je to takový Gorbačov či Havel v našich řadách a právě roztáčí s lóžovými přáteli řádnou „perestrojku“, takže destrukci. Zničit krtka, tedy vše neopleagiánské a konečně budovat kýžené „světlé zítřky“. Měli bychom si do nového roku popřát „čert vem, světlé zítřky“ a zůstat u naší dobré katolické nauky a liturgie a navzájem se posilovat. Myslím, že tenhle kolektiv socialistické práce nemá s naší svatou Církvi mnoho společného. Nás jen mate, že obsadili úřady, chodí oblečení v sutanách a ke svým kejklům užívají naše katolické kostely. Že to k tomuto bodu dospěje víme už ze zjevení sv. Jana i dalších pramenů a jen se modleme, bychom z milostí Boží měli odvahu a zůstali věrní, protože tlak se zvyšuje a každý kdo stojíš, dej pozor bys nepadl.
díky pane Semíne, pěkné a pro ty kdož pochybují http://www.youtube.com/watch?v=LV4R0ljCrL8
Ad 10 – Jak řekl sv. Albert Veliký – „Maria Panna měla víru v nejdokonalejším stupni, nezapochybovala ani tehdy, když pochybovali učedníci.“
Je podle mne chyby plést si obrovskou bolest Matky s nějakými jejími pochybnostmi. Maria uchovávající ve svém srdci to, co jí bylo řečeno, Maria, kterou chválí Alžběta za to, že uvěřila, Maria, která jedná na svatbě v Káně ještě předtím, než přišla „Jeho hodina“, není pro mne Maria, která zapomíná na to, že „její vlastní srdce má proniknout meč“. Přijala-li Boha do svého lůna, přijala do svého srdce i předpovědi, které se Ho týkaly. A tyto předpovědi znala díky prorokům.
ad Trhač: Z četby Písma sv. Ti mnoho věcí, kterým jako katolíci věříme, přímo nevyplyne. Odvolávat se jen na Bibli, navíc podle metody tzv. svobodného přístupu („z MÉ četby Písma to nijak nevyplývá“) je přístup protestantský, nikoli katolický. Církev zná dva prameny zjevení – Písmo a ústní tradici. Navíc je z faktu nesamozřejmosti mnoha naukových obsahů Písma zřejmé, že k jejich výkladu je třeba vyšší a hlavně univerzální autority, než je chybující lidský subjekt.
děkuji Michalu Semínovi za výstižný článek. S Františkem 1 „pokorným“, asi ještě něco zažijem. Také prosím stejně jako David Hibsch, modleme se za sebe navzájem, abychom nepadli a zůstali věrní.
„Gaude Maria Virgo, cunctas hæreses sola interemisti in universo mundo.“
Panno Maria, oroduj za nás!
„Nikde v Písmu svatém ani u církevních Otců nečteme nic o tom, že by Panna Maria váhala, pochybovala, že by si stěžovala na svůj úděl, že by se vzpouzela přijmout Boží vůli.“
Klement z Alexandrie mluví o pochybnostech, která měla pod křížem, a osobně myslím, že František o tom věděl.
Mně na tom výroku, který cituje a dále rozvíjí papež František, zaráží především jeho původce, který měl v papežském hesle „Totus tuus“. Nerozumím tomu.
ad 17. jozeff: On to papež František trochu popletl. Vypadá to, že cituje Jana Pavla II. z jeho Křížové cesty z roku 2000, ale asi ho nepochopil. Jan Pavel II. píše: „Maria (by) se lidsky mohla ptát… Lidsky ano. Maria však pamatuje, že…“
Viz čtvrté zastavení: http://www.opoka.org.pl/biblio.....42000.html
Papež z naší Paní a Matky prostě činí běžné děvče z periferie co se jaksi z nerozumu „spustila“ s Pánem Bohem, přičemž ji nakonec podtrhnul a zničil ji úžasný pozemský život a kariéru na prahu mládí, který mohla tak plodně užít v radosti a blahobytu. Já se vůbec nedivím, že to vnímají právě takto, vždyť duchovně splynuli s tímto světem a jeho duchem. Pokyvují nyní hlavou a řikají si „chudák holka“, není to náhodou nespravedlivé? Němela nárok na šťasný život, vůbec si nic neužila. Jsou prostě mimo a zřejmě „dobře jim tak“, tuhle volbu dělají přeci sami.
Ad 16.
Tuším, že se připravuje mnohem fundovaňější vysvětlení.., přesto stručně zaraguji.
Toto mínění Klementa Alexandrijského, o pochybnostech Panny Marie pod křížem.., nebylo Církví nikdy přijato…
Pokud si dobře vzpomínám, není ani jisté, jestli uvedený text (myšlenka), patří skutečně Klementovi… (podobně jako třeba u Cyrila Alex. u jiného tématu… + J
myslim ze tak ako nie sme schopní pochopit vztah Najsvatejsej Trojice, nie sme ani schopní pochopit vztah Trojice a Panny Marie..nakolko Panna Maria bola bez akehokolvek hriechu, jej intimny vztah s Najsvatejsou Trojicou dosahoval nepochopitelnu dokonalost..je zcela nemozne, aby predtym, ako odpovedala Fiat, nevedela co ju caka..
uvediem pasaz z knihy ctihodnej (proces blahorecenia prebieha) Conchity Armidy Pan Ježíš o svých kněžích – MCM 2010, překlad PhDr. L.Štula, kde hovori Pan Ježiš o vztahu k Svojej Matke.. (str. 311):
..Sledovala Mě a ztotožnovala sa se Mnou do té míry, že žila lidský život na božké úrovni. Jakou dúvěru jsem mohl mít ke své Matce, která žila jen pro Mne, jejíž srdce bilo unisono s mým, jejž bolesti byly mými bolestmi a mé ideály jejími, jejíž duše byla taková, jako by to byla moje Duše.
A i přes to,jak láskyplně citlivé bylo moje Srdce, musel jsem souhlasit s tím, aby byla ukřižována, aby její život byl plný trpkostí, jak prorokoval Simeon, a to z vúle Otce, který při vší své lásce jí dával trpět, aby jí ponořil do nejvyšší oběti, před kterou se chvěla, a to vše v očekávání mých potup a strašného utrpení, které jsem musel vytrpět pro spásu nevděčného světa.
Maria nic nepřehlížela, její mateřské Srdce krvácelo předem v bolestné perspektivě, která se měla uskutečnit a jíž jako duše do Mě zamilovaná nesměla a nechtěla klást najmenší odpor. Jak jsme si rozuměli! Jak se naše láska slévala s láskou Otce a naše vúle splynula do Jeho jediné vúle! Náš život ve spojení se svatým Jozefem byl láska a mučednictví, mučednictví a láska…
Panne Marii je venovaných samozrejme viac strán,ktoré nie je mozné celé opisat..doporucujem knihu precítat..
ad 11:
Davide, oni už ani v těch sutanách nechodí.
Nosí košile s kravatou i bez,kolárek je vzácností…. :O(
Ať se nebavíme jeden o koze a druhý o voze: Církev zná dva prameny zjevení: Písmo a ústní tradici. církev zná prameny tři: Písmo, ústní tradici a DVK. A to o tom druhém prameni přinejmenším pochybuje nebo si žádá vysvětlovat ho dle svého.Zato ten třetí je zásadní
ad 11
Jsem vděčný za tyto postřehy, protože já nemám čas číst co se ve Vatikánu děje. A Davide, naopak si myslím, že je třeba sledovat nepřítele a rozebírat ho. V tomto článku se přece dovídáme také o pravém učení Církve. Není to jen vytahování „špeků“ na Františka. A já takovou orientaci potřebuji, zatím to jde a Bohu díky za ni! Jako i za nové Te Deum a bratrstvo FSSPX a za všechny opravdové přátele Krista a Církve kdož bojují a investují svůj čas do lidí jako jsem já. Tzn. nevzdělaných a neorientujících se. Navíc oceňuji, že se Michal drží jen odsudku vyřčeného nikoli odsudku papeže jako takového. Nikdo z nás neví zda je to záměr nebo je opravdu tak zblbnutý. Ze zkušenosti vím, že v drtivé většině případů má lidské konání ze subjektivního hlediska dobrý účel. Jen minimum lidí si lebedí v konání zla. problém je v tom, jaké má papež východiska. Osobně se přikláním k tomu, že velmi špatná. A toto jsou jen důsledky prvotní příčiny. A tou je modernismus a chabá vůle charakteru. Být papežem a chtít stvořit svět plný kamarádů je utopie.
čtěte:Eli, Eli, lama sabachthani…;i Mariina myšlenka vede touto cestou – žalm od zoufalství k vítězství; v tomto významu čtu úvahu papeže já, podezřívavé konstrukty by mě ani vzdáleně nenapadly. Lenka
Myslím, že stojí za to si přečíst komentář pana doktora Štůly s citací encikliky Jana Pavla II. „Redemptoris Mater“, „Papež nás obelhal“, na Lumen de Lumine:
Papež František svým kázáním 20. prosince 2013 rouhavě urazil nejen Matku Boží, ale také svého blahoslaveného předchůdce Jana Pavla II. Postavil na hlavu jak mariologii, tak encykliku Jana Pavla II. Redemtporis Mater. Co opravdu napsal Jan Pavel II.? 18. Toto blahoslavení dosahuje plného smyslu, když Maria stojí pod křížem svého syna (srov. Jan 19,25). Koncil prohlašuje, že se to dělo „podle Božího plánu“: „Hluboce trpěla se svým Jednorozeným a svým mateřským srdcem se přidružila k jeho oběti, když k ní dala s láskou souhlas.“ Zachovávala „věrně své spojení se Synem až ke kříži“[38], totiž spojení skrze víru. Skrze tutéž víru, s jakou přijala ve chvíli zvěstování andělovo zjevení. Tehdy uslyšela také slova: „Bude veliký… Pán Bůh mu dá trůn jeho předka Davida, bude kralovat nad Jakubovým rodem navěky a jeho království nebude mít, konce“ (Lk 1;32n.). A nyní, když stojí Maria pod křížem, je, lidsky řečeno, svědkem úplného popření těchto slov. Její syn umírá na dřevě jako odsouzenec. „Opovržený, opuštěný od lidí, muž bolesti…, potupený, od nás nevážený“: skoro úplně rozdrcený (srov. Iz 53,3-5). Jak velikou a jak hrdinskou „poslušnost víry“ prokazuje Maria k tomuto „neproniknutelnému rozhodnutí“ Božímu! Jak bezvýhradně se „odevzdává Bohu“ a „rozumem i vůlí se [mu] plně podřizuje“[39] tomu, „jehož způsoby jednání jsou neproniknutelná“ (srov. Řím 11,33)! A jak mocné je zároveň působení milosti v její duši a jak pronikavý je vliv Ducha svatého, jeho světla a jeho síly! Touto vírou se Maria dokonale sjednocuje s Kristem v jeho sebezmaření. Neboť Ježíš Kristus „nic nelpěl na tom, že je rovný Bohu, ale sám sebe se zřekl, vzal na sebe přirozenost služebníka a stal se jedním z lidí“. Právě nyní na Golgotě „se ponížil a byl poslušný až k smrti, a to k smrti na kříži“ (srov. Fil 2,6-8). A pod křížem má Maria svou vírou účast na otřesném tajemství tohoto sebezmaření. Toto je snad v dějinách člověka nejhlubší „kenoze“ skrze víru. Vírou má Matka účast na smrti Syna, na smrti vykupitelské. Na rozdíl od učedníků, kteří utekli, byla to víra plná světla. Prostřednictvím kříže na Golgotě potvrdil Ježíš s konečnou platností, že je „znamením, kterému se bude odporovat“, jak předpověděl Simeon. Tam se také splnila Simeonova slova, řečená Marii: „Tvou vlastní duší pronikne meč:“[40]“
Přeji dobrou noc a požehnaný následující den… + J
——————————————————————————–
Fotodokument Papež nás obelhal
——————————————————————————–
..
ad. 26
oni nás obelhali oba dva, Bergolio i Wojtyla, jestliže se papže spoléhá na zednáře a tvrdí že nikdo lepší není, nemůže být celý Mariin
http://www.lumendelumine.cz/in.....gi-villa-4
ad. 24 Ano toto číslo TD je vynikající, článek je také dobrý jen nevím o jakém FSSPX je řeč, jestli o tom, co založil mons. Lefebvre, či o tom, co v Mnichově nabízí mši v mimořádném ritu …
Oprava: nabízelo – už to stáhli, zůstala jen pachuť
Z předchozí diskuze je mi smutno. Místo abychom se přeli třeba o to, jak nejlépe pomoci bezdomovcům a jiným nešťastným bližním, dohadujeme se, kdo je na straně Semína, kdo proti němu, kdo vidí v dnešním směřování církve cestu k lepšímu hlásání radostné zvěsti a kdo naopak cestu do záhuby, od které nás snad zachrání věřící semknutí kolem FSSPX. Naštěstí opravdoví katolíci nemají čas číst tyto bezúčelné diskuze a snaží se konat dobro. Proto navrhuji: nechme nejapných řečí a vyzdvihování svých názorů nad smýšlení papeže a konejme dobro také.
ad Efrém: No tak chcete říci že má přednost prakse před idejemi!??, tak to už jsme slyšeli od Falešného proroka.
A jinak, já nemíním diskutovat tom jak pomáhat bezdomovcům, já to dělám zejména v podobě prevence; žvanění a teoretizování ponechám různým komisím, výborům a kavárenským povalečům či povalečům z trávou zahulených čajoven. A k tomu mám čas na tyto účelné diskuse, ale co se týče diskusí, jistě byste si v názoru na ně rozuměl s jedním nejmenovaným horlivým pastýřem.
ad 30: mně je zase smutno z Vaší demagogie. Jak víte, kdo ze zdejších diskutujících co dělá nebo nedělá pro potřebné? A co se týká toho, čím jsme povinni svým bližním, jsou to především skutky duchovního a tělesného milosrdenství, doporučuji na to mrknout do katechismu, pak Vám možná bude jasnější, proč někdo „utrácí“ čas psaním článků jako je tento, nebo vyvracením názorů (např. jako jsou zde od Trhače a Kotka) v diskusi.
MichalD: A to jste ještě nečetl ty verbální defekace, co neprotekly přes cenzuru.
Ad Anima:
Dobrý den,
monumentální dílo mystičky sv. Marie z Agredy „Mystické město Boží“ je nádherným doplněním celého Nového Zákona – podle slov této svatořečené autorky jí byl nadiktován samotnou Matko Boží. Kromě imprimatur od tehdejšího místního biskupa má i doporučení od několika papežů, bezpočtu dalších katolických biskupů a rektorů několika teologických fakult.
http://www.fatym.com/storage/m.....bodeni.pdf
Přečetl jsem celé toto dílo a bohužel jsem došel k osobnímu závěru, že toto dílo byť je bezchybné v nauce, bohužel odporuje dvěma obecně známým faktům, které v době, kdy bylo sepsáno (2.4. 1602 – 24.5. 1665) nebyly obecně známé:
1. Mystické město Boží – III. díl – Probodení – strana 402
Matka Boží zjevuje sv. Marii z Agredy podrobnosti o rozměrech Země – cituji: „Pravím tedy, že průměr země od jednoho povrchu skreze střed země k povrchu na druhé straně země měří dva tisíce pětset dvě lígy (liga je 3.45 míle); a od povrchu do středu jeden tisíc dvěstě padesát jednu lígu; a podle průměru si můžeme vypočítat obvod tohoto globu“ – tolik citace – chtěl bych k tomu říci, že jsem toto velice podrobně zkoumal a je otázka které Lígy měla svatá Matka na mysli – jsou španělské, egyptské a římské lígy a podobné je to s mílemi – pokud se ale vemou do úvahy španělské lígy (sv. Marie z Agredy byla španělka) pak to nemůže vyjít: 1 spain league – 5572 m – 5 572 x 2502 = 13 941 km oproti 12 756 km – pokud by byly tyto údaje opravdu nadiktovány Matkou Boží, musely by být věcně správné.
http://en.wikipedia.org/wiki/League_(unit)#Spain
2. Ve spisu jsem našel konkrétní údaj o příchodu lidstva v podobě Adama a Evy na zem – podle slov Matky Boží je to okolo 5 000 let př. n.l (Tento odpočet je prý odvozen z římského kalendáře začínajícího stvořením světa). Dnes už je jasné, že lidská civilizace zde byla možná už dříve než 40 000 př. n.l – tak je odhadováné stáří nedávno objeveného megalitického města Arkaim v Rusku. Omlouvám se, hledám tu pasáž už několi dní, ale jsou to 4 díly po 400 stranách každý, takže mi to bude chvíli trvat, než to najdu …
Ad Anima II.:
Našel jsem tu pasáž díky fulltext vyhledávání v PDF souboru 3. dílu této knihy, který je dispozici v odkazu z
http://www.fatym.com
Je to strana 434 – pasáž zní:
„Vždyť ani andělé, ačkoli povšechně o vtělení věděli, že jeho smyslem je pomoci lidstvu, nebyli informováni o všech podmínkách, účincích a okolnostech tohoto tajemství, ale jen postupně přicházeli k jejich poznání během pěti tisíc dvou set let, které uplynuly od stvoření do Vtělení.“
Znovu říkám, nádherná kniha, ale bohužel z člověka, sice svatého, ale jen člověka.
ad Lenka (25): toto je ovšem Vaše soukromá interpretace Mat 27,46 a navíc ji projektujete na Pannu Marii. Výsledek je ale ve zřejmém rozporu minimálně se zde uvedenými citacemi sv. Alfonse z Liguori, sv. Alberta Velikého a nakonec i Jana Pavla II.
Pro jistotu připojuji komentář k Mat 27,46 (Sýkora, Podlaha. Bible česká, 1922), ze kterého je zřejmý jak význam tohoto verše, tak i to, že projektovat stav smrtelné úzkosti Našeho Pána na Pannu Marii nedává smysl: „K tělesným bolestem těm přidružily se větší ještě bolesti duševní, jmenovitě úzkost povstalá představou opuštěnosti. Chtěje totiž trpěti také za to zvláště, že lidstvo opustilo Boha, vzdal se dobrovolně veškeré útěchy a posily se strany svého božství, takže cítil onu úzkost, která povstává, když člověk vidí se opuštěna ode všech i od Boha. A v návalu těchto bolestí a v té úzkosti zvolal „Eli, Eli . ..“, „Bože můj, Bože můj, proč jsi mne opustil,“ a to nikoli, že by si byl zoufal, ani že by se byl vskutku viděl od Boha opuštěna — vždyť, jak řečeno, úzkost onu připustil si dobrovolně, a kdyby byl chtěl, sám jako Bůh mohl si zjednati v ní útěchu bez újmy díla vykupitelského, ale zvolal tak proto, aby dal výraz nesmírným bolestem svým a ukázal, jak mnoho trpí z lásky k nebeskému Otci svému a z lásky k lidem. Také však chtěl tím upozorniti na žalm 21. a ukázati, že jest zaslíbeným Vykupitelem v onom žalmu předpověděným; neb oněmi slovy začíná ten žalm, který jest celý messiášský a jmenovitě utrpení vykupitelovo předpovídá velmi živě.„
Ad Nemo: Jak víte, že civilizace je stará 40 000 a více let. Máte pro toto tvrzení jiný důkaz, než uhlíkovou metodu, která už selhala tolikrát a tak podstatně, že jako důkaz nemůže stačit?
Tzv. předliterární kultury záznamy buď nezanechaly nebo nebo se nedochovaly, z čeho tedy kromě uhlíku chcete vyvozovat? Z blouznění a vědeckých podvodů Teilharda de Chardin?
Využil bych, že se zde diskutuje na mariánské téma a položil bych v této souvislosti jeden, vůči článku trochu off-topic dotaz, zda nebude někdo vědět.
Totiž, zajímalo by mne, jestli katoličtí teologové někdy uvažovali o vztahu ideje Mariánství a jeho konkrétní nositelkou – jednotlivým člověkem. Co mám na mysli: použiju-li tzv. sémantiku možných světů z moderní logiky, tak lze říct, že v našem aktuálním (skutečném) světě ideu Mariánství uskutečnila jistá konkrétní dívka z Nazareta. Ale v jiných možných světech tu ideu Mariánství klidně mohla uskutečnit jiná (tzv. numericky odlišná) dívka, ať už rovněž z Nazareta, nebo z Betléma, Jerusaléma nebo úplně odjinud. A mne by jen zajímalo, jestli teologové – pokud tohle někdy řešili – viděli věc spíše tak, že v každém možném světě, v němž by byla ztělesněna idea Mariánství, by byla ztělesněna numericky toutéž ženou jako v našem aktuálním světě, nebo spíše tak, že v jiných možných světech by existovaly „jiné možné Panny Marie“ a že tudíž vztah mezi Pannou Marií a ideou Mariánství je v tomto smyslu nahodilý.
Eventuelní díky za odpověď.
ad 38 – laicky nahlíženo (teologové z řad diskutérů Vám odpoví určitě fundovaněji), byla-li Panna Maria počatá bez poskvrny hříchu dědičného, dostala tedy od Pána milost vymykající se milostem, jež dostávají všichni ostatní lidé či chcete-li „potencionální Marie“. Bůh si vyvolil ji a žádnou jinou za Matku svého Syna, žádná jiná toho nebyla hodna, každou jinou by musel oblažit stejnou milostí jako ji.
Ad 38.
Pane JakubeM, nejsem si zcela jist, že rozumím Vaší „sémantice možných světů z moderní logiky“, takže nevím co vlatně, přesně, chcete slyšet.
V Církvi a v teologii není zvykem uvažcovat o jiném, než o našem reálném světě, který máme od Boha, a v kterém žijeme, v našem časoprostoru.
Moc se mi, k Vašemu příspěvku, líbí vyjádření pana Libora Rosnera. (Ad 39)
Snad jen doplním, že zde nesmíme opomenout tajemství Božího předurčení (predestinace), jak o něm mluví například sv. Pavel v listu Římanům (Řím 8,28-30) a Písmo Svaté, na více místech, vůbec. A jak toto Učení Církve rozvedl, především sv. Augustin. (Tuším.. v De civitate Dei – O obci Boží)
V tomto smyslu byla Panna Maria, od věků předurčena a připravena, aby se stala Matkou Boží. (V tomto smyslu, jako jediná možná, a přitom zcela svobodná, ve svém rozhodnutí…, jejího „fiat“, je to samozřejměn tajemství do kterého lidský rozum nemůže zcela proniknout…)
Je pro mne, proto, velmi obtížné uvažovat o jiném, než našem reálném světě a o jiné možné Panně Marii…
Nepovažuji se také za teologa a už vůbec né moderního…
Ať Vám Pán na přímluvu Panny Marie, Matky Boží, žehná ve Vašm hledání Pravdy a ať Vás Chrání… + bratr Jan
Díky za reakce
b. Jan: „V Církvi a v teologii není zvykem uvažovat o jiném, než o našem reálném světě …“
Vysvětlím blíže, jak dotaz myslím: v našem reálném světě Adam+Eva spáchali prvotní hřích. Ale mohli jej také – předpokládám – nespáchat. A „svět“, v němž by nedošlo ke spáchání prvotního hříchu, svět, vzhledem k němuž Tomáš Akv. uvažuje, zda by se do něj Bůh rovněž vtělil (a odpovídá, že ano), je právě v té sémantice moderní logiky onen „jiný možný svět“. A v tomto smyslu se v teologii o jiných možných světech jistě uvažuje.
No a mne by zajímalo, jestli lze nějak, alespoň pojmově, „rozpojit“ pannu Marii jako ideu Mariánství věčně jsoucí v Boží mysli, a pannu Marii jako jednotlivou, konkrétní ženu, nebo to nelze (resp. jak toto vidí katolická teologie). Pokud by to bylo možné, pak by bylo možno smysluplně hovořit o „jiné možné Marii v jiném možném světě“.
Dovolte mi připomenout text Pastor aeternus – dogmatické konstituce o papežské neomylnosti z prvního Vatikánského koncilu 1870
Hlava čtvrtá: O neomylném učitelství Římského Biskupa a Velekněze.
Petrovi a jeho nástupcům na tomto stolci tedy tento poklad nehynoucí pravdy a víry udělil Bůh, aby svůj vznešený úřad vykonával ke spáse všech věřících, aby veškeré stádo Kristovo jimi od jedovaté potravy bludu bylo odvráceno, a pící nebeské nauky bylo krmeno, aby veškerý podnět k rozkolu byl zmařen, a celá Církev v jednotě uchována, a o svůj základ se opírajíc, pevně stála proti branám pekelným. Jelikož pak právě v této právě, kdy spásonosného působení apoštolského úřadu je nejvíce zapotřebí, nemálo se vyskytuje těch, kteří zlehčují jeho autoritu; zcela nezbytným považujeme slavnostně vyhlásit praerogativu, kterou jednorozený Syn Boží se svrchovaným úřadem pastýřským ráčil spojit.
Nuže My, věrně se držíc tradice přejaté od počátku křesťanské víry k slávě Boha, našeho Spasitele k vyvýšení náboženství katolického a ke spáse křesťanských národů za souhlasu posvátného Sněmu učíme a jakožto dogma Bohem zjevené vyhlašujeme: Velekněz Římský, když mluví ze stolce, to jest když vykonávajíc úřad Pastýře a Učitele všech křesťanů ze své nejvyšší apoštolské autority prohlašuje učení o víře nebo mravech, jehož veškerá Církev je povinna se držet, přispěním Božím a jemu slíbeným v blaženém Petru požívá té neomylnosti, jíž božský Vykupitel svou Církev při vyhlašování nauky o víře nebo mravech obdařenu mít chtěl; proto takováto prohlášení Římského Biskupa a Velekněze jsou sama sebou, bez ohledu na souhlas Církve, nezměnitelná.
Kdo by se pak opovážil odporovat tomuto Našemu prohlášení, co Bůh ustanovil; budiž proklet.
ad 42: pro úplnost mi dovolte připojit ještě citaci odstavce, který Vašemu citátu předchází:
Římští pak Velekněží, jak je k tomu stav časů a věcí vybízel, brzy svolávajíce Sněmy oekumenické nebo zkoumajíce mínění Církve po oboru zemském, brzy skrze synody částečné, brzy jiné pomoci užívajíce, jaké jim právě Boží prozřetelnost skýtala, to definovali a věřiti přikazovali, co přispěním Božím shledávali souhlasným s posvátnými Písmy a apoštolskými tradicemi. Nebylť nástupcům Petrovým Duch Svatý slíben, aby snad novou nauku, kterou by jim zjevoval, vyhlašovali, nýbrž aby s jeho přispěním zjevení Apoštoly postoupené jako sklad víry svatě střežili a věrně vykládali. A jejich apoštolské učení všichni ctihodní Otcové rádi přijímali a svatí Učitelé pravověrně ctili a jeho následovali, plně vědouce, že tento Svatého Petra Stolec stále zůstává všeho bludu uchráněn, podle božského zaslíbení Pána Spasitele Našeho, jež dal knížeti učedníků svých: Já prosil jsem za tebe, aby nehynula víra tvá, a ty někdy obrátě se utvrzuj bratří svých (Luk. XXII., 33).
Koho tím asi Františkova Maria myslí: „PODVEDLI MĚ…JSOU TO LŽI..“
Archanděla Gabriela? Stín Ducha svatého? Nebo stařečka Simeona?
Ad Contras:
Dobrý den,
znám námitky proti metodě určování stáří na základě poločasu rozpadu nuklidu uhlíku C13 a pokládám je za nesmyslné. Tato metoda nevznikla proto, aby popřela stvoření světa všemohoucím Bohem, ale proto, aby umožnila kvalifikovaný odhad stáří různých přírodních materiálů obsahující tento v přírodě běžně vyskytující se prvek. Pokud bude někdy nalezen jiný, lepší způsob odhadu stáří materiálu pak bude metoda C13 jistě nahrazena. Princip této metody a je veřejně znám a je mnoho kriticky smýšlejících světově uznávaných fyziků, kteří by nemlčeli k faktu, že teoretický základ tohoto postupu je chybný. Jiná věc je použití a respektive zneužití této metody. Ještě mám v živé paměti případ použití této metody na odhad stáří jedné z nejsvatějších relikvií co Církev má tzv. Turínského plátna. Hodně jsem o tom četl a vím (i když si to běžný člověk neuvědomí), že ve světě jsou velice mocné síly, které se postaraly o to, aby odhad dopadl, tak jak bylo zveřejněno. Nakonec mě to ani nepřekvapilo. A bylo dost věřících, kteří z toho mělo krizi víry. U nás ve farnosti to byla jedna paní, konvertitka, vozíčkářka. Mému přítel dalo hodně práce, aby eliminoval negativní dopad této pochybné zprávy na její víru. Řeknete – co je to za víru, že jí může taková zpráva otřást. Ale né všichni mají silnou víru. Jsou lidé, kteří ji mají velice křehkou – znám ze svého okolí několik takových věřících. Jsou to ti maličcí před jejichž svedením Kristus varuje v evangeliu. Já sám se přesvědčen a mám fakty tento názor podložen, že lidstvo je na světě mnohem déle než od roku 5000 před narozením Krista, byť je to zdánlivě v rozporu s jeho rodokmenem uvedeným v NZ a tím pádem i s rodokmeny patriarchů SZ začínajího Adamem.
1. Prokazatelné datování prvních egyptských dynastií faraónů začíná okolo roku 3000 př.n.l.
To by znamenalo, že by existovalo interval zhruba jen 2000 let, kdy by první lidé žili pospolu s takovou zvířenou jako jsou mamuti, šavlozubí tygři, srstnatí nosorožci, skalní medvědi a lvi, a další, jejichž kosterní pozůstatky se našly pospolu s lidskými i na území Čech. Myslím si, že je naprosto zjevné, že toto tvrzení je nesmysl. Tato zvířena žila společně s lidmi i na území naší země mnohem dříve než v intervalu 5000 až 3000 let př.n.l..
2. Rozborem lidského genetického kódu se zjistila jeho minimální variabilita – tj. dnešní lidstvo pochází z několika málo tisíců jedinců. Zároveň se zjistilo, že tomuto nebylo vždy a že existovalo období, kdy diverzita lidského genomu byla mnohem vyšší. To naznačuje že variabilita byla snížena v souvislosti s nějakou přírodní katastrofou, která vyhubila většinu lidí až na několik tisíc přeživších. Z analýzy vzorků genomu lidské populace se dal odhadnout počet generací, kdy došlo ke snížení diverzity a díky tomu extrapolovat přibližnou dobu ve které ke snížení variability lidského genomu došlo. Tím se zjistilo, že toto předpokládané období se pozoruhodně přesně kryje s dobou předpokládaného výbuchu supervulkánu Toba na Sumatře před 74 000 roky u kterého doba jeho erupce byla stanovena pomocí metody C13.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Supervulk%C3%A1n
3. Nezdá se mi logické, že by Bůh stvořil člověka cca 5000 let př.n.l a přitom by byl náš vesmír starý přes deset miliard let. Mimochodem stáří našeho vesmíru rovněž není rovněž stanoveno metodou C13, ale pomocí výpočtu z rychlosti rozpínání vesmíru Hubbleovou konstantou a tzv. Rudého posuvu. Navíc podle posledních poznatků (astrofyziky, částicové fyziky a dalších oborů) to vypadá, že takových vesmírů jako je ten náš jsou miliardy (jako bublin v koupelnové pěně) a fyzický svět je mnohem komplexnější a složitější, než se lidem zdálo třeba ještě před deseti lety.
Ad 45: Nemo
To je pěkné, že máte „fakty tento názor podložen, že lidstvo je na světě mnohem déle než od roku 5000″. Tak kterápak to asi budou fakta? Pokud se podíváte třeba jen na http://www.icr.org nebo na http://www.geocentricity.com , budete mít fakty podloženo to, že ani Země ani vesmír nejsou starší než asi těch 8000 let. Na těchto stránkách je i rozbor toho, proč analýzy C13 nemusí (a snad ani nemohou) pomáhat při výpočtu stáří přes cca 1000 let. Mimochodem, právě na základě analýzy DNA mitochondrií byl například v časopice Lancet (o vědecké úrovni tohoto časopisu snad nebudete pochybovat)publikován článek o tom, že celé lidstvo mělo jednu společnou matku, „shodou okolností“ cca před 8 000 lety.
K bodu 3 – působí docela směšně spekulovat o vesmíru v bublinách v době, kdy nejenže nejsme schopni vytvořit žádnou ověřitelnou teorii o vzniku „našeho“ vesmíru. Argumentovat „logikou“ na jedné straně a na druhé uvádět příčinu „rudého posuvu“ jako důkaz stáří čehokoliv je dokonalá demagogie a protimluv. Teorií ohledně rudého posuvu je více a nejméně tři z nich vysvětlují rudý posuv stejně dobře. To prakticky znamená, že celý vesmír skutečně nemusí být starší než 8000 let.
Doporučuji se dobře podívat na tento obrázek: http://mobile.kreacionismus.cz.....va-fosilie
Ano vrstvy, uhlí, plyn a olej nevznikaly miliony let ale během několika desítek dnů sedimentací organického i anorganického odpadu vzniklého globální katastrofou zahrnující všeobecnou potopu, rozpad původní jedné pevniny na kontinenty a naklonění zemské osy. Pohádky o vůdčích zkamenělinách jako jsou dosud žijící latimerie, loděnky … si rovněž můžete strčit za rámeček.
Člověk skutečně žil spolu s tzv. pravěkými zvířaty na předpotopní zemi spolu s nefilim, zrůdami vzniklými smíšenými sňatky Božích synů Setovců se zvrhlými a zezvířečtělými potomky Kaina (jen ta vaše věda je považuje za neandrtálce).
Co se týče uhlíku 14C, nezapomeňte na odchylky při měření hlíny na podrážce Cimrmanových bot. Ale to je vážně fór, protože ty odchylky jsou větší než plus mínus 200 let.
P.S. Těší mně, že aspoň neargumentujete vykopávkovými podvody Teilharda de Chardin, který byl stejně mizerný teolog, jako vědec přírodní.
Přátelé, nerozbíhejte, prosím, tu debatu takhle mimo téma článku. Byť si máte evidentně dost co říci. Děkuji Vám.
Je opravdu smutné a bolestivé, pokud katolík pochybuje o velikosti Panny Marie. Naše Matka Maria byla uchráněna hříchu. Nikdy nepochybovala o Božích věcech. Znala Písmo nejlépe ze všech. Ona jako jediná ze všech lidí dostala od Boha VŠECHNY milosti! Kdy jí to anděl osobně tlumočil. Je postavena nad anděly, kterých je královnou. Nepochybovala například ani tehdy, když jí chtěl Josef opustit, protože smysly viděl, že je v požehnaném stavu. Měla důvěru v Pána a věřila v jeho řešení.
Vezměte si pár mystiků, např. P.Pio, Josef z Kopertina, K.Emerichová…Bůh jim dal lecos zvědět, ale Maria věděla vše!
Ona je To Mystické město, které sestupuje od Boha. Neměli by jsme o ní nikdy pochybovat.
V knize „Tajemná slova“ (Zjevení a vidění svaté Brigity Švédské, Krystal Olomouc 1938) Panna Maria (poté, co popisuje své bolesti pod křížem) říká:
„…Když pak jsem se země povstala a viděla svého Syna opovrženějším než malomocný, ponechala jsem všecku svou vůli jemu, vědouc, že všecko se událo podle jeho vůle a nebylo by se to mohlo státi leč z jeho dopuštění, i děkovala jsem mu za všecko. A do žalu bylo přimíseno i něco radosti, protože jsem ho viděla, jenž nikdy nezhřešil, jak z takové lásky volil tolik trpěti pro hříšníky. Kdožkoliv tedy ve světě jest, rozjímej, jaká jsem byla při smrti Syna svého, a měj to stále před očima.
tak naposled:
Ad MilanR:
Časopis Lancet neznám a neznám ani Vámi zmiňovaný článek, ale znám článek z časopisu Nature Genetics sepsaný 19 světovými genetiky na téma variace sekvencí chromosonu Y a jeho vztahu k původu a délce trvání lidstva. Článek popisuje metodiku se kterou výše zmínění genetici dospěli k závěru, že současné lidstvo pochází z Afriky – je tady zhruba 200 000 let a v období 35 000 – 89 000 let se začalo šířit do celého světa.
http://www.nature.com/ng/journ.....0_358.html
K vaší replice „Argumentovat „logikou“ na jedné straně a na druhé uvádět příčinu „rudého posuvu“ jako důkaz stáří čehokoliv je dokonalá demagogie a protimluv.“ – vůbec nechápu o čem mluvíte a na co mi odpovídáte.
Ad Contras:
„Pohádky o vůdčích zkamenělinách jako jsou dosud žijící latimerie, loděnky … si rovněž můžete strčit za rámeček.“ – Prosím Vás, proč používáte tak vzteklý a konfrontační tón ? Doporučoval bych Vám přečíst si Teologickou Summu od Tomáše Akvinského a některé polemické spisy Církevních Otců, abyste zjistil, jak se tito velikáni dokázali slušně a metodicky vypořádat se svými názorovými protivníky. Ale nemyslím si, že bych měl až tak odlišné názory, že by k takové konfrontaci došlo. Mimochodem: potomkem Kaina byl i Henoch, který chodil s Bohem a který byl vzat …
Spisy Teilharda de Chardin neoperuji, protože je znám a vím, že jsou naprosto špatné. Není to ani věda, ani teologie, ani filosofie, je to ničím nepodložené blouznivé povídání o svaté hmotě a kosmickém Kristu (velmi slušně řečeno). A navíc jsou jeho spisy naprosto neslučitelné s katolickou naukou. Paradoxně jsem jednu jeho knihu dostal v době svého obrácení od jednoho z dnešních biskupů. Ptal jsem se svého kolegy v práci, odpadlého katolíka a ministranta, který dnes jezdí na semináře pořádané lektorem Lucis trustu (bývalý Lucifer trust), jestli ví, kdo to byl de Chardin. Řekl mi, že o něm nikdy neslyšel. Dnes de Chardina nikdo nezná, svatá hmota a kosmický Kristus není zajímavý ani pro vyznavače esoteriky. Pouze ortodoxní katolíci se dodnes Chardinem bičují jako kdyby byl v něčem důležitý …
Tomáše jsem četl, ale rovněž jsem četl texty sv. Jeronýma, a mám rád dikci sv. Jana Křtitele.
O to však až tolik nejde.
Ta vaše genetická teorie má jeden háček, dle výzkumu počtu mutací lidského genomu při plození je vyloučeno, aby lidstvo bylo takto staré, protože by již dávno zdegenerovalo a vymřelo, jde jen o několik stovek generací, ne o tisíce a desetitisíce.
Takže ten Vámi předložený výpočet bude stejně vypovídající jako mýtus o zvětrávání skal po miliony let.
Ad Nemo 51: Omlouvám se, měl jsem dojem, že rozmlouvám s odborníkem, ale teď vidím, že pan Nemo si pouze vybírá nějaké nesmysly z internetu.
Časopis Lancet je světoznámý časopis s výsledky lékařských výzkumů, neznalost i jeho jména znamená že pan Nemo s vědou neměl nikdy moc co do činění.
Co se týče odkazu na http://www.nature.com, nejedná se ani o článek ale jen o Abstract (promiňte, ale to je skutečně velký rozdíl), kde není ani dostatečně popsaná metodika, nehledě na výsledek s velmi nízkou až zanedbatelnou výpovědní hodnotou: 35,000 až 89,000 roků od „něčeho“, mimochodem se zde neuvádí ani odchylky. To je jako kdybych vám řekl, že mám 35-89 let (plus-mínus nějaká odchylka, třeba 10 let), působil bych hodnověrně?
Pan T.de Chardin je jeden ze známějších antropologů 20. století (tudíž neznalost jeho jména ukazuje na další odbornou mezeru pana Nema), známý m.j. objevem „pekingského člověka“, světoznámého podvrhu.
Ad 53. Smažte si prosím poslední větu. Nemo přece píše, že Chardina zná dobře, ale že ve společnosti všeobecně dnes nikoho nezajímá.
Ad 51. Popisujete nezájem nevěřící společnosti o Chardina, který je pochopitelný, ale jeho vliv v pokoncilní církvi je stále silný. Např. M. Vácha, který svými knihami a přednáškami ovlivňuje hodně lidí, z něj vychází a často ho cituje. Není tedy pravda, že by tyto omyly už dnes nebyly aktuální. Katolíci na ně musí upozorňovat.
To jenom na okraj, vím, že se to netýká tématu.
Ad MilanR
Dobrý den,
ad 1) k Vaší replice – „Omlouvám se, měl jsem dojem, že rozmlouvám s odborníkem, ale teď vidím, že pan Nemo si pouze vybírá nějaké nesmysly z internetu.“ i na Vás mám prosbu: nešlo by polemizovat bez těch osobních invektiv ? Co se týče mého odkazu na abstrakt vědecké práce týkající se původu a stáří lidstva – v čem máte prosím problém ? Dohledat si z uvedeného odkazu práci samotnou ? To jste opravdu čekal, že Vám to naserviruji kompletně ? Kdybych takhle měl postupovat všech svých příspěvků nedělal bych celý den nic jiného. Navíc ne všechny práce jsou na stránkách Nature veřejně přístupné, protože je to prestižní vědecké periodikum bez reklamních prvků.
ad 2) Tvrzení, že Teilhard de Chardin je jeden z najznámějších antropologů 20 století se mi zdá poněkud přehnané, protože Chardin byl pouze řadovým členem této expedice pořádané Rockefellerovou nadací za účelem hledání Sinantropa – zkuste si zadat na Google řetězec „Sinantrop“ a pokuste se najít ve vyhledaných položkách Chardinovo jméno. Četl jsem o této expedici a jejich nálezech o kterých se tvrdilo, že jsou to kosterní pozůstatky člověka Pekinského. Už tehdy řada antropologů tvrdila, že kosterní pozůstatky nejsou pozůstatky dávného člověka, ale ulovených opic a jiných zvířat, které místní obyvatelstvo na tom místě konzumovalo. A pochybnosti zvýšil i fakt, že se všechny nalezené artefakty během války „záhadně“ ztratily, takže dnes neexistuje ani jediný. Podle mě tvrzení, že de Chardin je významný antropolog uměle vyrobili jeho stoupenci, aby zvýšili jeho prestiž.