Sv. Maria Magdalena

Dnes slavíme svátek sv. Marie Magdaleny.

Maří Magdalena je obrazem zdánlivě ztraceného života, jenž se skrze Krista Pána stává životem silně prožívané lásky, díky které je odměněna privilegiem jako první hovořit se zmrtvýchvstalým Pánem. Mocí Krista Pána byla vysvobozena ze zajetí démonů, vyhnal z ní sedm zlých duchů (Lk 8,2 a Mk 16,9), stala se z ní věrná a milující duše, doprovázela Ježíše ve skupině žen, starajíce se o jeho běžné lidské potřeby. Neopustila Ježíše ani na jeho bolestné, křížové cestě, kde apoštolé chyběli, ani pod jeho křížem. Za tuto věrnost a lásku se jí dostalo odměny, když záhy zrána uviděla Vykupitele, který vstal z mrtvých. Zeptal se jí: „Koho hledáš?“ A oslovil jí vlastním jménem „Marie!“. Byla ve skupině apoštolů a žen, kteří společně s nejsvětější Pannou Marií setrvávali na modlitbách ve večeřadle při seslání Ducha svatého.

Dvojí pohled

Maria Magdalena pocházela z městečka Magdaly na břehu Genesaretského jezera. Bohatá, sličná, živé povahy, vznětlivé mysli, stala se lehkomyslnou a propadla životu hříšnému. Avšak srdce její nenalézalo v rozkoších blaha a pokoje. Zvěst o Ježíšovi, o jeho učení a divech dotkla se rozervaného jejího srdce. Ve staré legendě o sv. Maří Magdaleně čteme: Marta navštívila svoji sestru Marii a řekla jí: „Milá sestro, mám jednu malou prosbu k tobě a prosím tě, abys mi jí vyplnila.“ Magdalena se táže: „Dobře, čeho si přeješ?“ Marta vypravovala, že v krajině je veliký prorok, který činí zázraky, který uzdravil Šimona malomocného, ano i děvčátko jedno vzkřísil z mrtvých. Proto se mnozí domnívají že on jest ten očekávaný Mesiáš. Na konec Marta prosila, aby i Magdalena šla jednou na jeho kázání.Pro Magdalenu to byla hořká pilulka. Odpověděla: „Divím se ti, že děláš tolik řečí. Máš-li chuť k takovým věcem, jdi tam! Já však mám chuť k životu, proto tě prosím, dej mi pokoj!“ – Marta: „Hle, milá sestro, kdybys něco mnohem těžšího ode mne žádala, ráda bych to učinila, a ty mi nechceš v takové maličkosti vyhověti?“

Srdce Magdaleny se trochu obměkčilo a řekla: „Dobře, abych tvému dlouhému domlouvání učinila konec, slibuji ti, že zítra přijdu na kázání onoho proroka, ale ne v takových ošumělých šatech jako ty.“ Marta s radostí děkovala Pánu a prosila ho, aby dílo začaté dokonal.

Druhého dne se Magdalena nastrojila do nejnádhernějších šatů a šla na náměstí, kde lid očekával proroka. Lidé se divili, že Magdalena je tam také, a mluvili jeden to, druhý ono, ale všichni byli zajedno, že Magdalena nepřišla, aby slyšela zbožné kázání prorokovo, nýbrž že zde hledá něco jiného.

Když Kristus Pán stál před lidem, jako by uvažoval, co má říci, pohlédl na Magdalenu a Magdalena pohlédla na něho. Ale Kristus na ni pohlédl tak, jak jednou pohlédne na zavržené při soudu posledním. A tohoto pohledu se Magdalena ulekla, zbledla, jako by měla umříti. Srdce se jí zastavilo a klesla k zemi.

Avšak dobrotivý Bůh nechtěl ji ponechati při tom leknutí, nýbrž chtěl jí též potěšiti. Když Magdalena chtěla nyní poslouchati, co bude kázati Kristus Pán, pohlédla po druhé na něho pohledem pokorným a lítostivým. A On pohlédl také na ni, ale tak, jak hledí na své vyvolené v nebi. Tu srdce hříšnice začalo hořeti láskou k Bohu a svědomí její se tak probudilo, že se chtěla hned přede všemi lidmi vyznati ze svých  hříchů, kdyby jí Marta nebyla zadržela. I začala Magdalena naříkati: „Běda, ach běda, co jsem já ubohá hříšnice udělala, že jsem Boha, svého Stvořitele opustila? Ó pekelní duchové, jak jste mne oklamali!“ Marta jí však těšila: “ Nezoufej si, sestro milá, a nevyrušuj Pána v jeho kázání, Bůh je milosrdný, jistě i tobě udělí odpuštění hříchů, neboť jeho milosrdenství je mnohem větší než hříchy celého světa.“  

Od té doby Magdalena činila přísné pokání.

Modlitba na den sv. kajícnice Máří Majdaleny 

O milosrdný Bože! Propůjč mně pravé poznání všech mých hříchů
a ohnivou lásku k Tobě. Nech ať náležitě poznám, jak velmi bídný
jest stav nebohého hříšníka. Pomoz mi, abych, pokud čas jest,
opravdu počala hříchů svých úpřimně želeti, a jako Tvá kajícná
služebnice Majdalena, cestu pokání nikdy neopouštěla, bych někdy
měla podílu na odplatě, kterouž jsi všem v lásce Tvé až do konce setrvajícím
zaslíbiti ráčil, skrze Ježíše Krista, Pána našeho. Amen.

(PLAMENY LÁSKY nejsv.srdcím Ježíš a Maria, Modlitební knížka – J.Steinbrener, jmenovaný pro zásluhy u vydávání dobrých katolických knih a spisů  Svatým otcem Lvem XIII. rytířem řádu svatého Sylvestra.) 

Zpracoval Štefan Šmahovský.