Radomír Malý
To, jak Řím „zatočil“ s Františkány Neposkvrněné, je známo. Zdá se, že tento postup se stal nyní standardním. V USA končí svou činnost tradiční katolická škola ve Forth Worth (stát Texas). Jmenuje se Fischer More College a již léta působí pod patronací zdejšího biskupství. Celebruje pouze tradiční liturgii, rovněž tak výuka je ryze tradiční, autenticky katolická.
K likvidaci tohoto ústavu si biskup Michael Olson posloužil toutéž taktikou, jak to učinil Řím v případě Františkánů Neposkvrněné. Když se nemůže nic vytknout, využije se stížnosti nepatrné menšiny osob z řad samotného subjektu, nejspíš získaných nějakými vedlejšími machinacemi – a pak už je zcela vedlejší, že většina tuto nespokojenost nesdílí. V případě zmíněné koleje si stěžoval bývalý člen jejího vedení Taylor Marshall, jenž obvinil stávajícího prezidenta koleje Michaela Kinga, že tradiční liturgii, která se tam slouží, „politizuje“. Tato „politizace“ měla podle něj spočívat v tom, že prý touto „mimořádností“ vedení koleje na sebe upozorňuje. Biskupovi stačila tato jediná stížnost, aby tradiční liturgii v koleji zakázal. Prezident King se ovšem nevzdal a podal odvolání ke komisi Ecclesia Dei do Říma s poukazem na Summorum Pontificum Benedikta XVI.
Je zřejmé, že zde neexistuje jediný argument, kvůli němuž by kolej svůj spor mohla prohrát. Vyjádření komise Ecclesia Dei, pokud existuje právo a zdravý rozum, nemůže být jiné než pozitivní ve prospěch koleje. Jenže ouha! Biskup Olson si toho byl vědom a proto nenechal záležitost dojít až tak daleko. Nechal provést v koleji revizi a vytkl Kingovi „neodbornost při zacházení s penězi“. Oznámil, že kolej ruší pro nedostatek peněz. To je ovšem záminka, neboť kolej vždycky žila z příležitostných milodarů, financemi nikdy neoplývala a přežívala vždycky rok od roku. Tentokrát na darech měla shromážděny prostředky na jeden a půl roku dopředu, nebyl zde žádný mimořádný a neobvyklý stav. Inu, kdo chce psa bít…
Podle katholisches.info 10.6.2014.
Aktuálně >
Mám za to, že nastal čas (ne až dnes, ale již dříve), aby pravověrní katolíci své instituce a akce pořádali bez ohledu na biskupy, kteří jsou spíše vlky. Tedy škola vychovávající opravdu v katolickém duchu jako soukromá (nikoliv tedy církevní)škola, tradiční mše v privátních prostorách (nelze-li je celebrovat ve vysvěcených kostelích a kaplích), podobně přednášky, výuka, vydávání tiskovin.
Dnes tu působí FSSPX v neregulérním postavení z hlediska hierarchie, byť bylo kdysi řádně ustanoveno. Ne však pro každého kněze, který se dostane do konfliktu se svými představenými, je řešením vstup do Bratrstva. Lze očekávat (či aspoň doufat), že bude přibývat takových „bezprizorních“ kněží jednajících podle svého svědomí. V dřívějších dobách tomu církev právem bránila; poměry se však změnily.
a oni chtějí psa bít,
se dívím na jaký zázrak ještě ti kněží co lnou k předkoncilní liturgii ještě čekají
Na podobné téma : V posledním čísle RC Monitoru píše Krystof Bronk o tom, že papež (ač ústy podporujíce rodinu a ochotu přijímat děti) odmítl hájit katolické školství, které čelí bankrotu kvůli diskriminační politice státu….
To je určitě skvělá myšlenka, zakládat a provozovat školy v katolickém duchu. Akorát může být trochu technický problém, jak takovou školu založit, aby byla schválená státem kvůli uznání vzdělání… řada podmínek, závazků, pak souhlas obce, kraje atd… prostě to mají „soudruzi“ posychrované. Na druhou stranu je pravda, že u Boha není nic nemožné! Takže asi chybí odvaha… A přitom je to pro zachování mravního zdraví národa tak potřeba!
Ad 3 – Z onoho článku Krzysztofa Bronka v RC Monitor z 15. června mám dojem, že je to člověk trpící buď rozdvojením osobnosti nebo neuvěřitelnou neschopností jasně myslet a formulovat svůj názor. Ale asi nebude takový sám.
ad 5: tím „člověkem“ myslíte K. Bronka nebo Jeho Svatost?
Co se týče KB, mám z jeho textů podobně rozpačité dojmy. Problém připisuji tomu, že je na jedné straně dostatečně inteligentní na to, aby viděl jasně některé projevy dnešní církevní krize, na druhou stranu se snaží za každou cenu udržet v mezích „(novo)katolické korektnosti“. Výsledkem jsou texty plné jinotajů a rozporů (což ovšem mohou být také svým způsobem jinotaje). Formou mi to často připomíná některé texty z předlistopadového tisku („Téčko“, LD, SS, …)
Biskup mlčí…
http://www.traditioninaction.o.....2-Zibi.htm
ad6:naprostý souhlas. Rodina Bronkových je zaměstnaná v Radiu vaticana a nejspíš se tam chtějí udržet.
ad 7: biskup dělá „mrtvého brouka“, tím hůře pro něho.
ad 7: obávám se, že nemlčí. Na té fotografii si s P. Czendlikem patrně družně vykládá a nezdá se ani, že by mu vadil jeho oděv, očividně v rozporu s předpisem ČBK o církevním oděvu (a tím tedy i s CIC Kán. 284). To není mlčení, ale spíše, byť nepřímá, podpora.
Chtěla bych se zastat K.B. Ani já nepatřím k táboru papežobijců. A naprosto chápu, že není lehké být loajální s nástupcem Petrovým a zároveň nebýt na rozpacích z některých projevů a událostí, které se ve Vatikáně dějí.
Chvála Kristu a Panně Marii,
Rád bych se také zastal rodiny Bronkových. Víte, ono je velmi snadné takhle zvenku kritizovat, až odsuzovat. Jsem si jist, že si to nezaslouží… Samozřejmě je do jisté míry pravda, co bylo řečeno výše, nikdo jste, ale nenavrhl co by měli v této situaci teď dělat jiného… Oba skutečně tíhnou k Tradici a tak je logické, že za současného papeže trpí, tím co se děje. Stejně tak jako tím trpím já… (Nakonec Michal Semín je zná osobně.) Přijde jistě čas (kairos), kdy to budou razantně řešit. Nemyslím si ale, že by tento čas (kairos) už přišel.
Velmi živě si vzpomínám, ještě za JPII., na mluvené slovo pí. Bronkové, Radia Vatikán, které jsem pravidelně poslouchal. Nejenom mě, to velmi dalo. Někteří lidé se i skutečně změnili… Ať Vám Pán všem žehná… + J
ad 11:
Nikdo je neodsuzuje, ani nekritizuje.
Je to jen informace, že pro RV pracují.
Jestliže opravdu „tíhnou“ k Tradici, tak se jim docela divím.
Ad 11 – Myslím, že je třeba rozlišovat dvojí: samo nepřijatelné vyjádření a chování se tak, abychom se (zatím) nedostali do konfliktu. To první je vždy v různém stupni nedovolené, to druhé tehdy, když se jedná o mlčení ve věci, za kterou jsem odpovědný (třeba rodiče, kteří soustavně mlčí k zlobení dětí) nebo tehdy, když z mlčení může povstat pohoršení a být chápáno jako souhlas.
Uznávám, že někdy rozpory musí nazrát než je správné se pustit do otevřeného střetu. Nejsem přítelem malých střetů, kdy se nakonec ustoupí; když už konflikt, tak ať stojí za to.
Já K.B. také neodsuzuji, stejně jako neodsuzuji autory těch zmíněných předlistopadových textů. Pro mnoho čtenářů jeho články mohou být velmi užitečným impulsem k vlastnímu hledání pravdy a vyjasnění si vlastniho postoje. Ta paralela, kterou jsem ve svém komentáři zmínil, jen ukazuje, v jak obtížné situaci se autor (a nakonec i jeho čtenáři) nachází. Nepochybuji o jeho čestných úmyslech, nemám žádný důvod si myslet, že by jeho motivem mohlo být „udržet se“ v RV.
Ad 13 – Velmi rád s Vámi pane Michale K. souhlasím… I když je to v praxi nesmírně těžké, nedá se tomu vyhnout. + J