Martin R. Čejka
Předseda Papežského výboru pro organizaci mezinárodních eucharistických kongresů arcibiskup Piero Marini poskytl u příležitosti IV. národního eucharistického kongresu v Kostarice místnímu deníku La Nación rozhovor, jehož některé věty vzbudily údiv.[1] Tento bývalý ceremoniář papežů Jana Pavla II. a Benedikta XVI.[2] nejprve v souvislosti s nástupem nového papeže dosti nevybíravými slovy zhodnotil předchozí pontifikát, když na otázku, co přinesla změna papeže, odpověděl: „Je to závan čerstvého vzduchu, je to okno k jaru a naději. Dosud jsme dýchali vody bažiny, které zapáchaly. […] V těchto prvních dnech pontifikátu [papeže Františka] zavládlo jiné ovzduší svobody.“
Arcibiskup Marini při v televizním rozhovoru
Hlavní překvapení si však Mons. Marini nechal na samotný závěr rozhovoru, kdy novinář listu na svou otázku: „V Kostarice se otevřela diskuse o sekulárním státu. Co si o podobných krocích myslíte?“ z úst vatikánského činitele uslyšel:
„V Evropě je to už skutečností. Sekulární stát je v pořádku, špatné je, pokud se stát stane sekularistickým, tj. vystupuje-li proti katolické církvi. Církev a stát nemají být jeden druhému nepřítelem. V těchto diskusích je například nutné uznat svazky osob stejného pohlaví, jelikož mnoho párů trpí z důvodu, že jejich občanská práva nejsou uznávána. Nelze však tyto svazky uznat za manželství.“
V této souvislosti je třeba uvést, že Kostarická republika, kde tvoří katolíci zhruba sedmdesát procent obyvatel, je jednou z mála posledních zemí, které mají v ústavě: „Římskokatolické a apoštolské náboženství je náboženstvím státu“[3], přičemž přinejmenším od roku 2007 zde probíhá snaha prosadit uzákonění registrovaného partnerství.
Arcibiskup Marini se za dané situace postavil svým prohlášením na stranu homosexuálního lobby a „podrazil nohy“ kostarickým odpůrcům registrovaného partnerství. Je otázkou, proč vůbec cítil potřebu se k tomuto tématu vyjádřit, když se ho na něj vlastně nikdo neptal.
Ale Mons. Marini není jediným významným církevním představitelem, který se veřejně vyslovil pro registrované partnerství homosexuálů.
Ani ne o dva týdny dříve prohlásil vídeňský arcibiskup kardinál Christoph Schönborn v londýnské Národní galerii během přednášky „Křesťanství: Cizorodý prvek nebo základ Západu?“:
„Mohou být svazky stejného pohlaví, a ty vyžadují respekt a dokonce právní ochranu. Ano, ale vyhýbejme se v jejich případě zdaleka pojmu manželství. […] Měli bychom mít jasno v pojmech a respektovat potřeby lidí žijících spolu v partnerských vztazích. Nový rakouský zákon o registrovaném partnerství je velmi vstřícný, ale jasně tento stav rozlišuje od manželství.“[4]
Emeritní washingtonský arcibiskup kardinál Theodore McCarrick 29. března v televizním pořadu Ala Hunta Political Capital pak vyznal:
„Nemám s tím [registrovaným partnerstvím] problém. Zcela jistě bych mu dal přednost před tím, co bych nazval manželstvím v uvozovkách.“[5]
Podobné výroky se však neobjevily až s nástupem papeže Františka, můžeme se s nimi setkat i v posledních letech pontifikátu Benedikta XVI.
11. ledna 2012 biskup sicilské Ragusy Paolo Urso v rozhovoru pro zpravodajský server Quotidiano.net odpověděl na otázku, zda má Itálie uzákonit registrované partnerství, následovně:
„Když se dva lidé, třebaže jsou stejného pohlaví, rozhodnou žít společně, je důležité, aby to stát uznal. Ale musí se tomu říkat jinak než manželství.“[6]
Biskup italské diecéze Locri-Gerace Mons. Giuseppe Fiorini Morosini ve svém loňském vánočním pastýřském listě věřícím mj. sdělil:
„Volným svazkům vycházejícím z náklonnosti mezi lidmi, dokonce i stejného pohlaví, mohou a mají být přiznána občanská práva, aniž by se tvrdilo, že dosahují důstojnosti manželství a rodiny.“[7]
Svého času vyvolal nemálo zmatku předseda Biskupské konference Anglie a Walesu westminsterský arcibiskup Vincent Nichols, když prohlásil, že biskupové „uznávají existenci [registrovaného] partnerství stejného pohlaví v zákoně“ a „věří, že to je dostačující“, přičemž tyto svazky nemají být stavěny na roveň manželství. A dodal: „Těm, kteří se za daného stavu v Anglii uchylují k registrovanému partnerství, aby vnesli stálost do vztahů, je třeba projevit úctu.“[8]
Nedávno zesnulý kardinál Carlo Martini ve své knize-rozhovoru s Ignaziem Marinem Credere e Conoscere, která vyšla počátkem loňského roku, pak již otevřeně přiznal:
„Nesdílím názor těch v Církvi, kteří nesouhlasí s registrovaným partnerstvím.“[9]
Podobné výroky patrně mnohdy vycházejí ze snahy dosáhnout jakéhosi kompromisu, kdy se vlk nažere… Zkušenost nás ale poučuje, že onen vlk je nenasytný a z kozy nakonec stejně nic nezbude. Navíc výše uvedené postoje odporují stanovisku Kongregace pro nauku víry z roku 2003 obsaženému v „Úvaze ohledně návrhu právního uznání svazků mezi homosexuály“[10], kterou nařídil Jan Pavel II. zveřejnit. V ní se mj. píše:
„Těm, kteří od tolerance chtějí přikročit k právnímu uznání zvláštních práv pro homosexuální osoby, které spolu žijí, je třeba připomenout, že tolerance zla je něco jiného než jeho schválení či legalizace. V případě právního uznání homosexuálních svazků nebo jejich právního zrovnoprávnění s manželstvím spolu s přiznáním práv, která jsou manželství vlastní, je nutné se postavit na odpor jasně a výrazně. Je třeba se zdržet jakéhokoli typu formální spolupráce na podpoře nebo uplatnění těchto nespravedlivých zákonů, jakožto i, nakolik je možné, hmotné spolupráce na rovině praktické. […] Důsledkem legalizace homosexuálních svazků by mohlo být zatemněné vnímání některých základních morálních hodnot a znehodnocení instituce manželství. […] Jestliže jsou všichni věřící vázáni stavět se proti právnímu uznání homosexuálních svazků, katoličtí politici jsou k tomu obzvláště zavázáni ve shodě s odpovědností, která je jim vlastní. […] Právní uznání homosexuálních svazků nebo jejich zrovnoprávnění s manželstvím by znamenalo nejen schvalování scestného chování, jež by pak bylo možno považovat za model pro současnou společnost, ale také zatemňování smyslu základních hodnot, které spadají pod společný odkaz lidstva. Není možné, aby Církev pro dobro lidí a celé společnosti tyto hodnoty nebránila.“
Citovaný text by v souvislostech tohoto článku bylo možno parafrázovat: „Jestliže jsou všichni věřící vázáni stavět se proti právnímu uznání homosexuálních svazků, katoličtí biskupové jsou k tomu obzvláště zavázáni ve shodě s odpovědností, která je jim vlastní.“ Bohužel, jak je patrné, řada z nich je ochotna „schvalovat scestné chování“ a „zatemňovat základní hodnoty“.
Znepokojivé navíc je, že k tomu Vatikán doposud mlčí. Je otázkou, jestli se vůbec dočkáme nějaké reakce. Papež František totiž ještě jako arcibiskup Buenos Aires podle všeho také zastával „cestu kompromisu“ v podobě registrovaného partnerství homosexuálů, což potvrdil např. autor jeho oficiálního životopisu El jesuita Sergio Rubin.[11]
Po napsání článku vyšla zpráva, že tiskový mluvčí Svatého stolce P. Federico Lombardi SJ během setkání se zahraničními novináři 24. dubna prohlásil:
„Je dobře, aby dítě vědělo, že má otce a matku. [Je nutné] jasně zdůraznit, že manželství mezi mužem a ženou je specifickou a základní institucí v dějinách lidstva. To neznamená, že nelze nějakým způsobem uznat jiné formy svazků mezi dvěma osobami.“[12]
[1] „Enviado del Papa: ‚Iglesia vive esperanza tras años de miedo‘“, La Nación 20. dubna 2013. [online]
[2] Mons. Piero Marini byl nejprve osobním sekretářem arcibiskupa Annibala Bugniniho. Úřad papežského ceremoniáře zastával od 17. února 1987 do 1. října 2007, kdy ho vystřídal Guido Marini. Benedikt XVI. ho pak jmenoval předsedou Papežského výboru pro organizaci mezinárodních eucharistických kongresů.
[3] Hlava šestá, čl. 75.
[7] „Aprirsi al dono della vita e rinsaldare i legami di affetto e i vincoli di unione“, ZENIT 15. prosince 2012. [online]
[8] „Archbishop Nichols responds to critics of his civil unions approach“, Catholic News Agency 2. prosince 2011. [online]
Aktuálně >
vdaka za clanok, i ked smutny. Koncilovi konzervativci sa musia pripavit na dalsie susto. Koncilovy konzervativec uz nema nic proti sodomskym zvazkom, vadi mu len, ak su nazyvane manzelstvom? :(
Je to smutne, ale revolucia sa prehlbuje. Nakoniec uznaju i nazov manzelstvo, a budu tvrdit, ze jedine nepripustne je sobasit ich v kostole? No, a potom pride diskusia i o tom?
Zabudaju, ze sodomia je tazky hriech- stat nema ludi v nom podporovat tak, aby ho legalizoval takouto formou, to vobec nie.
Snazia sa diskusiu obratit na to, ze jediny problem je to, ze tieto zvazky su nazyvane manzelstvom, a to je zaludne a desive.
mimochodom, mlcanie papeza je tazkym previnenim v tejto situacii a patri k hromade zavaznych previneni Frantiska od jeho nastupu do uradu. Je naivne ocakavat, ze budu tito papezom potrestani?
Konaju toto tito privrzenci sodomie v Cirkvi s vedomim papeza, ci tichym suhlasom papeza?
Je mozne, ze hovorca Federico Lombardi tieto nazory hovori s tichym suhlasom papeza?
Je to vypusteny balonik, ze ako zareaguju veriaci? Nevyzera to dobre…
Modlime sa za Cirkev svatu. Cakaju nas tazke casy.
video, kde lutheranska sekta, teda knazky sobasia dvoch muzov:
https://www.youtube.com/watch?v=bDYyfStvCuY
Inak, s predstavitelom lutheranov z Nemecka sa papez modlil, ba bol i pozvany na oslavy tejto reformacie… to je asi vzor pre nasu Cirkev… v ramci ekumenizmu nic nezvycajne…
Nino, ten postřeh s tzv. konzervativci aka neokatolíky je přesný!
Možná se v RC Monitoru dočkáme opět nějakého textu otce P. Mayera OP, ve kterém „lefebvriánům“ vysvětlí, že registrované partnerství sodomitů skvěle hermeneuticky kontinuuje tradiční nauku o hříchu volajícím o pomstu do nebe.
Výborný článek, Martine. Já už se ani neptám, zda-li tito hierarchové mají teologické vzdělání nebo se jen mýlí. To už je přímo vědomá zednářská filosofie a podvracení katolické víry. Dělící linie je jasně daná tradičním učením.
tak, tak- ale myslim, ze koncilove konzervy su az-az prisposobivi, a zvladnu i zahmlenie cirkevneho ucenia a postoja k sodomii, ved uz sme videli, ze to dokazali v otazke socialnej vlady Krista, ci jedinecnosti Cirkvi (ekumenizmus, atd), myslim, ze vacsina zvladne i toto.
Najlepsie je, ze tradicnym vycitali, ze su neposlusni takemu Wojtylovi, ci Benediktovi, a teraz vidiet, ze sami su neposlusni dokonca vlastnym pokoncilovym papezom…
mimochodom, dalsie zle spravy z Nemecka, od vysokych hierarchov Cirkvi (ospravedlnujem sa, ze clanok je zo stranok, z akych je):
http://umlaufoviny.com/www/res.....3&pg=
Díky Martine. Je vskutku třeba sesbírávati data a je předkládati. V záplavě informačně – dezinformačních tsunami může člověk leccos přehlédnout a pak ztratit souvislost. Je to sice hrůzné, ale zároveň pozitivní, neb to strhává masku. Jsem vážně zvědav na konzervativce kolem RC Monitoru, jak to všech vysvětlí v oné kontinutitě hermeneutiky. To zase bude zábava. :-)
Nino, Umlauf, pokud sleduje podrobne statistiky svych stranek, bude asi pekne koukat, ze mu tam lezou lidi z „lefebvristickeho“ webu :-)
A kdyz uz sem pisu, tak bych taky rad podekoval Martinovi za jeho mravenci praci se shromazdovanim techto otresnych zprav.
Davide, já bych byl rád, kdyby v RC Monitoru nemuseli vůbec nic vysvětlovat, protože by papež jasně tyto projevy odsoudil. Mohl by např. oficiálně jako stanovisko Svatého stolce vydat citovanou úvahu, která je velmi dobrá, protože se v podstatě odvolává na zdravý rozum.
Martin R. Čejka: To bych vskutku byl také rád, jenže to bych se musel narodit do jiné doby. Nyní si tu „zábavu“ tedy musím holt užít. :-)
Ten Marini je modernista-liberál. Ked bol v Ziline, bola akási prednáska o „novej evanjelizácii“ ked prisla diskusia, tak sa jedna pani spýtala na MP Summorum Pontificum. A to nemala, hned sa do nej pustil najprv p. biskup Gális, ze co to spomína, ze NOM moze byt aj latinsky, potom sa pridal aj Marini, co sa vobec opovázila sa na to pýtat, az vznikol konflikt. To preto, lebo tam boli aj knazi a seminaristi, nechcú, aby sa hovorilo o tradicnej sv. omsi. MPSP je pre nich nieco zlé. Taký je Maríni, ako tí z rýnskej skupiny na koncile.
Dávam do pozornosti:
http://www.gloria.tv/?media=432111
http://sk.gloria.tv/?media=434909
Zdravím vás,
za znepokojivou bych podporu registrovaného partnerství ze strany církve viděl pouze v případě, že by sami kněží, kteří ji pod rouškou tolerance schvalují, jsou sami homosexuálové a hledají tak cestu, jak žít ve vztahu s osobou blízkou a mít třeba i děti, když vztah se ženou je jim celibátem zakázán.
tuto podporu bych také považoval za znepokojivou, kdybych sám byl homosexuálem, který se skrývá, na veřejnosti a mezi blízkými se přetvařuje, neboť registrací na sebe zcela jasně ukáži a už zbývá jen, aby přikázali nošení „homosexuální hvězdy“ na veřejnosti a z historie víme, co bude následovat.
za znepokojivou bych tuto podporu považoval také v případě, že bych byl kněží, který ji podporuje, ačkoli sám není homosexuálem, neboť v takovém případě bych věděl, že samotná registrace a veřejné „uznání“ pro ten plevel společnosti nebude dostačující, že jim k tomu, aby se veřejně označili za plevel, který má být časem odstraněn, aby společnost mohla prospívat, bude třeba dát ještě větší motivaci a to svěřit jim do péče nevinné děti. navíc samotnou podporou se dostanu na okraj své milované komunity a očištění se mi dostane zpětně až všichni uvidí, že to bylo pro dobro věci…
mě osobně to neznepokojuje, přesto, nebo právě proto, že cesty páně jsou nevyzpytatelné…
Bůh s vámi,
Jan
Asi dojde i ke změně biblických textů – „Nebudeš obcovat s mužem jako se ženou, je to ohavnost“ (3M 18, 22).
Jejich ženy zaměnily přirozený styk za nepřirozený a stejně i muži zanechali přirozeného styku s ženami a vzplanuli žádostí jeden k druhému, muži s muži provádějí hanebnosti a tak sami na sobě dostávají zaslouženou odplatu za svoji zcestnost“ (Ř 1,27).
V obou případech bude patrně dodáno „mimo reg. partnerství“. Tím to dostane glejt…
A k případnému vyjádření papeže – těžko může reagovat na každé podobné faux pas jednotlivě, pokaždé, když někdo vyřkne podobné ohavnosti, pokud se vyjádří, tak doufám co nejdřív a souhrnně, tedy doufám v to…
Libor Rösner: Já zase doufám, že „Franta Buonasera“ bude mlčet, protože se domnívám, že když promluví, tak tomu nejspíše nasadí korunu. Kež bych se mýlil.
S těmi přezdívkami se, Davide, prosím, trochu kroť. Pořád je to svatý otec, jakkoli stojí za …..
Na druhou stranu by se mu – při jeho lidovosti a skromnosti – takové oslovení jistě líbilo. :-)
Ad 15 – mlčet nebude, protože nebudou-li reakce na tyto první výkřiky, bude jich přibývat, až bude nucen se vyjádřit.
Zdalo by sa, že tu ide navonok len o postoj kresťana k postupnému schvaľovaniu hriechu ako spoločensky uzákonenej normy (homosexualita, potraty, ničenie embryí, a pod.). Písmo sväté nás učí o jednoznačnom postoji áno-áno, nie-nie. Ale zdá sa, že v dnešných dňoch už akoby celkom neplatilo to, že na VŠETKO je možné uplatniť tento prístup, a že voči VŠETKÉMU sa kresťan musí takto zásadne vyhraniť. Dá sa s kresťansky čistým svedomím vôbec existovať podľa vzorca, že „ja ako kresťan tento zákon nevyužijem, lebo navádza na hriech, ale iní ho môžu využiť, lebo Boh dal každému slobodu, a preto budem taký zákon TOLEROVAŤ…? Stačí, aby človek „nezahlasoval“ za zákon ako poslanec, alebo ako volič vo voľbách? Je to dostatočná odpoveď, alebo len zakopanie talentu do zeme? Žiaľ, tak sa dnes „ohlasuje zo striech“. Myslím, že táto „tolerancia zo slušnosti“ nemá nič spoločné so slušnosťou Evanjelia a najmä nemá vôbec nič spoločné s pravou Láskou. Kresťanská Láska totiž nikdy nemôže viesť k tomu, že akýkoľvek človek bude ponechaný v omyle a dokonca jeho príležitosti k neresti zostanú kresťanmi „bez komentára“. Podľa mňa je nemožné, aby Duch Svätý dovolil kresťanovi povedať komukoľvek na svete, že „tvoj hriech a všetky príležitosti, ktoré k nemu vedú, budú v záujme nášho vzájomného pokoja ponechané na pokoji“. Všimnime si, ako pod zámienkou podpory nevyhnutnej citlivosti a ľudskosti kresťanov k ľuďom s homosexuálnymi sklonmi dnes diabol pretvára svedomie hriešnika na trinástu komnatu, ktorú už ani cirkevný hodnostár nesmie otvoriť. Inak by mal mať výčitky, že dosť nemiluje blížneho, lebo otvára jeho rany. V tomto zmysle politicky korektný kresťan bude antikristovi bližšie, než neveriaci chudák otročiaci neresti. On sa pravdy nedotkol, ale ten kresťan ju opľul. Podobný problém sa napr. ukázal pri stanovisku pápeža Benedikta XVI. v prípade tzv. „kondómov pre Afriku“, kde pápež sklamal tých, ktorí si mysleli, že AIDS môže stáť nad „áno-áno, nie-nie“. Svet mu nemohol zatlieskať, lebo svet je v moci zlého. Ak nerestné správanie a všetky prostriedky pre jeho realizáciu vedú k úmrtiu tela a ducha, nič ich nikdy neospravedlňuje.
Na tomto příkladu je vidět a poznat, že nástupci apoštolů jsou ve svých vyjádřeních natolik nekonzistentní a rozporní, že Pravda sama od sebe se vyjevuje jako zářivý drahokam. A tou Pravdou je tradiční učení církve. Pravda se nemusí ani moc namáhat. Lež se sama odhaluje a odkazuje k vnitřně rozdělenému království toho zlého.
Není to jen otázka zdravého rozumu věřícího katolíka, ale především zmatenost věroučných výpovědí těch, kteří mají stádo věst a chránit před vlky. Je to zmatenost nebo úmysl? V každém případě ono falešné světlo a působnost klamu je přítomno a v tomto ohledu je zřejmé proč je psáno, že by byli svedeni i vyvolení kdyby to bylo možné. A lépe nebude a proto se musíme modlit za ty svedené i za naše pastýře aby prohlédli. A je smutné, že samy maličcí (laici) musí poučovat a bojovat zatímco pastýři spí anebo přímo s tím zlým ovce loupí a trhají.
„Je to ďábelská závist, která skrze hřích vstoupila do světa,“
napsal před třemi lety kardinál Bergoglio o návrhu uzákonit homosvazky v Argentině.
„Závist, která se lstivě snaží zničit obraz Boží, tedy muže a ženu, kteří obdrželi přikázání růst, plodit a spravovat zemi. Nebuďme naivní. Tady nejde pouze o politický boj, ale o pokus zkazit Boží plán. Není to jen projekt zákona. Jde o „manévr“ Otce Lži, který se snaží zmást a podvést děti Boží. Ježíš nám říká, že nám pošle Ducha Pravdy na obranu před lstivým žalobcem.“
(z dopisu karmelitánskám klášterům, v němž prosí o modlitbu a půst v souvislosti s projednáváním onoho zákona – více viz. http://www.radiovaticana, článek „Mediální tanec kolem pontifikátu“)
Na reakci Sv. Otce vyčkejme, k tomu se vyjadřovat teď nebudu. Obávám se ale, že některé kruhy v biskupském sboru světa včetně některých kruhů kurie postupně, poznenáhlu připravují „Boží lid“ na akceptování homosexuálních reg. partnerství. Teď ještě to manželstvím nazývat nebudou a budou se tomu bránit, ale až si Boží lid zvykne na to, že toto „partnerství“ je něčím normálním, tak možná za 10 či 20 roků se dočkáme i žehnání sňatkům gejů a lesbiček v katolických chrámech. To je příšerná vidina! Braňme se jí modlitbou, postem a slovem!
Milo, Váš příspěvek je zavádějící. Dopis arcibiskupa Bergoglia se týkal „manželství“ homosexuálů, nikoli registrovaného partnerství.
Omlouvám se, teď vidím, že jste pouze citoval z článku P. Glasera SJ. Je to tedy P. Glaser, kdo se dopouští manipulace.
myslim ze pokusat trpezlivost Pana od II.VK uz dosahuje apokalypticky rozmer..
Admin: Jsem si, Karle, vědom, že jde o papeže. Nezpochybňuji, že jím Jorge skutečně je, byť z dopuštění Božího. Omlouvám se všem za užívání přezdívek a žádám o pochopení. Rozhodně jejich užíváním nechci znevažovat papežství, ani osobu papeže. Mám však problém Jorgeho „biskupa římského“ oslovovat jménem jednoho z největší světců středověku. Vzhledem k tomu co Jorge, jakožto člověk a nástupce sv. Petra, říká a dělá považuji užití jména sv. Františka z Assisi za urážku. Hledám nějaký vhodný titul či přízvisko, by mě přitom nebrněly rty a konečky prstů. :-)
Pane Hibschi, používejte Buona Sera! Už ho tu v diskusích někdo tak nazval a je to docela trefné.
Kdych měl hodnotit současného nástupce sv. Petra podle jeho posledního kázání:
http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=18228
tak by mi nečinilo takové problémy jej oslovovat jménem sv. Františka. Jde však o skutečné zrání? Znamená to nějaký trvalý vnitřní posun? Takto jasně a otevřeně o duchu světa a jeho zhoubnosti snad nehovořil ani Benedikt XVI. Tam totiž vždy převažovala diplomatická hantýrka, až to člověka začalo nudit sledovat.
:) a co takhle taky už zažité Franta Pokorný?
Ad David H., David a MVsen: Chápu, že žijeme v liberálním věku, kdy děti tykají svým otcům nebo jim dokonce říkají přezdívkami, ale považuji to za trapné.
Pokud k úctě nevybizí papežova osoba (ostatně, kdo by sám ze sebe obstál?), pak by to měl být alespoň jeho úřad a autorita s ním spojená.
P.S.
Už jsem prosil admina, aby mi nepokládal po půlnoci tak zákeřné otázky… Sečtěte čtyřiadvacet a šestadvacet!!!
Ad 16 – způsob, jakým se tady vyjadřuje administrátor ( !!! ) o papeži je hanebnost.
Věc názoru. Vnímám to jako jakousi vyjadřovací licenci, která dává prostor pro domýšlení a dosazení výrazu. Možná taková past na podrážděné modernisty :)
Až papež začne jednat katolicky, jistě si tam budeme moci v duchu dosadit pozitivnější příměr :)
Ale trochu odbíháme od tématu. Hrozba vycházející ze skutečností popsaných v článku je děsivá.
No baže.
Ve skutečnosti namísto teček mělo být „…jakkoli stojí za zvýšenou pozornost jeho dosavadní negativní postoj k Tradici.“
;-)
Víme jistě, že chce být František papežem? Jaká je jeho intence?
Podle mnoha slov, v nichž se označuje za „biskupa Říma“, se spíše zdá, že jeho představa papežství nemá s tím, jak bylo chápáno v minulosti, co dělat.
Ad 30 – souhlas, žehráme na nevěřící, jak se vyjadřují o církvi a kněžích, o Kristu nebo Panně Marii, přitom častujeme Petrova nástupce různými posměšnými přezdívkami. Jakkoli se mi na něm řada věcí nelíbí, přece nemůžu veřejně psát o Svatém otci jako o Frantovi nebo tak nějak.
Martin R. Čejka: Domnívám se, že jsem se za užití přezdívky dostatečně omluvil a vysvětlil důvod proč jsem ji užil. Svému otci tykám a měnit to nebudu, přechod na vykání by totiž bral jako prvek odcizení. Přezdívku jsem mu nikdy nedal, když pomineme místní označení „fotr“ (ani toto jsem nikdy užíval), vycházející z německého Vater.
Hamish má pravdu. Zatím jsem registroval, že se skutečně spíše považuje za „biskupa Říma“, což nemění nic na tom, že je nástupcem sv. Petra. Pro mě je to římský papež, ale uznávám, že jméno František či titul Svatý otec mi zatím potíže činí. Třeba si zvyknu. Jeho poslední kázání mě příjemně potešilo.
Pokud chcete následovat Ježíše Krista, nebudete soudit, ale milovat, jak vás miluje nebeský Otec. Poučte se z dějin. Žádný ze světců, ačkoli starostlivě vybízeje papeže o věci v nápravu Církve, nikdy o něm nemluvili ani nepsali nic posměšného a neuctivého. Nikoli tak heretici.
Ostatně už v Písmu stojí :
„Nesuďte, abyste nebyli souzeni…“ (Lk 6, 37-38)
„Nemyslete si, že jenom vy sami jste moudří.“ (Řím. 12,16)
Myslím, že můžeme s jistotou říci, že diskutéři na těchto stránkách chovají k papeži a jeho úřadu náležitou úctu a případné přezdívky, názvy, či náznaky něčeho jiného by se daly považovat za pokus o žert.
Je také nutné si uvědomit, že mnoho lidí chodí na tyto stránky jen proto, aby pak mohli odsuzovat jak články, tak i diskusi. Ta je pak naší vizitkou, takže pokud se my zde budeme hádat a špinit, popř. špinit někoho jiného, jak můžeme vydat svědectví o tradici?
José: Souhlas. Už jsem k tomu své napsal a opakovat se nebudu.
Ad 37 – přesně tak – o děvce babylonské a arciďáblu v Římě se nablouznil Luther a jemu podobní výtečníci dost a dost. Veřejně přece taky nemluvíme o svých příbuzných podobným způsobem. Zkusme kutečně ponechat vášně stranou a i pro příště podobné přezdívky spolknout, popř. je vytěsnit ze své mysli…
B16 čteno „bé šestnáctka“ se používalo běžně a nikdo proti tomu neprotestoval. Co takhle nyní přejít k F1 případně F0?
Nějak se nám to zacykluje. Obraťte list, resp. vraťte se k ústřednímu tématu.
Ad 41 – Opravdu Vám přijde B16 srovnatelné s Frantou Pokorným?
mila, ale napisali a povedali o papezoch horsie veci, a to ti papezi boli ovela menej skodlivi pre Cirkev nez dnesni
Kazdopadne neviem, ci vobec by, papezovi, vadili podobe oslovenia, kedze je znamy neformalnostou, a tym, ze ho potlapkavaju veriaci po pleci :)
Inak, navrhujem ako mozny kompromis oslovovanie ,,papez Bergoglio“.
Inak, naozaj, je dost zlozite zabranit tomu, aby prejavy ucty k papezovi, neboli chapane ako prejavy ucty voci jeho ruhavym, ci potencialne heretickym cinom, a tym nepohorsili malickych…
Držel bych se výzvy „Admina“, vraťme se k tématu. Je jasné, že liberální část Církve (Halík a spol. šílí radostí – už to je varující) od papeže očekává potvrzení revolučních trendů v Církvi např. v otázce „registrovaného partnerství“. Vyjádření Piero Mariniho působí jako „dělostřelecká příprava“, aby si „katolíci“ zvykali, že mají v plánu by jednoho dne kněžstvo oddávalo homsexuály a lesbičky v katolických kostelech. Jsem zvědav, jak se k tomu papež osobně postaví. Nyní dokonce připouštím, že důvodem k opuštění papežského bytu může být i to, že papež není v dosahu všelijakých „vatikánských špiclů“ a nátlakových skupin. Dost podivně na mě ovšem působí rozpor mezi jeho posledním kázáním a projevy, které zatím předvedl (umývání nohou – ženám a muslimům). Možná, že je to docela poctivý a duchovně založený člověk (byť jel v CHO), který nyní poznává jak Vatikán vůbec funguje a snad z osobní zkušenosti pochopí, že nelze hledat kompromis s tou částí Církve, která je ve vnitřní apostazi a nehodlá to změnit. Mám za to, že zde existují jen dvě možnosti, buď se papež nakonec stane hrdinou (v tom případě vypukne silná reakce církevních modernistů a zednářů, kteří jim sekundují) nebo podlehne tlaku a strčí hlavu do písku. Jak by řekl Sir Humphry a spol….bude „rozumný“, manipulovatelný (odborně směrovatelný)…prostě „tajný křesťan“…aby vyšel s každým.
Ad 46 – Davide, právě, to očekávání liberálů je tak silné, že je to až zarážející, doufejme, že to větší bude jejich zklamání, když František zklame jejich naděje…
Libor: Zatím je to stále schizofrenní situace, a je nutné být opatrný a sledovat to. Já jen doufám, že se papež sám přesvědčí, že katolící hlásící se k věroučné a liturgické tradici Církve nejsou jejími nepřáteli, ale o to více je za nepřátele považují příznivci „vzdorocírkve“, onoho plagiátu, který již padesát let všechny přesvědčuje o své autenticitě. Pokud to nepochopí, tak si prostě vybral revoluci…..a budou to jeho „Falklandy“, přičemž on bude argentinský generál….jak by dodal Sir Humphry :-)
Ad 48 – tak tedy doufejme, že bude papež František dělat, řečeno se sirem Humphryem, odvážná rozhodnutí :)
Libor: Ano, doufejme, že současný papež není téhož názoru jako Sir Humphry Aplleby, že Církev je organizací společenskou, nikoliv náboženskou. Že je nedílnou součástí společenské struktury země, tedy světa. A že primární starostí Církve je udržet rovnováhu, mezi těmi kdo v Boha věří a kdo již nikoliv. Že teologie je způsob jak udržet agnostiky uvnitř Církve a biskupové především musejí umět mluvit a vědět jak používat vidličku a nůž. A konečně, že Bůh je „volitelný doplněk“. :-)
Ad 50 – A taky Sir Humphrey řekl, budu-li to parafrázovat, že ti, co už v Boha nevěří, si říkají liberálové, což je více než trefné
Libor: Milý Libore, nikoliv. Sir Humphry Appleby trefně prohlásil, že „modernista“ je krycí název pro „nevěřící“ … a že….když přestanou věřit nazývají se „modernisty“, protože ateistický duchovní by nadále nemohl pobírat svůj plat. :-)
ad. 50 Obávám se, že výchova k tomu být nedílnou součastí světa a žít v úzkém vztahu se svými současníky není názorem pouze sira Applebyho. Přečetl jsem si včera bláboly o desocializaci dětí, které rodiče nechtějí předat „blahodárnému“ vlivu naturalistického kolektivu (kde můžou mximálně dialogovat o křesťanské variantě pojetí rodiny) a přijmout pedagoga jako zástupce společnosti. Je na čase se podívat i! do vlastních řad a nežít v iluzích.
arcibiskup Marini býval sekretářem zednáře a zrádce Bugniniho, od takové kreatury lze čekat jen to nejhorší !!! jenom nemohu pochopit proč ještě nebyl suspendován ???
O sodomském hříchu se v katechizmu z roku 1903 praví toto: Toho nade vše hanebného hříchu nelze ani pojmenovati jeho pravým jménem, sice by se tím musil znečistit jazyk učitele náboženství a ucho jeho posluchačů…. „Pokrok“ se nedá zastavit.