Michal Semín
Až dosud jsem se bránil tomu, abych se na stránkách ISJ vyjadřoval o aktivitách Akce D.O.S.T., zvláště pak v souvislosti s předčasnými volbami do Sněmovny. Dnes činím pro mne dosti nepříjemnou výjimku. Stal jsem se terčem místy až nevybíravé kritiky na stránkách Duše a hvězdy za to, že Akce D.O.S.T., jejímž jsem aktuálně předsedou, podpořila ve volbách signatáře Manifestu D.O.S.T., kandidující za volební blok Hlavu vzhůru! Vzhledem k tomu, že ve stále útočnější a osobně laděné „diskusi“ pod články na toto téma, zpravidla od autorů, zbaběle skrývajícími svoji identitu pod různými nicky, se začíná spekulovat o mých úmyslech a postranních motivech, považuji za nutné sdělit následující:
1. Poté, co jsem po odchodu Ladislava Bátory převzal vedení Akci D.O.S.T., jsou veškeré jeho aktivity financovány z drobných darů signatářů a sympatizantů. Za tuto činnost nejsem ani placen, ani jinak odměňován.
2. S blokem Hlavu vzhůru! nejsem osobně nijak spojen a na její kampani, ani jiné její činnosti, se po zralé rozvaze nepodílím. Byl jsem ochoten o něčem takovém uvažovat v případě, že by se vůdčí role v novém subjektu ujal Václav Klaus a další osobnosti konzervativního smýšlení, kteří se na jeho vzniku měli podílet.
3. Nejsem nekritickým advokátem Jany Bobošíkové, jen odmítám přistoupit na formu mediálního lynčování, jakého jsem byl svědkem již v případě Ladislava Bátory. Jsem přesvědčen o tom, že její odmítnutí podpory adopce dětí homosexuálními páry, akcí typu Prague Pride či povinné sexuální výchovy ve školách – v souladu s postojem, který Akce D.O.S.T. ve veřejném prostoru nekompromisně zastává – je myšleno vážně. Tím se také liší od tzv. pravicových politiků, jako jsou Jiří Pospíšil, Jana Černochová či Bohuslav Svoboda (všichni ODS), nebo Karel Schwarzenberg či Tomáš Hudeček (TOP 09). Co však rozhodně odmítám, je poskytování rozhovorů médiím (což Jana Bobošíková nedávno učinila), zaměřeným na propagaci zvráceného homosexuálního způsobu života. Považuji to za její chybu a věc nesprávnou, což jsem jí také sdělil.
4. Nenárokuji si žádnou autoritu, formální či neformální, v otázkách víry a mravů. Rovněž tak si nenárokuji právo na to komukoli sdělovat, koho má svém občanském životě podporovat či volit. Že jako předseda Akce D.O.S.T. doporučím podpořit osobnosti, které se svým podpisem přihlásily k obhajobě tradičních hodnot, považuji za přirozené.
5. Jsem samozřejmě člověk chybující a zvláště v politice, kde je třeba pracovat s mnoha informacemi v různých kontextech, se jistě mohu dobrat k mylným závěrům. To však platí i pro moje nesmiřitelné kritiky, z jejichž argumentace jsem ke zjištění, že se v hodnocení sporné záležitosti mýlím, zatím rozhodně nedošel. Zcela však odmítám posouvat názorový střet do úrovně reakcí na osobně laděné útoky a záměrné šíření drbů a pomluv, poškozujících nejen mne samotného, ale i moji rodinu, a proto nebudu vstupovat do diskusí na DaH a ztrácet čas neustálým odpovídáním na stále agresivněji vedenou kampaň proti mé osobě a mé práci.
6. Mnozí odpůrci Akce D.O.S.T. z řad katolíků se předhánějí v tom, kolik údajně špatných postojů a rozhodnutí tohoto sdružení dovedou vyjmenovat. Až na nepatrné výjimky jsem si však nevšiml, že by přišli s vlastními nápady, jak za dané situace účinně v občanském životě a politice prosazovat křesťanské a konzervativní ideje. Také si nejsem vědom toho, že by širší společnost cokoli věděla o jejich aktivitách, jimiž by kladli překážky postupující erozi mravního řádu a že by pro tuto svoji záslužnou práci získávali širší podporu. Alespoň já jsem o žádných neslyšel. Klábosit kdesi v závětří u piva, respektive u počítače, umím také.
7. Vše odevzdávám do rukou Božích, v nichž, na rozdíl od světa internetových přestřelek, nacházím opravdovou útěchu a pokoj.
Aktuálně >