Dnes si připomínáme památku bl. Libora (Liborius) Wagnera.
Libor znamená lat. libý, líbezný a Liborové jsou na oltáři zatím (!) jen dva. První z „Líbezných“ je biskup ze 4. stol. a přítel sv. Martina. Druhým je blahoslavený mučedník připomínající tak trochu taky našeho sv. Jana Sarkandra.
V prosinci roku 1593 povila Sibylla Wagnerová svému muži Pavlovi, krejčímu z durynského Mühlhausenu syna Libora. Chvíli to vypadalo, že bude otce coby krejčího v jeho řemesle následovat. Aby však dokázal aspoň krapet slabikovat, poslali ho rodiče k jezuitům do Würzburku. Svým způsobem tak popřeli všechny ty novodobé žvásty o jezuitském tmářství, tuposti a fanatismu. Wagnerovi totiž byli protestanti jak řepa a přemýšlet o nějaké změně náboženského podnebí nehodlali ani uvažovat. Těžko by synka dali tam, kde by hrozilo nějaké špatné náboženské „klima“ a „blouznění“. Tu šlo o školu řádu, jenž tehdy neměl ve vzdělávacích či výchovných záležitostech konkurenci a jehož styl výuky založený na lásce a dobrotě chválil dokonce i takový zapřísáhlý odpůrce Tovaryšstva a katolické církve vůbec Voltaire, jenž jejich sítem taky prošel. Kdyby ale matka jako správná Sibylla předvěděla, co se z toho bude, že si tak krejčíkova rodina mezi svými souvěrci ušije z ostudy kabát, určitě by svého muže přiměla, aby se s mladým nepáral a študia mu zatrhl.
Jezuité byli opravdu výjimeční, což brzy pochopil i Libor. A ježto k tomu byl otevřený, začal díky nim brzy chápat výjimečnost nauky, kterou oni hlásali, a výjimečnost církve, ke které náleželi. Nešlo o náhlé obrácení, jaké se dostalo jmenovci jeho otce. Libor prošel i školami v Lipsku, Gothě, Štrasburku, ale jeho pravým Damaškem byl Würzburk. Ve třiceti (r. 1623) zde slavnostně složil katolické vyznání víry a rozhodl se stát se knězem. Krejčovina jej nelákala, věděl, že „ucho jehly“ je příliš úzké na to, aby tam vešel s hmotným majetkem. Rozhodl se střádat ten nehmotný, a to nejen pro sebe, ale i pro ovce, jimž se stal pastýřem. Pastýřský dekret dostal r. 1625. Zbývalo mu ještě šest let života a pět let „pastvy“, „pastvy“ to opravdu úspěšné a znamenité. Pět let, jelikož k pastoraci se dostal až r. 1626.
Během této pětiletky vycházíval za svými ovcemi z fary v Altenmünsteru-Sulzdorfu, ve würzburské diecézi. Vycházíval za těmi svými i za těmi ztracenými. Vycházíval proto, aby jim do plic vdechl aspoň trochu katolického vzduchu a zabránil jim tak zadušení, jež hrozilo na každém kroku. V Evropě řádila třicetiletá válka, rozpoutána vzbouřenci z řad české, německy mluvící šlechty, jež se protiprávně postavila svému králi na odpor. Libor byl velice úspěšný resuscitátor a do Kristova ovčince – do toho jediného pravého Kristova ovčince – přivedl opravdu veliké „stádo“ zbloudilých oveček.
Pak však k městu dorazili protestanti z chladného severu – Švédové, prvotřídní řezníci a válečníci sví doby. Farníci svého pastýře přiměli, aby se ukryl v nedalekém Reichmannhausenu, což se jim podařilo až po velkém úsilí, poněvadž Libor o opuštění svých oveček nechtěl ani slyšet. Nakonec si dal říct a jámu lvovou zaměnil za hadí díru. Místní klubko zmijí jej vydalo Švédům. Ze strachu anebo charismatického pátera nenáviděli? Těžko říct, každopádně tak Švédi získali ideální příležitost jak si na jednom z papeženců zchladit žáhu a ukojit své sadistické choutky.
Převezli ho do mučírny hradu Meinberk a tam mu po pět dní dávali do těla takovým způsobem, že se to jen tak nevidí. Snažili se z něj vymlátit katolického ducha, ale kápli na nepravého. „Ich lebe, leide und sterbe päpstlich-katolisch! Ich lebe…“ byla jeho jediná odpověď, kterou bez ustání opakoval. „Žiji, trpím a zemřu jako římský katolík!“ Když viděli, že s ním nic nezmůžou, nabírali jejich argumenty k Liborově konverzi na „přesvědčivosti“. Marně „Er hat gelebt…“ Rozzuření jej pak 9. prosince v nedalekém Schonungenu probodli a tělo hodili do Mohanu.
Bylo nalezeno až za dlouhých pět měsíců. Kněz s velkým „K“, Libor Wagner“, byl pochován nejprve v hradní kapli v Menberku, později byly ostatky přeneseny do Heidenfeldu. 24. 3. 1974 jej jmenovec jeho otce – Pavel VI. – beatifikoval. Blahoslavený Libor Wagner bývá zobrazován jako kněz, s palmou, dýkou nebo mečem.
Libor Rösner
Aktuálně >