Radomír Malý
Katolickému týdeníku, oficiálnímu orgánu Katolické církve v Čechách a na Moravě, nelze upřít péči o náležitou profesionalitu. Dokazuje to mj. fakt, že obsahuje rubriku zvanou „Odpovědny“, kde teologičtí odborníci odpovídají na dotazy čtenářů. To všechno by bylo v pořádku, kdyby…
…kdyby tyto odpovědi souzněly s katolickou naukou. Jenže toto se neděje. Jedním z posledních příkladů je odpověď profesorky Nového zákona pražské KTF dr. Mireji Ryškové v čísle 25 letošního KT na dotaz čtenáře, jenž si nedovede vysvětlit zdánlivý nesoulad mezi zprávou sv. Matouše a sv. Lukáše o událostech po narození Páně. Zatímco Matouš píše o útěku Sv. rodiny do Egypta a o usazení v Nazaretě teprve po návratu z vyhnanství, Lukáš informuje o rituálu obětování Páně v jeruzalémském chrámu 40 dní po narození Spasitele a dodává: „Jakmile vyplnili všechno podle zákona Páně, vrátili se do Galileje, do svého města Nazareta.“ Jak to vlastně bylo? Utíkali do Egypta z Betléma „přes Jeruzalém“? Prof. Ryšková odpovídá následovně: „Svatá rodina neutíkala přes Jeruzalém, protože příběhy, které nabízí Matoušovo a Lukášovo evangelium, pocházejí z různých tradic. Obě na sobě nezávislé tradice, z nichž evangelisté čerpali, dokreslily historické události…legendárními prvky…“
To je ovšem těžce heterodoxní. Papežská biblická komise 26. 6. 1912 vydala věroučně závazný dokument (výroky Papežské biblické komise jsou na úrovni dogmatu, jak stanovil papež sv. Pius X. v motu proprio „Praestantia Scripturae“ r. 1907) o tom, že evangelia obsahují pravdivé události v plném rozsahu, což tedy vylučuje už ze své podstaty jakékoliv „legendární prvky“. To ostatně plně potvrzuje i Druhý vatikánský koncil (dále DVK) v dogmatické konstituci „Dei Verbum“: „Církev pevně trvá na tom, že čtyři evangelia, jejichž historičnost bez váhání potvrzuje, věrně podávají to, co Boží Syn Ježíš v době svého života mezi lidmi pro jejich věčnou spásu skutečně konal a učil…“ (DV 19).
Prof. Ryšková ve snaze hledat v obou evangelních zprávách rozpory za každou cenu se uchyluje dokonce k nepravdivému tvrzení, že „…Podle Matoušova sdělení bydleli Josef s Marií v Betlémě (bydleli tam v domě) a do Nazareta se dostali až z Egypta….Podle Lukášova znění bydleli v Nazaretě a do Betléma přišli z podnětu soupisu a zase se do Nazareta vrátili…“ Matouš ve skutečnosti vůbec neuvádí, kde Josef s Marií bydleli před Ježíšovým narozením, píše jen, že on se narodil v Betlémě (2,1). Kdyby oba bydleli před Kristovým narozením tam, zcela jistě by to Matouš sdělil a neuváděl by potom, že se tam i narodil, neboť to by bylo samozřejmé a logické, pokud by Maria s Josefem neodešli jinam. To, že nesděluje jejich místo bydliště před Kristovým narozením a sděluje až teprve místo narození, svědčí pro závěr, že svatý pár bydlel předtím jinde než v Betlémě. Že bydleli v Betlémě v domě, uvádí Matouš až v souvislosti s návštěvou mudrců z východu. To ovšem vůbec neodporuje Lukášově zprávě o narození v jeslích, neboť je logické, že když po čtyřiceti dnech odešli do Jeruzaléma, který leží jen pár kilometrů od Betléma (těžko lze předpokládat, že po narození vážili s nemluvnětem stokilometrovou cestu do Nazareta, aby po pár dnech zase vážili stejnou štrapáci s novorozenětem k rituálnímu obřadu do Jeruzaléma), tak bydleli po tu dobu v Betlémě a samozřejmě ne už v jeskyni, ale našli si nějaký dům, neboť v jeskynní stáji pro dobytek se nedalo s novorozenětem žít déle než dva nebo tři dny.
Odpověď prof. Ryškové je nejen heterodoxní, ale i povrchní. Čtenáři vlastně vzkazuje: Tím se nezabývejte, to jsou legendy. Správná katolická odpověď by si ovšem vyžadovala říci tazateli, že evangelia nejsou v pravém slova smyslu životopisy Ježíše Krista, ale katecheze o něm jako o Božím Synu a Vykupiteli. Každý evangelista byl katechetou a musel svou katechezi přizpůsobit chápání a potřebám skupiny, jíž byla určena. Proto vybíral ze života Kristova, známého z ústní tradice na základě svědectví očitých svědků (mezi něž sami evangelisté Matouš a Jan patřili), ty pravdivé události, které byly nápomocné jeho katechetické koncepci – a o těch, které byly vůči ní irelevantní, se prostě nezmiňoval. Cílové skupiny, jimž byla evangelia určena, byly ovšem u každého evangelisty jiné, proto byl jiný i výběr událostí z Pánova života. Matouš psal své evangelium pro křesťany (nebo katechumeny) ze židovství – a proto nemohl neuvést útěk Sv. rodiny do Egypta, neboť Egypt, kde žil izraelský národ v otroctví, z něhož jej Bůh vysvobodil, byl v povědomí Izraelitů hluboce zafixován, analogie k pobytu Spasitele v Egyptě mohla tudíž Matoušovu evangelizačnímu záměru maximálně prospět. Lukáš psal naopak pro křesťany z pohanství, jimž byly tyto vazby na dějiny izraelského národa málo srozumitelné, proto se o pobytu Sv. rodiny v Egyptě nezmiňuje, nemá k tomu vzhledem ke své katechetické koncepci důvod. Tak to zní přirozeně a logicky – a není třeba hledat tady uměle a křečovitě jakési „legendární prvky“.
Zarážející je ale ještě něco jiného. Zatímco tyto teze, které jsou v diametrálním rozporu s katolickou dogmatikou a jež hlásá prof. Ryšková, se mohou vyučovat na katolické fakultě a publikovat v Katolickém týdeníku s církevním schválením, tak kritika nauky DVK o náboženské svobodě a vysoké hodnotě nekřesťanských náboženství je naopak nepřípustná a na úrovni málem „nejtěžší hereze“, jak dává najevo nový prefekt Kongregace pro nauku víry mons. Mueller. Nota bene – jak jsem výše uvedl – věty prof. Ryškové jsou v rozporu i se samotným DVK, s jeho dogmatickou konstitucí DV. Nesvědčí to o tom, že neomodernisté, kteří žel ve značné části ovládají Katolickou církev, když považují DVK za málem „superdogma“ (kritický výrok samotného kardinála Ratzingera v proslovu k chilským biskupům r. 1988), chápou jako jeho „superzávazné“ dokumenty pouze „Dignitatis humanae“ a „Nostra aetate“, z nichž první postuluje laický, nenáboženský stát, a druhý pěje chválu na nekřesťanské konfese, zatímco ty dokumenty téhož DVK, které věrně předávají katolickou nauku á la DV, považují za nezávazné, jež možno negovat? Ohánějí-li se závazností DVK, tak z toho všeho je zřejmé, že mají na mysli pouze věroučně nezávazné deklarace, jejichž teze odporují věroučně závazným výrokům magisteria v minulosti, nikoli ty dokumenty DVK, které naopak jistou věroučnou závaznost mají, protože jsou v kontinuitě s Tradicí.
Potom ovšem musím konstatovat z toho všeho velice smutný závěr: Do takové církve, která toleruje názor, že evangelia obsahují „legendární prvky“, ale současně netoleruje kritiku věroučně nezávazné nauky podřadných dokumentů DVK o laickém státě a údajně vysoké hodnotě nekřesťanských náboženství, jsem nebyl pokřtěn, v takové církvi jsem nebyl u prvního sv. přijímání, ani u biřmování. V jaké církvi se tedy vlastně nacházím? Ještě štěstí, že nejsem sám, kdo v rámci současné Katolické církve tyto názory zastává.
Aktuálně >
To je zcela v pořádku, že se doktoři Ryškovová a Malý takhle dohadují. Jen by mě na to (z důvodu tohoto článku) zajímal názor nějakého duchovního. Co by na to řekl třeba P. Czendik, ustanovený v posloupnosti jako správce farnosti (má proto stejnou víru jako náš Svatý otec), když tu byl nedávno jmenován? To už by mělo rozhodující váhu.
A do které církve patří dr. Malý? Škoda, že končí otázkou? Mě by dosla zajímala věta oznamovací.
(Jen si dovoluji dodat, že já osobně takové problémy nemám, věřím tak, jak je psáno, takže do toho týdeníku dotazy neposílám, tedy nečtu ani odpovědi.)
Že je KT nekatolický, víme už mnoho let. Děkuji Vám, pan doktore, za perfektní rozbor článku. Snad to otevře oči více lidem.
1. Felix: A Vy patříte do které církve, že jsem tak smělý?
P.S. smutné svědectví je, že dokumenty DVK „nebylo nutné číst“, protože nám to tak překládali ustanovení zodpovědní pastýři farností a my jsme jim slepě věřili, že nám nelžou. Kdo mohl v takových 12-14 letech tušit, že to je počínající výchova k davové slepotě…
Bože, odvrať duchovní slepotu od své církve. Amen.
Děkuji Vám, p. doktore, za takové a podobné články. Nebojme se bránit pravou katolickou víru! Prosím, reagujte a pište dále o problémech Církve. Moc Vám za to děkuji!
Dobrý den, rozumím, že tento článek pojednává spíše o tom, proč je správné se držet doslovné pravdivosti a historičnosti evangelií. Přesto by mě zajímala otázka, jak je možné ty dva příběhy dát dohromady. Jak je možné po narození Ježíše utéct do Egypta, před vražděním neviňátek a zároveň jít do Jeruzaléma a tam 40 dnů veřejně plnit všechny náboženské povinnosti při narození syna. Zajímala bz mě nějaká verze toho příběhu, která by dávala smysl a zároveň by zachovala smysl všech historických údajů, které v těch evangeliích jsou. Stačil bz mi i odkaz. Děkuji
Felixi, je úžasné, jak vždy a všechno krásně a pohotově vysvětlíš a všem vpravdě ozřejmíš. Není divu, když jsi nejhorlivějším čtenářem a jednoznačně také nejpohotovějším komentátorem a fanouškem článků ISJ. Ještě jednou velké díky za všechny tvé moudré, poslušné a nejpokornější komentáře!
Pí. Ryšková však zastává další, mnohem větší bludy (např. že Pán Ježíš nevěděl, co ho v budoucnu potká), než které uvádí článek, takže od ní žádné překvapení…
7: Aha, já myslel, že se jmenuje Ryškovová, ted to vidím. A je tzv. řádnou profesorkou? To snad ne, protože pofesor se někde říká každému asákovi.
Je docentkou.
No i to je překvapivě vysoké postavení. V tom případě asi nezbývá, než vyčkat – jistě není uzavřena kritice, takže lze čekat, že bude na text dr. Malého reagovat. Myslím, že jeho zásluhou se můžeme těšit na hezkou disputaci, pardon, ta už je zrušena. Takže: dialog.
Připojuji se s poděkováním za článek Dr. Malého. Shodou okolností jsem článek paní Ryškové četl a nejen že jsem se podivil, kdo se snaží vyučovat na pražské KTF, ale navíc je mi jasné, že tam moje děti nemají co dobrého pochytit – tudíž tam studovat nepůjdou. Chtěl jsem paní Ryškové napsat několik dotazů, ale reakce Dr. Malého je stylově určitě vhodnější než jakýkoli můj pokus.
KT říkám anti-katolický časopis, protože mnohé hrůzy v něm nemají nic společného ani s křesťanstvím ani s logikou – nedávno tam kdosi obhajoval islám, protože jej v nějaké islámské zemi při hostině vydatně překrmili.
ad Slávek Černý: Bylo by možné, aby Sv. Rodina s Ježíšem byla v Betlémě až do jeho věku cca 1 až 2 roky (proč jinak by Herodes chtěl vyvraždit děti do 2 let, kdyby se nedomníval, že Ježíš už stojí/chodí). Až potom by utekli do Egypta a vrátili se do Nazareta protože jinak by na ně někdo v Betlémě mohl ukázat jako na „příčinu“ vraždění. Takže se v evangeliích nejedná o 2 příběhy, ale jeden příběh, přičemž každý autor dává důraz na jiné aspekty tohoto příběhu/historie.
Felix1 – Jsou lidé, kteří KT čtou avěří mu. Ti si pak přečtou podobné věci a berou je za závazné. Možná byste se neměl zbytečně navážet prakticky pod každým článkem do jinak smýšlejících, abyste za každou cenu rozvířil ostrou debatu. A pokud nepotřebujete klást otázky, jelikož věříte, jak je psáno a nepotřebujete tudíž odpovědi, poněvadž si vystačíte sám, pak tady máme co do činění s náznaky pýchy, nemyslíte?
Egypt – Ještě k němu: My máme zafixován Egypt dnešní, ale ten starověký byl chápán jinak, v dobách své velké slávy zasahoval i na území Izraele, takže i to může být odpvěď, taková doplňující – kromě té aluze na Mojžíše.
Já bych požádal o rozhodčí slovo spíše kněze, který odpovídá svým činěním a vzevřením požadavkům Katolické církve. Tedy kněze, který slouží Mši svatou a nikoli večeři páně; který se obléká do kleriky a ne jako Chuck Noris…
A tyhle kreatury formují budoucí kněžstvo!
Děs, kam až to historicko kritická metoda dotáhla.
Díky pane Radomíre!Skvěký katolický výklad daného tématu. Nekatolický týdeník jsme odhlásili už tak před 10lety, stejně i AD, Nezbedu a další heretické výtlačky určené k deformování nás a naších potomků. Ušetřené KČ s radostí investujeme do benzínu a oprav naší herky feldy, bychom mohli býti účastní co nejčastějí katolické mši sv. Tridentské! Myslím, že lepší investice nexistuje.
15. @ Zkuste ještě přiinvestovat do týdeníku Světlo MCM. To bereme skoro 18 let a v podstatě stejně se datuje naše odhlášení KT. (A že Světlo potřebuje předplatitele jako soli, aby se nám udrželo, je holý fakt.)
Bylo by dobré prostudovat více II.Vatikánský koncil. Např. nikde nemluví o nutnosti změnit podávání Eucharistie vkleče a do úst za podávání ve stoje a na ruku a to i laiky nebo dokonce ženou, a tak si v tomto bodě může bratrstvo Pia X. nárokovat věrnost II. Vatikánskému koncilu.
Mirei také touží po nějaký funkci v Církvi, i tu kněžku by brala. kázala na pohřbu tatínka, i když se to nesmí…
Padre, ale to nesprávně chápete ducha koncilu. V dokumentech to sice není, ale jsou to požadavky přesně v jeho duchu.
Kardinál Vlk neblahé paměti byl duchů plný.
Světlo je pro změnu plné falešného zjevení v Medju, takže raději nebrat.
Hamish: Máš pravdu. časopis Světlo je značně ovliněno Medju (byť se mi zdá, že stále méně), ale i já ho čtu, protože si nemyslím, že je heretické. Zatím jsem v poseldní době v něm nenarazil na nějaké ekumenické výroky Gospy apod. Pan Štula ho vskutku dělá dobře. Pravidelně chodí na tridentskou mši svatou a jeho postoje k Církvi a jejímu současnému stavu jsou shodné s postojem tradice (vídám ho a mluvím s ním každou neděli). To Medju je holt taková anomálie. Jinak je pravda, že kromě p. Štuly neznám jiného co se točí ho kolem Medju a Gobiho, který by vlastně přilnul ke katolické mši svaté a tradiční katolické věrouce. To je samozřejmě jasným signálem. Takže to Medju prostě vždy přehlédnu a čtu jen to, co je vskutku podnětné a je tam toho poměrně dost. Každopádně TEDEUM to není.
Světlo odebíráme praktický od samého začátku, máme ho rádi, ale už nás taky dost se.. s tou „medžu“ a vrchol byl, když nám poslali v příloze nějaké spisky od Vasuly! To už byl jen opravdu důvod srdečního vztahu, že jsme ho tehda neodhlásili! Ta pokonc pomatenost některých intelekt.je strašná, vůbec nejsou schopni ani ochotni rozlišovat věci dobré od špatných a uvádějí spoustu dobrých věřících ve zmatek.
Přimlouvám se za podporu Světla.
Informace o Medžu je jediná stinná stránka,nepodstatná.
21: @ Zkuste přijmout, že tam jsou některé věci povinné, aby neztratili církevní souhlas. :-)
17. @ Otče, zkuste nějak pochopit, že na internetu má na správné výklady DVK copyright jedině Hamish. :-)
Padre, zkuste pochopit, že některým dělá problém chápat ironii.
19. @ Rád bych tu ironii viděl, Hamishi.
Pánové, mluvte trochu k věci a nechte toho slovního ping-pongu.
Mě to mrzí, ale musím (mám ovšem náboženskou svobodu čili musím) napsat, že je tady dost negativních (ale i jsem se zasmál) komentářů vůči té docentce. Bylo by spravedlivé vyčkat na její (ne)vyjádření a střelivo si příp. ponechat až napotom.
(Jinou věcí je, že internet k tomu svádí; než se ona příp. rozhoupe, článek bude někde hluboko ve studni a budou tady jiné články. Nevynalezne zrovně tento šikovný Admin něco proti tomuto internetickému zlu?)
Milý Felixi (28), souhlasím s tebou! Hned první komentář byl taky negativní až osobně invektivní. Myslím, že byl tvůj. Trochu mi tvůj příspěvek 28 připomíná dětskou hru „kdo teď první promluví, je …“. Nehledě na to, že se s článkem a s autorem neseznamuješ dřív než v komentáři 8+10, což je dost paradoxní a chápu, že se právě tomuto můžeš zasmát.
27. @ Pokud myslel Hamish příspěvek 19 jako ironii, měl by to možná lépe vysvětlit. Vznesená myšlenka P. Röslera je velice dobrá, protože házet všechno na „špatného ducha DVK“ je hrozně pohodlné a zjednodušené. TVK se zatím konat nebude a do té doby nezbude, než využít DVK na maximum.
29. Dobře řečeno :-)
Světlo je konzervativní až tradiční, ale občas ulítne, např. v č. 25 a č. 26 dávali za vzor „svatou“ pravoslavnou vizionářku Makárii, v č. 20 byl zase obrázek svatých pravoslavných manželů, jakoby neexistovali katoličtí svatí manželé. Na druhou stranu v č. 30 a č. 31 (nejnovější číslo) je článek o tom, co zmiňuje P. Rössler (17), jak NOM odporuje všem hlavním principům liturgické reformy DVK.
Rozhodně bych Světlo nezavrhoval. Naopak bych ho podpořil, aby se stále více odklánělo od přilnavosti k nějakým podivným zjevením a tzv. mimořádnostem a spíše čerpalo z věroučného pokladu víry. Vždyť na českém trhu není kromě Tedeum nic ke čtení. Navíc je Světlo mezi modernisty nenáviděno až běda. Říkají mu TEMNO. Ovšem toť známka, že se vlastně ubírá správným směrem, byť s porodními komplikacemi. Horší bude, až Pán Bůh jednou povolá pana Vlčka nebo pana Štulu k sobě, pak se možná začnou dít nepěkné věci a možná zůstane jen TEDEUM, což bude škoda. Čim více obdobně myslícich duší nadaných psavostí, tím určitě lépe.
P. Vlček dělá co může i nemůže.Myslím že bydlet v Praze tak je na tom jako Te Deum. Fakt je že postižení po druhovat. liturgií je znát, ale to je problém skoro celé KC.
Světlo dělá vynikající práci a kritikové „medju-vložek“ mohou klidně a bez dalších průtahů tomuto týdeníku zajistit církevní souhlas za stavu čistě tradičního obsahu.
Milane,
děkuji za odpověď, ale jak je potom možné interpretovat Lukášova slova:
„Když Josef a Maria vše řádně vykonali podle zákona Páně, vrátili se do Galileje do svého města Nazareta.
Dítě rostlo v síle a moudrosti a milost Boží byla s ním.
Každý rok chodívali jeho rodiče o velikonočních svátcích do Jeruzaléma.“
To každoroční cestování Nazaret – Jeruzalém ihned po 40 dnech až do 12 let mi přijde k vaší interpretaci v přímém protikladu.
Nechci tu diskuzi nijak rozvracet a skutečně vidím, že tu ostatní zajímá něco jiného, ale napadlo mě, že tu někdo bude znát odpověď, když se tak pouštíte do prof. Ryškové na základě věty: „…evangelia obsahují pravdivé události v plném rozsahu …“ Mně ta odpověď skutečně zajímá, stejně jako si tu otázku evidentně kladou i jiní křesťané.
Pokud ty otázky považujete za nevhodné, tak mi to prosím napište.
já jsem Světlo před 3 lety odhlásil, vystačím si z TD. Občas se na něj mrknu na netu. Co tam bylo dobré, tak Editorial. Dali se tam najít i dobré věci, jinka spiritualita, poselství, don Gobbi, Medju, reforma reformy. Na jedné straně předpověď jahenny o nové mši v dalším rozhovor o reformě reformy. Ale aspoň nejančili před beatifikací JPII jak Selecký s M Rosou.
Ad 35: Myslím, že byste neměl podléhat modernistickému vlivu a násilně za každou cenu hledat v Písmu rozpory tam, kde nejsou. V Písmu jsou jistě místa, která si zdánlivě protiřečí a která vyžadují k vysvětlení vzdělaného exegetu (dnes: biblistu), ale líčení Ježíšova narození a dětství u Matouše a Lukáše mezi ně rozhodně nepatří. Samozřejmě tu jsou momenty, v jejichž vysvětlení se jednotliví exegeti liší, ale to je něco jiného. Jednotlivé události bývají seřazovány takto: Narození, poté (téže noci) klanění pastýřů, pak obřezání (osmého dne) a obětování v chrámu (čtyřicátého dne). Klanění tří králů se odehrálo podle některých 14 dní po narození (viz svátek Zjevení Páně 6. ledna), podle jiných až později, nejspíše rok po narození, když P. Maria šla na svátky do jeruzalémského chrámu, což by vysvětlilo, proč Herodes dal povraždit mláďátka až do věku dvou let. Písmo nepíše, odkud Sv. Rodina prchala do Egypta, takže někteří exegeté se domnívali, že z Betléma, jiní, že z Nazareta, a ještě jiní, že z Jeruzaléma; to zase souvisí s tím, do jaké doby klademe příchod mudrců. Jak vidno, jsou tu věci zamlčené, o nichž exegeté diskutovali a diskutují, ale to nijak neznamená, že si protiřečí. Nadto podle těch spojů jednotlivých pasáží obraty jako „Když pak oni se odebrali“, „A jak vykonali všecko“ apod. nemůžeme rozhodně usuzovat, že události, jejichž líčení je takto spojeno, se odehrávaly bleskurychle jedna za druhou. O době příchodu mudrců a jiných nejasných věcech uvažovali už mnozí církevní Otcové, středověcí a potridentští exegeté i pravověrní biblisté před II. Vaticanem, s jejichž díly se zájemce může seznámit, ale je přece absurdní, když se katolík místo toho stará o to, co si o tom myslí nějaká heterodoxní kvočna z KTF; vůbec současné biblisty působící na dnešních teologických fakultách je myslím nejbezpečnější ignorovat.
Pavle děkuji Vám za vysvětlení vašeho pohledu. Jsem rád, že je vam to tak jasne. Preji pekny vecer.
35., 37: Dosud asi poslední česká dobrá harmonie evangelií v Spáčil, Bohumil, 1875 –1950. Život Krista Pána podle čtyř evangelií: náčrty rozjímání pro kněze. Svazek I, Skrytý život Krista Pána. V Praze: Cyrillo-Methodějské knihkupectví Gustav Francl, 1930. 167 s.; 17 cm.
Myslím, že kdyby pí doc. Ryšková a další zastávali tyto názory v soukromí, nebylo by třeba se jimi zabývat. Tito lidé však je hlásají na fakultách a píší do oficiálních církevních periodik, čímž otravují duše mladých katolíků, proto je zapotřebí reagovat.
Jinak, pane Černý, odpověď na Vaši otázku je už v tom, že evangelia nechtějí být přímo chronologickým životopisem Ježíšovým, ale katechezí, výběrem událostí ze života Kristova podle katechetického záměru evangelisty. Lukáš na rozdíl od Matouše prostě nevidí důvod psát o útěku Sv. rodiny do Egypta, proto jednoduše píše, že když po obětování v chrámě „vykonali všechno podle zákona Páně, vrátili se do Nazareta“. Nevidí důvod, proč psát o peripetiích pobytu v Egyptě, návratu atd. Jisté je, že mudrci přišli až po obětování Páně v chrámu, poté došlo také k povraždění betlemských neviňátek a útěku Sv. rodiny do Egypta, ale jestli to bylo pár dní po obětování nebo až cca rok po narození Páně, to už nevíme. Nicméně to nic nemění na tom, že vše, co je v evangeliích psáno, je pravdivé do poslední joty.
Co si katechismus trošku oživit s Františkem kardinálem Tomáškem?
http://katolicky-katechismus.cz/
Jejda – zas do vedlejšího panelu – ale snad tohle připomenutí nebude zde na závadu.