Radomír Malý
Tak jsme se v nedělních otázkách Václava Moravce dozvěděli hrůzostrašnou novinku: máme na ministerstvu školství „nácka“. Kdo jím je? Samozřejmě pan dr. Ladislav Bátora. A kdo to řekl? Nikdo menší než sám pan ministr financí a místopředseda strany TOP 09 Miroslav Kalousek. Fuj! Nacista na ministerstvu školství! Tak to tu ještě nebylo.
Myslím, že o nacismu vím poněkud více než pan ministr Kalousek. Nejen jako historik, který napsal knížku o pronásledování Katolické církve hitlerovským režimem, ale též jako syn protinacistického odbojáře, vězněného v koncentračním táboře. Proto jsem na účelové politické žonglování tímto pojmem obzvlášť citlivý. Být na místě pana dr. Bátory, podám na ministra Kalouska okamžitě trestní oznámení, neboť je snadno doložitelné, že pan Bátora „náckem“, čili nacistou nikdy nebyl a není.
Vyplývá to už z ideového a politického programu, k němuž se hlásí. Netají se svojí inklinací ke katolicismu. To se s německým nacionálním socialismem kategoricky vylučuje. Stačí jen přečíst si Rosenbergův „Mýtus 20. století“ (hlavní ideologický pramen NSDAP) a Goebbelsovy či Himmlerovy výpady proti křesťanství, aby každý rozumný uznal, že katolíci představovali pro hitlerovský režim hned po Židech nepřítele číslo 2.
Ministr Kalousek se vůbec neobtěžoval uvést jediný doklad „náckovství“ dr. Bátory. Nejspíš vycházel z mediálních informací o jeho kandidatuře do parlamentu za dnes již neexistující Národní stranu v r. 2006. K programu tohoto politického subjektu bylo možno mít výhrady (a já je dodnes mám), nicméně pan Bátora nebyl členem NS. Krom toho NS nevykazuje žádné příbuzenství s německým nacismem. Prezentovala se na internetu jako strana „konzervativní, nacionalistická a euroskeptická“, za svůj vzor v minulosti považuje Staročeskou stranu Františka Palackého a F. L. Riegera. Kdo má alespoň minimální znalosti dějin, tak zajisté potvrdí, že toto se dá s nacismem sloučit asi jako voda s ohněm. Nacistické hnutí nikdy nebylo „národně konzervativní“, nýbrž „národně socialistické“, jak se samo prezentovalo. Hitler ve spise „Mein Kampf“ neoptuje pro uchování tradičních hodnot kultury a morálky, ale pro revoluční zvrat v duchu „modernity“, „nového řádu“ apod. To je s národoveckým konzervatismem, k němuž se pan Bátora hlásí, v absolutním rozporu.
Dalším mediálním argumentem pro údajný „extrémismus“ dr. Bátory, což ministr Kalousek nazývá „náckovstvím“, jsou jeho vystoupení na akcích Vlastenecké fronty. Ani tento politický subjekt nelze nazvat „nacistickým“. Byl založen r. 1993 jako „seriozní alternativa proti Sládkovým republikánům“, jak se lze dočíst na jeho internetových stránkách. Výslovně se zde uvádí, že VF „není neofašistická, antisemitská a nezahrnuje skinheadské organizace“. Pro mne jako katolíka jsou nepřijatelné její některé generalizace ve vztahu k národnostním menšinám a přistěhovalcům, nicméně proč by to mělo být důvodem odmítnout přednášku, kdyby mne o ni požádali? Pokud VF podobně jako NS používaly vůči Romům a dalším minoritám pro mne nepřijatelný slovník, tak v zájmu objektivní pravdy nutno vidět i druhou stranu mince: každý informovaný Čech ví – a lze to doložit mnoha osobními zkušenostmi – že romská kriminalita je podstatně vyšší než bílá. Kdo má ovšem odvahu toto otevřeně říct, je „rasista“ a volá po „konečném řešení“ romské otázky podobně jako nacisté, tj. po genocidě Romů. Přitom stačí pouze přečíst si na internetu články a publikace NS i VF, aby rozumný člověk poznal, že je to nesmysl.
Samozřejmě skinheadské organizace provozující metalovou hudbu, hajlující a velebící Hitlera u nás existují, jedná se ale pouze o pár desítek lidí, s nimiž dr. Bátora neměl nikdy nic společného. Jejich nebezpečí se tendenčně zveličuje, zatímco se taktně mlčí o daleko reálnějším nebezpečí pohrobků zločinného komunismu. Pan ministr Kalousek se sám usvědčuje z pokrytectví. Za jeho stranu sedí ve vládě jako ministr kultury bývalý člen KSČ Jiří Besser, příslušník zločinecké organizace, mající na svědomí tisíce poprav a vražd a statisíce lidských životů zničených v Jáchymově a dalších podobných lágrech. Takový Kalouskovi nevadí ani na postu ministra, ale Bátora, jenž se za komunistického režimu choval statečně a byl z politických důvodů vyhozen z vysoké školy, nesmí zastávat ani místo ředitele na ministerstvu školství – a to jen proto, že kdysi kandidoval za stranu, kterou později Nejvyšší správní soud označil autoritou pár politologů á la Miroslav Mareš za „extrémistickou“, za stranu, jež se nikdy nedopustila žádného zločinu a byla příliš malá na to, aby zasáhla do reálné politiky. Nemám nic proti ministru Besserovi, vím velmi dobře, že motivace členství v KSČ bývaly všelijaké a rozhodující není tolik, kde dotyčný byl organizován, ale jak se tam choval. Nesmířím se však nikdy s tím, že se neměří všem stejným metrem.
Ministr Kalousek si neuvědomuje, jak snadno se obvinění z „náckovství“ může obrátit proti němu. Nacisté vymysleli díky ministru propagandy Goebbelsovi názvy, které měly vyvolat u obyvatelstva pocity, vyjádřené citoslovcem „fuj“: žid, pomahač židů, plutokrat, defetista….na koho tyto nálepky padly, ten se stal předmětem mediální popravy, jež často vyústila až do popravy fyzické. Za jedny z největších odpůrců nacismu se pokládali komunisté. Ve skutečnosti to byli však právě oni, kdo do důsledků od nacistů převzal tuto nebezpečnou metodu mediální popravy, končící často i fyzickou popravou jako za nacistů, pouze terminologie se změnila: třídní nepřítel, kulak, buržuj, pravicový oportunista….. Dnes máme prý sice demokracii a svobodu, jenže tato forma mediální popravy probíhá stejnou měrou, pouze opět s jinou slovní výbavou: extrémista, homofob, fašoun, nácek… Jestliže ji pan ministr Kalousek uplatňuje vůči lidem s odlišnými názory, pak má k nacismu – alespoň co se týká metodiky – podstatně blíž než pan dr. Bátora. Chybí už jen jedno: vyústění mediální popravy v tu fyzickou. I toto nebezpečí se může stát realitou dřív, než se nadějeme. Braňme se proto, jak můžeme.
Aktuálně >