Branislav Michalka
Když se završila „ostblocková“ série lidových povstání, jejichž lidovost vznikla cestou z ústředí KGB do centrál tajných služeb v satelitních státech tábora míru, tak by nikoho ani ve snu nenapadlo, že slovanský sen o mocném ruském dubisku na východě vstane do čtvrtstoletí z mrtvých. Pojem „Rusko“ byl dokonale zdiskreditován. Co se však zdálo v roce 1989 nemožným, to se dnes stává realitou.
Název Rusko byl po Stalinově smrti liberály, neomarxisty a sionisty účelově upřednostňován před pojmem „Sovětský svaz“, nad kterým se dlouho rozplývali, aby se ukázalo, že s dobrým ateistickým, internacionálním a prosionistickým Sovětským svazem se stalo něco nepěkného. Najednou to bylo zase to temné Rusko. Když maršál Žukov odstavil Beriju a jeho kamarády od válů a postavil ke zdi, armáda, tento fackovací panák tajných služeb, který byl ještě v roce 1947 pronásledovaný Malenkovem za nacionalistickou úchylku, se dostala k moci. Tehdy vznikl kult Rudé armády, spustil se sovětský vlastenecký flašinet a tajné služby ztratily svou neomezenou moc. Zároveň se Sovětský svaz postavil na stranu protiizraelských sil. Marná byla veškerá sovětská propaganda, zaklínání se internacionalismem, zbyteční byli všichni Židé ve funkcích KGB či Politbyra, pro Západ to bylo to staré, imperiální a pogromistické Rusko. A tak všechny intervence sovětské armády byly připisovány tomu starému Rusku, jakoby v Moskvě seděli na trůně pravoslavní Romanovci a ne derivát mezinárodní bandy, která se v roce 1917 dostala v Rusku k moci. Najednou byli zapomenuti Radek, Apfelbaum, Kaganovič, Trocký-Bronštejn, Dzeržinský, Šmit i tisíce dalších, a z bolševické revoluce se na stránkách západních novin i vědeckých prací stal výron snah tupého a neohrabaného ruského mužika. Maďaři věřili, že je obsadilo Rusko, a snad i tomu, že Andropov, který řídil maďarskou operaci, je Rus. V Československu po roce 1968 všichni věděli, že je obsadili „rusáci“ a ne sověti. No a v Polsku o tom nebylo, vzhledem k minulosti, ani třeba mluvit. Zkrátka, za 30 let se podařilo všechny přesvědčit, že jim jde Rus po krku a že dobrá komunistická revoluce byla zrazena.
Bylo vám to zvláštní impérium, ten Rusko-sovětský svaz, nejzvláštnější v lidských dějinách. Nikdy takového nebylo. Ostatní impéria se zakládala na tom, že centrum impéria bylo bohaté – a okupovaná provincie, či kolonie chudá. A hle, najednou tu máme impérium nového typu: okupovaní si ukazují na okupanty, jaká je to jen žebrota. Neměli ani ty džíny, prosím vás, a kvůli punčochám byli ochotni prodat rodinu. Ruská děvuška asfaltovala cesty a bouchala v dole sbíječkou do šutrů, jen to jiskřilo, a neměla ani pořádnou podprsenku. No v týraných satelitech se žilo tak, že když Rus, příslušník domnělého vládnoucího etnika, přišel do obchodu v Bratislavě, tak se rozplakal. Vskutku dobře si to ten Rus zařídil v tom „svém“ impériu. Zkrátka, ruský nacionalista a pogromista nás držel pod krkem, dalo by se říci.
Takže, když přišel rok 1989, „rusák“ to měl spočítáno. Pevně se věřilo, že to Rus vymyslel komunismus, ba co, ještě ho i dotvořil a všude exportoval. Říci v tom roce něco dobrého o Rusech působilo dojmem dějinné i mentální zaostalosti. Všichni se rozplývali nad červenajícími se obzory Západu a slovenský bača nemohl být více ponížen, než tehdy, kdy mu český politik Kalvoda řekl, že: „Západ končí na řece Moravě.“ Tím bylo řečeno všechno. Dále už byla jen rusko-tatarská lesostep a její apendix – Balkán…
Uběhlo však 24 let a všechno je jinak. Najednou vidíme, že ruský mužik má k levicovým a pokrokovým trendům jaksi dál než západní kulturtreger. Zatímco neomarxismus a jeho zástěrky mašírují vítězně Západem, tak soudružky z malebné skupiny Vzpoura ženských pohlavních orgánů sedí v base, moskevský patriarcha se vrtá v životě národa a ruský parlament přijímá zákony, které musí každého pokrokového levicově-liberálního soudruha uvrhnout do mrákot.
Minulý týden totiž ruský parlament přijal zákon zakazující propagaci homosexuality mezi mladistvými.
Toho západního křiku! Toho zděšení! Považte, ve 21. století, toto! Jeden se musí ptát, jak může ještě Matka Země držet takovou hnidu a veš, jakou je Rusko, na svém zeleném těle. Ale jsou i takoví, co jásají. Představte si to. Ve 21. století. Různí tmáři a zpátečníci, pisatelé všelijakých obskurních blogů, všelijakých zločinných dílen, kde se hoblují pasti proti pokroku a toleranci. Zahnáni do kouta strážními vlčáky liberalismu a tolerance pomrkávají na ruského medvěda a vesele se baví. A najednou ten starý huňáč zpod Uralu nevypadá tak špatně, že? Hlavně ho nemůžou osvobodit pomocí bombardovací letky jako Libyi nebo Sýrii, což je pro tvůrce Světové republiky zajisté těžko stravitelné sousto. A proto lóžoví bratři nelení a protestují, udělují ceny, píší demarše, zkrátka běžný postup v boji proti tmářství. Jenže, účinek se nedostavuje. Ruský medvěd bez internacionální úderky v kožichu jaksi nejeví zájem o revoluci.
Nevíme, jakého efektu chce pokrokový Západ dosáhnout svojí implementací všech úchylek do zákoníků, ale každopádně se mu již jedna věc podařila: v očích všech konzervativně orientovaných (a nyní myslíme skutečně konzervativně orientovaných) lidí v EU se z Ruska stává symbol normálnosti v záplavě degenerace. V případě, že se bude Rusko ubírat naznačeným směrem a Západ zase svým, již zřetelně vytyčeným, není pochyb, že tato mentální závislost na Rusku, jako jediné skutečné baště konzervativních náboženských a morálních hodnot, se bude prohlubovat.
Pro katolického křesťana to rozhodně není příjemná pilulka. Tato medicína má pro něho trpkou příchuť zklamání ze západního světa, u něhož věřil, že představuje baštu tradičních hodnot v protikladu ke komunismu. Teď mu už zbývá pouze sáhnout po Spenglerovi, aby si tam dohledal možná vyústění těchto ošemetných dějů.
Sebevědomí schizmatiků z Východu bude určitě houstnout a narůstat. Vždyť čím bychom jim mohli ještě imponovat? Co jim můžeme nabídnout? Velmi málo. A to i jako Evropané, i jako příslušníci katolické církve. Ze strany společenské jim můžeme nabídnout sodomii v té či oné variantě, kult dětského tyrana, feministické tlachy, bezbřehý multikulturalismus, zálibu ve všem izraelském a další podobné klenoty z evropské šperkovnice. O to však ruský medvěd evidentně nejeví zájem. Ze strany církevní pak modernismus, ekumenismus, demokratizaci církve, popírání dogmat, no a v neposlední řadě mu můžeme navrhnout, aby nahradil liturgii sv. Jana Zlatoústého nějakou pěknou kytarově-balónkovou mší ve stylu kardinála Schönborna. Obávám se však, že o to bude mít zájem ještě menší.
Rus se nám vysměje. Jeho pomsta je dokonalá. Importovaného bolševismu se zbavil a poslal ho zpět na Západ – i bez zapečetěného vozu s Leninem. Jeho mesianistickému snu o třetím Římě začíná hrát vše do karet. Nad prvním Římem, který bude mít, zdá se, brzy tolik mešit jako druhý Řím (Istanbul), se může jen šklebit.
Takže to nakonec vypadá na opření se o to mocné kollárovské dubisko. Můžeme skřípat zuby, můžeme plakat nad situací, ve které jsme se ocitli, ale to je asi tak všechno. Když si budeme muset vybrat mezi fešáckým homosexuálním učitelem, usmívajícím se na naše dětičky, a schizmatickým „rusákem“, tak si vybereme „rusáka“. Protože časy, kdy katolíci mohli psát soucitné články o zdemolovaných pravoslavných kostelech a o neschopných schizmaticích jsou pryč. Neschopní jsme nyní my a z našich kostelů jsou mešity.
Převzato a přeloženo z Dielne svätého Jozefa.
Aktuálně >
Jednička s hvězdičkou, pardon, pětka podle perspektivního počítání. Hledal jsem, zda nějaký katolík vydal v češtině knihu odsuzující židovinu zvanou VŘSR. Ve 20. letech nic. Ve třicátých letech nic. Států a revolucí vycházely před válkou v češtině stovky. Pátral jsem taky, zda nějaký papež odsoudil židovský převrat v Rusku. Ve 20. letech nic. Ve 30. letech až v roce 1939 odsouzen komunismus a nacismus. Po 22 letech, kdy od r. 1917 byly v Rusku vyražděny tisíce presbyterů. Po 22 letech! A víte, kdo jmenovitě odsoudil Uljanova, Bronsteina, Apfelbauma, Schmidta a j. „Rusy“ za jejich genocidní chování? Nebyl to ani Jan Pavel II., ani Benedikt XVI., ale zlý Putin. A tak čekám, zda patriarcha Kyrill taky podá demisi po západním vzoru. Demisi, která dotvrzuje, jaký je katolicismus dnes. Vždyť tak té chvály za ni všude vůkol.
Když dlouholetý kágébák, který staví na dalších kágébácích a bolševických kádrech, odsoudí Uljanova a spol., tak to bude zajisté myšleno upřímně. O sancta simplicitas!
Já jsem skutečně simplex, ale toužím po poučení. Prosím, mohl byste mi, Martine, vysvětlit záhadu, jak to, že bolševické kádry pořádají demonstrace za svržení Putina, který se opírá o bolševické kádry?
To je prosté: království belzebubovo jest rozděleno. Část bolševiků stále pochodeuje pod rudými prapory, nyní KSRF, a druhá část usoudila, že to už není „in“ a že jim pokvete více pšenky, když se z nich stanou „demograti“, což jsou kádry v businessu a do značné míry v armádě. Ti první Putina nemají rádi, protože by chtěli zaujmout jeho místo, a ti druzí se s ním kamarádí, protože si vzájmeně vyhoví.
Skvělý článek, kéž by se dostal k přečtení co nejvíce lidem, aby pochopili, jak to doopravdy je.
Místní rusofily bych chtěl jen zdvořile upozornit na to, že ruský zákon proti propagandě homosexualismu zatím 25. ledna 2013 pouze prošel prvním čtením, takže p. Michalka se (bohužel) mýlí, když píše, že „ruský parlament přijal zákon zakazující propagaci homosexuality mezi mladistvými“; bude následovat ještě druhé čtení a někdy na podzim třetí čtení. Vím, že zraky všech zde jsou upřeny pouze na svatou Rus, přesto bych však poznamenal, že dříve než v Rusku začali zákon proti propagandě homosexualismu projednávat na Ukrajině. Tam se o tomto zákoně (předpokládajícím tresty do 5 let vězení a pokuty do 5000 hřiven) v parlamentě začalo jednat 7. února 2012; připravilo ho v předcházejícím roce šest poslanců, z toho dva vládní (jeden od Janukovyče a jeden komunista) a čtyři opoziční (dva z Juščenkovy strany „Naša Ukrajina“, jeden z bloku Tymošenkové a jeden odpadlík od Janukovyče). Zákon prošel prvním čtením už 2. října 2012 (hlasovalo pro něj 289 z 347 poslanců), takže na Ukrajině mají jistý předstih. Samozřejmě ani v jednom z těchto případů není ještě zdaleka možno se radovat; na obě země bude určitě vyvinut neskutečný tlak jak z Bruselu, tak od washingtonského antikrista, takže je možné, že budou přinuceny ustoupit, přičemž slabší Ukrajina je více ohrožena než mocnější Rusko. Ale už mizím; stejně je mi jasné, že situace na Ukrajině bude místní rusofily zajímat až tehdy, až do ní vpochoduje noha sovětského vojáka.
Tento pokus o vysvětlení mě samozřejmě taky napadl – dřív, než jsem se zeptal, ale musel jsem ho odmítnout a ptát se, já simplex sed non sanctus: nikde nevidím to, co by bylo na té údajné druhé skupině bolševiků bolševického, kromě minulosti: bývalí KGB, bývalí bolševici. Nerad bych polemizoval, ale už sv. Augustinus byl bývalý netvor. Nechtěl jste napsat „na dalších (některých, mnoha) bývalých kágébácích a (některých, mnoha) bývalých bolševických kádrech?“ To bych Putinovi i schvaloval, zvláště pokud byste mi v takovém případě nějak zdůvodnil ty kvantifikátory (tj. někteří, mnozí ap. dle Vašich pt. ctěných dokladů) …
6. Pane doktore, prosím, nemizte: moc pěkně jste to popsal a mnozí jsme to nevěděli. Jenom bych si dovolil s úsměvem podotknout, že ruský antikrist i ukrajinský antikrist jsou strašlovými antikristy, NEBOŤ je nebezpečí, že teroru washingtonského a bruselského antikrista podlehnou …
No, s clankom sa neda uplne suhlasit, i ked je nesporne zaujimavy na diskusiu. Je pravda, ze v Rusku preziva kvazikonzervativna tvar revolucie, co je, samozrejme, v mnohych ohladoch sympaticke, ale pocase revolucia zase ukaze i tam opat revolucnu tvar.
Zivotny styl a organizacia krajiny je vzdialena krestanstvu.
Putin je demokrat a zrejme ateista, dokonca neni ani monarchistom.
,,Pravoslavne“ obrady su pekne, ale to neni len o krase. Aj katolicki tradicionalisti nebojuju za Tradiciu len kvoli nespornej krase tradicnych tridentskych obradov, ale ide i o dalsie otazky.
Zivotny styl v Rusku nepresiel ziadnou hlbsou premenou, len je v mode konzervativna tvar revolucie.
Vacsina Rusov zije v mestach, a nie v mensich komunitach. Institucia monogamnej rodiny tam je vo vaznej krize, v detskych domovoch vyrastaju mnohe deti, potraty tam bezia ako na beziacom pase, rodiny su malokedy mnohodetne (ked neratame moslimske).
A tak som presvedceny, ze revolucia v Rusku zas neskor ukaze svoju liberalnu tvar. A ked sa tak stane, ruska ,,cirkev“ bude zehnat liberalom a ich sialenstvam, tak ako to dnes robia anglikani, ktori su podobne organizovani voci statu.
Este by som doplnil. Celkovo nechapem tomu, kto by sa mal opriet o ten rusky strom. Nasa neverecka krajina? Slovenski mensinovi katolici?
Podla mna skorej ide len o problem, ze mame potrebu neustale hladat nevereckych spojencov, ktori nimi (skutocnymi spojencami) nie su- raz nimi su USA, raz Brusel, raz Rusko, atd.
Myslim, ze katolici by si mali skor uvedomit svoje pozicie, a zacat budovat kontrakuluru voci vacsinovej spolocnosti, v state, kde ziju, paralelne struktury, vlastne organizacie, vlastne obce a regiony v jednotlivych statoch.
V ramci nejakych katolickych zaujmov mozu tito vyuzivat i podporu inych statov, ak sa to hodi, ale samozrejme tak, aby neviedla k ekumenizmu, cize ohrozeniu katolickej identity, cize sa hlavne vyhnut ospevovaniu nekatolickych statov a ich organizacie a kultury (USA, Rusko, atd).
To je myslim skor cesta, nez stracanie casu hladanim nekatolickych vzorov v nekatolickych krajinach.
Ak uz hladame, radsej pozrime do nasej historie, a tam hladajme vzory, napr. Spanielsko za vlady Filipa II., jedna z najmocejsich a najvacsich risi v historii, tu kusok z jedneho filmu, kde sa Filip II. rozhodne branit svoju krajinu pred neveriacimi Anglicanmi, ktorych statni pirati prepadali, lupili, unasali a vrazdili katolikov:
https://www.youtube.com/watch?v=azvANfe_vEk
Tu su vypisane krajiny, co boli sucastou Spanielskej rise:
https://www.youtube.com/watch?v=w7LJBUYHXo8
Alebo stredoveke Cesko. Celkovo ale nevidim dovod vidiet v Rusku to, co nie je- ani Rusko (stojace na revolucnych principoch a hodnotach), ani ruska spolocnost (prostitucia, rozvrat rodin, nizka porodnost, potraty, atd) nie su dostatocne kontrarevolucne. Tym nevravim, ze zdielam averziu k Rusku, ktoru siria pro-americke, a pro-bruselske sily- to nie, Rusko vnimam ako normalnu krajinu, a nezdielam protiruske nalady a predsudky.
Ale je strata casu, verit, ze Rusko obrodi Europu, ci svet- to dokazu len katolici…
Je to jistě odvážné napsat takový oslavný článek na Rusko. A jsem za něj rád. Beru ho jako důrazné bouchnutí do stolu, aby se přestalo polykat každé slovo z médií vyslovené proti „zpátečnickému“ Rusku. Nicméně, stěhovat se nemíním. Rusko zatím nebylo zasvěceno Panně Marii, jak to žádala Panna Maria ve Fatimě. Ano, zdá se, že Bůh sesílá mimořádné milosti na tuto krví tolik zavlaženou zemi, ale zatím jsou to jen rozdané karty, které ve všeobecné bídě vypadají docela k světu. Ale ďábelský krupiér má zatím rukávy a ruce pod stolem a může v příštím kole namíchat pěkný podraz. Modleme se, aby příští papež měl tu odvahu a zasvěcením ruska tomuto krupiérovi aspoň vyhrnul rukávy a zvedl ruce nad stůl. A vůbec, modleme se příštího papeže!
A jedna z říšského inferna právě teď: „Němečtí biskupové povolili při znásilnění pilulku „den poté“.“ I echt konservativní Meisner se omlouvá za to, že toto povolení přichází tak pozdě. A jiný konservativec úslužně demituje …
Nemám na tyto otázky silný názor, snad se ale shodneme na tom, že Rusko má být zasvěceno Neposkvrněnému Srdci Panny Marie, tak jak k tomu vyzvala Panna Maria. Až k tomu dojde – za předpokladu, že příští papež bude katolíkem – Rusko se obrátí a bude požehnáním pro celý svět. A nezabrání mu v tom ani Brusel s Washingtonem, a dokonce ani naši rusofobové :-)
Už jsem se k tomuto tématu nechtěl vracet, ale přece jen bych vyjádřil souhlas s tím, co píše nino (pod č. 10). To zoufalé hledání nějakého mocného nekatolického protektora se u nás, mezi českými katolíky, objevuje nejen v zahraničněpolitických otázkách (Rusko, pro Romana Jocha ovšem naopak USA), ale i v otázkách vnitropolitických (Klaus, Bobošíková, teď snad už i Zeman). Ten článek p. Michalky, kterého jinak vždy čtu s velkým potěšením, mě proto i přes pěkný styl do jisté míry zklamal, protože (i když ne tak extrémně jako u jiných) i u něj vidím určitou nezdravou fascinaci jedním z těchto protektorů, na jehož negativa už bylo mnohokrát upozorňováno; v této diskusi tak ostatně činí p. Čejka a nino. Myslím, že by bylo lépe smířit se s tím, že žádný relevantní spojenec tu není a zřejmě aspoň v dohledné době ani nebude a věnovat se jiným aktivitám (nemluvě o tom, že ti současní čeští protektoři či spojenci jsou opravdu špína; takoví ostatně byli čeští národní socialisté od svého vzniku). Nemyslím tím, že je vždy vyloučeno spojit se s nekatolíkem, ale to by měl být (vyjma krátkodobá spojenectví ad hoc) aspoň někdo jako Maurras, který se choval jako katolík, chyběla mu „jenom“ víra.
Felix, tiez som bol vcera sokovany spravami o povoleni potratov nemeckymi biskupmi.. je to hrozne, nielenze su zeny traumatizovane znasilneniami, ale i vrazebnym chemikaliami, ktore im znicia zdravie, a traumami z potencialnych potratov… maju vobec srdce, ti nemecki biskupi?
A pachatelia znasilneni su v tej pokrokovej a humannej krajine prepustani sucasne z vazeni, ci odsudzovani na symbolicke tresty, tomu by som veril.
Na teologickych fakultach tam ucia heretici a z cirkevnych dani poberaju staticove (eurove) platy, zatial co chudobni ludia, co nevladzu platit cirkevnu dan, su vylucovani z Cirkvi v Nemecku.
Modlim sa, aby dalsi papez uz konecne zasiahol proti nemeckym biskupom, a vyhnal ich z Cirkvi, aj s 90% nemeckych ,,katolikov“ a ocistil Cirkev.
Ze všech českých stránek mám nejraději tyto, protože nejvíc stojí na straně pravice. Všude jinde se něčím od autentické pravice více či méně vzdalují, tedy kromě nediskutovatelných Akce D. O. S. T. Ze slovenských se mi zdá, že to je Dielňa. Jsou jistě mnohé další dobré stránky, ale asi takto. On ten pojem pravice je zranitelný, protože je čistý. V nadpřirozeném řádu je to katolická víra. Taky ryzí, taky všude více či méně zraňovaná. Článek B. Michalky taky považuji za ryzí. Dr. Zahradníkovi bych měl, že se mi nezdá, že by B. Michalka hledal v Rusku protektora. Taky doma, Klaus není protektor, ale to nejlepší, co v dnešní české vrcholné politice je. A podporovat Rusko a podporovat Klause je něco jiného, než hledat v nich protektory. Cynik by řekl, že to je účelové. Podobně podporovat P. Hájka. Sám mu vyčítám demokratismus, tady mi bylo namítnuto, že tomu tak není. P. Hájek napsal článekm vyšel na jiném dobrém blogu http://freeglobe.parlamentnili.....ucen-.aspx kde má názor na tu nechutnou demisi. Článek jistě dobrý, ale ne ryzí: Stačilo poslouchat neskutečné množství projevů adorujících tu sešlost, neskutečné množství projevů zcela naplněných dikcí té sešlosti, „jejím duchem“. Není to tedy ZCELA tak, jak píše P. Hájek, ale je to tak, jak řekl Položid Uljanov, že revoluce požírá své děti. Tento blog je vynikající, protože jistým způsobem toleruje a vede takyové nino-y, aby se přiblížili k pravici; jejich současné myšlení je mírně zmatené, byť Bohu díky skoro konservativní a skorotradiční; zmatenost často spočívá v předsudcích – jsem rád jeho dvěma dlouhým komentářům, protože z nich se dají ty předsudky dobře dedukovat. A ovšem tento blog prospívá i mně, nutí mě k promýšlení, informuje mě a napravuje. (Tématu „zasvěcení“ se programové celou dobu vytýkám: jsem laik, myslím si, že nemám právo se k tomu vyjadřovat, bojím se, aby rozviřování této otázky Rusku spíše neuškodilo, modlit bycho se měli za pravolsavné Rusy i jza jejich patriarchu, aby náhodou ho nenapadla taky taková ohavnost jeko kohosi – bijcům sděluji, že za papeže se modlím dennodenně.) Ještě k té volbě, o té taky jedna zmíínka v komentářích: už jsem tu napsal, že všichni volitelé prošli vzděláním, které odstupující tak velebil, takže jen dodám, že Pán neznásilňuje lidskou svobodu; to k té zde vyjádřené naději na dobrou volbu.
Ad 13: Tak Panna Maria řekla ve Fatimě toto: „Aby se jí zabránilo [tj. druhé světové válce], budu žádat o zasvěcení Ruska mému Neposkvrněnému Srdci a o smírné přijímání o prvních sobotách. Budou-li přijaty moje požadavky, Rusko se obrátí a bude mír; když se tak nestane, rozšíří své bludy po světě a bude podněcovat války a pronásledování Církve. Dobří lidé budou mučeni, Svatý otec bude muset hodně trpět, mnohé národy budou zničeny. Nakonec mé Neposkvrněné Srdce zvítězí. Svatý otec mi zasvětí Rusko, které se obrátí, a světu bude dopřáno období míru.“ Později ještě v roce 1929 sestře Lucii řekla: „Přichází okamžík, kdy Bůh žádá Svatého otce, aby v jednotě se všemi biskupy světa vykonal zasvěcení Ruska mému Neposkvrněnému Srdci. Slibuje, že je tímto zachrání.“ Ještě o něco později: „Nevyhověli mé žádosti!… Jako francouzský král toho budou litovat, ale to už bude pozdě. Rusko rozšíří mezitím své bludy po světě, vyvolá války a pronásledování Církve. Svatý otec bude muset hodně trpět.“ A v rozhovoru s P. Fuentesem sestra Lucie „řekla, že Rusko bude Bohem vyvoleným nástrojem trestu světa, pokud předtím nedosáhneme obrácení tohoto nebohého národa.“
Ať to čtu zepředu dozadu nebo zase pozpátku, to, co v tom vidí čeští ctitelé baťušky cara a jeho knuty, tam prostě nenacházím; ba, spíše tam nacházím pravý opak. V první řadě tam vidím varování před zlem, které z Ruska, „tohoto nebohého národa“, přichází a které má zastavit až jeho zasvěcení Neposkvrněnému Srdci Panny Marie a jeho následné obrácení; to se dosud nestalo. Až se Rusko obrátí, to přestane „šířit své bludy“ a „vyvolávat války“ a „světu bude dopřáno období míru“ – a nic víc, prostě Rusko dá konečně pokoj, ale žádné sny o požehnání, jež by z něj tryskalo do světa, o následné reformě Církve, nic z toho třeštění českých jurodivých ctitelů svaté Rusi. Obávám se, že čeští rusofilští nacionálové v tomto nejsou ani tak ctiteli Panny Marie Fatimské, jako spíše horlivými následovníky Karla Kramáře nebo Matěje Pavlíka-Gorazda…
(Opomíjím tu další otázku, totiž to, co ze slov Panny Marie má věčnou platnost a co má jen platnost dobovou, totiž vztahující se ke druhé světové válce; to by paradoxně ten jistý „protiruský“ osten ve fatimském zjevení pro dnešní dobu oslabilo; ale ani tento výklad by se jistě – z jiných důvodů – našim putinofilům nezamlouval.)
Ad 11: K větě, že „Bůh sesílá mimořádné milosti na tuto krví tolik zavlaženou zem“: Asi by bylo dobře si uvědomit, že Rusko je nejen zemí „krví zavlaženou“, ale také „krví zavlažující“ – Rusové, jak známo, zavlažili krví Ukrajinu, Polsko a spoustu jiných zemí ve svém okolí. Neříkám to samozřejmě proto, že bych chtěl vliv Ruska na světové dějiny nějak démonizovat – Rusko sice způsobilo lidstvu a Církvi nesmírné zlo, ale v tom není samo; takových národů je jistě více. Je ale zajímavé, že jsem nikdy neslyšel říkat takové věty třeba o Německu – to je jistě také zemí, která byla ve 20. století hodně „zavlažena krví“ a která rovněž „zavlažovala krví“ většinu Evropy.
Pan Zahradník, kazdopadne si myslim, ze Rusko uz svoje omyly rozsirilo, kedze marxizmus dnes vladne skoro vsade vo svete- v USA Obama, marxisticka EU ani nehovoriac. Tu treba dodat, ze Rusko uz nekona kulturny imperializmus, ako USA, ci EU. Nepresadzuje u svojic spojencov ani lberalizmus, ani ateizmus, ani ,,pravoslavie“. Cize viem si teoreticky predstavit spojenectvo (takticke) katolickej krajiny s Ruskom. Avsak katolicka krajina dnes neni. Preto si prave myslim, ze v tomto je chyba, pretoze najskor treba katolicku krajinu vytvorit, az potom jej hladat spojencov.
Avsak zacat na tom pracovat je velmi tazke, lebo v prvom rade to chce prijat kriz, uznat situaciu a odist do gheta a katakomb. Je lahsie presedlat na pomyselne zdrave Rusko, mozno lahsie, ako prijat udel, ktory na nas dopustil Pan.
Lesknuce sa Rusko, to neni nas pribeh dnes, nezrieknime sa križa. Nas pribeh, to je velka kriza viery. Odpovedou nie je utek pred krizom, ako sv. Petra v tom pribehu z Rime, ale jeho prijatie.
To znamena gheto, katakomby. Alebo skor hlavny ciel, a to odmietnutie ekumeny, vyhranenie sa, budovanie komunit, lokalnych institucii, paralenych struktur, vlastneho socialneho systemu, katolickych obci, kde by sa lokalne uplatnovala vlada Krista Krala, a prepojenie (i hierarchicke) po celej krajine.
Iba tak, ak opat bude obnovena katolicka identita a samostatnost, mozu katolici opat ovladnut stat.
O tom hovori v niektorych poslednych komentaroch i otec biskup Williamson, ked varuje pred ekumenizmom v tradicionalistickom hnuti, kde spravne pisal, ze ekumenizmus nevznikol na 2. vatikanskom koncile, ale ma historiu od protestantizmu a erazmizmu, a Koncil bol jeho institucionalnym zavrsenim.
Preto mam inak i pochopenie pre tych tradicionalistov v Cesku, co varovali pred prilis uzkym spojenectvom s panom Klausom (ktoreho si inak za mnohe odvazne postoje a mudre myslienky vazim), ci pani Bobošíkovou, ak ich motivom bol strach z ekumenizmu a snaha posilnit katolicku vyhranenost, vylucnost a identitu, tak nemyslim, ze na tom bolo nieco zle.
Samozrejme, takych ,,katolikov“ ako knieza, atd uplne neuznavam a odmietam, aby nahodou som nebol nespravne pochopeny ako ich sympatizant
17. a 18. Já jsem se tím nikdy nezabýval ani mě to nezajímá, ale čistě z jazykového hlediska: jednak tu tedy druhá válka byla, jednak Rusko se v ní v podstatě bránilo Německu, jednak bolševické Rusko tu svět ničilo ještě 45 let (tedy skoro skoro půlstoletí, což je obrovká doba), jedak vidět v dnešním Rusku ničitele světa je záležitostí pro psychiatra, jednak Brusel tu škodí už čtvrtstoletí o tom zjevovači žádné zjevení asi nemají. Tolik k stále oživovanému starému tématu zasvěcení Ruska. Kdyby chtěl papež zasvětit Evropskou unii Panně Marii, asi by skutečně byla lepší ta demise. Nebo k zasvěcení pana Schwarzenberga a jeho eurosquadry.
ad 18. Mluvíte mi z duše, pane doktore. Já jsem to říkal vždycky, že Německo je jako Rusko a mezi Němci a Rusy žádný velký rozdíl nevidím (podobný sentimentalismus pradoxně smísený s bezcitností, podobné geopolitické ambice, třebaže vycházející z rozdílných kořenů, podobný zvláštní druh humoru či lépe téměř nedostatek humoru atp.). Samozřejmě je zde několik dílčích rozdílů, přičemž ten největší je asi ten, že Německo, slov Clausewitze nedbaje („když už člověk začne válku, tak má koukat, aby vyhrál“), dvakráte prohrálo, což lze označit za trapas. Ale to je opravdu jen detail.
Ad 20: Ale s tím Vaším tvrzením, že Rusko dnes rozhodně není hlavním ničitelem světa, úplně souhlasím; vím, že pozemské centrum Zla je dnes jinde. Proto se odvažuji nesměle se dotázat (jak to naznačuji v závorce na konci svého příspěvku), nejde-li o dobově podmíněné proroctví. P. Maria prostě slibovala, že bude-li zasvěceno Rusko, padne komunismus a nebude válka; Rusko nebylo zasvěceno, válka tedy byla a komunismus nepadl, resp. po dlouhé době se sám, bez ohledu na ne-zasvěcení, rozpadl (či lépe řečeno transformoval). Proto bych si od toho dnešního (opožděného) zasvěcení Ruska už moc nesliboval, i když zasvěcení každé země (tedy i Ruska, Grónska nebo Saúdské Arábie)Panně Marii je samozřejmě užitečné. Ale také se – stejně jako Vy – coby laik necítím kompetentním pouštět se do řešení otázek mariánských zjevení. (A jen na okraj – tu válku 1941-1945 bych nepovažoval zrovna za klasickou obrannou válku; prostě dva lupiči se poprali nad kořistí.)
Ad 22: Požadavek na zasvěcení Ruska trvá, není důvod se domnívat, že jediným „omylem Ruska“ je komunismus. Navíc si uvědomme, že ten byl do Ruska importován, ideově i finančně, ze Západu. Ruským omylem, po jehož odstraníme musí přeci každý katolík toužit, je i pravoslavné schisma a věroučné omyly s ním spojené. Že jsou dnes mnozí pravoslavní „katoličtější“ než pokoncilní římští katolíci by naše vědomí tohoto manka na straně Ruska nemělo oslabovat. Bude-li Rusko zasvěceno, o což se naposledy pokusil Jan Pavel II. – následně veřejně uznal, že nedostatečně, neboť Rusko v zásvětném aktu výslovně nezmínil – stane se katolické, což světu jako celku nesmírně prospěje (v tomto smyslu jsem psal o požehnání pro svět). Moc nerozumím tomu, proč je toto alespoň v tradičních katolických kruzích ustálené chápání příslibu Panny Marie Dr. Zahradníkovi proti srsti. A uvítal bych, abyste o mně, pane doktore, přestal psát, jak činíte přinejmenším od roku 2008, že jsem putinofil. K Putinovi s žádným obdivem neshlížím a mám jej za poměrně cynického a vypočítavého politika, který o křesťanskou obnovu Ruska per se neusiluje. Zároveň však tvrdím, že na rozdíl od jeho kolegů na Západě neusiluje o demontáž zbytků mravního řádu ve společnosti. Z tohoto empirického zjištění však přeci ještě neplyne, že mu zobu z ruky a stavím jej na piedestal křesťanského státnictví? Jsem velmi rád, že přispíváte do časopisu Te Deum, jehož jsem vydavatelem, a proto mne dvojnásob mrzí, když mi po různých internetových fórech dáváte nálepky, ke kterým se při sebelepší vůli nemohu hlásit.
Myslím, že zasvěcení jsme správně vyřídili, zbývá Martin se svým polským protiruským evrgrínem, ale i to tu bylo vlastně vyřízeno slovy, že centrum zla je dnes jinde. Zdá se mi, že téma je vyčerpáno, neměli bychom se přesunout do Chvály šašků, kde Pan Conras bojuje marný boj s říšským němcem (písi malé n, protože němectví považuji za náboženství stejně jako židovství)? Mně se do toho nechce, s židy (malé ž) dialog nevedu, proč bych ho měl vést s němci? Nachal bych ten dialog Vatikánu s jeho dnešním i příštím vedením.
23. Á nevyřídili. Ale to jen zdánlivě. Ve skutečnosti vyřídili. Je tu ale nové téma obrácení Ruska ke katolictví. Až se napraví katolictví, pak obracejme. V dnešní době jsem proti pokatoličtění Ruska. Naopak se mi zdá, že pravoslavná isolace Rusi může být providenciální. Bůh ochraňuj Rusko před dnešním katolickým rozvratem. Už jsem to naznačil: neuvažuje patriarcha Kyrill o demisi?
Ad 23. Jen několik poznámek:
1)Není to tak, že by mně „ustálené chápání příslibu Panny Marie“ bylo „proti srsti“, ale já je opravdu nechápu; kdybych zjistil, že se mýlím, jen by mě to potěšilo. Zdá se mi jen zřejmé, že ty věty ve zjevení, podle nichž Rusko „rozšíří své bludy po světě a bude podněcovat války a pronásledování Církve“, evidentně jednají o komunismu, nikoli o východním schismatu. No a Rusko dnes evidentně nešíří komunismus po světě (ten je, v trochu jiné verzi, šířen odjinud), nepodněcuje po světě války (to dělá jen v blízkém sousedství) a ani Církev nijak zvlášť nepronásleduje (omezuje ji jen v Rusku, kde je však katolíků pramálo); není už hlavním světovým zloduchem, jakým bylo dříve, ale jen takovým malým lokálním darebákem. Proto mluví-li se dnes, po rozpadu Sovětského svazu, o zasvěcení Ruska v intencích Fatimy (se zřetelem na sliby P. Marie, že Rusko přestane šířit bludy, podněcovat války atd.), připadá mi to, jako by se mluvilo o zasvěcení Asyrské říše. Ale ty snahy o zasvěcení Ruska P. Marii mi nejsou „proti srsti“, nevidím na nich zhola nic špatného, naopak se mi zdají dobré (ale jak už jsem řekl, stejně jako snahy třeba o zasvěcení Saúdské Arábie); žádný zázračný lék na úpadek dnešního světa ovšem od nich nečekám. Pokud bych se mýlil a dožil bych se toho, budu mít jen radost.
2) K tomu, že komunismus byl do Ruska importován. To je samozřejmě pravda a v prvních zhruba 15 letech měl Sovětský svaz charakter spíše židovského, protiruského státu. Ale už od třicátých let se Rusové s komunismem sžili, Židy z vedoucích funkcí vytlačili a SSSR byl od té doby velkoruským impériem, rusifikujícím podrobené národy (viz situace na dnešní východní Ukrajině či v Pobaltí). Takže zase vyvinit Rusy z podílu na šíření komunismu nemůžeme.
3) Nechci diskutovat o tom,kdo si zaslouží a kdo nezaslouží označení „putinofil“; je jasné, že je to označení sémanticky nepříliš ostré. Ale jde mně tu o širší problém, o to, co jsem psal již výše, o to hledání nekatolických protektorů a spojenců, a sympatie k Putinovi a jeho říši mi tu splývají se sympatiemi ke Klausovi nebo Bobošíkové, jež všechny Akce D.O.S.T. podporuje, mnohdy dost nedůstojně. Zatímco u Klause bych to spojenectví ještě jakž takž pochopil (hlavně v jeho zahraničněpolitických aktivitách, tj. vztahu k Evropské unii, boji proti globálnímu oteplování atd., nikoli už v jeho politice vnitřní), v případě Bobošíkové, figury malého formátu, která ale patří k hlavním odpůrcům katolictví u nás, se mi jakékoli spojenectví katolíka s ní zdá neomluvitelné, dehonestující, kompromitující. Nemluvě o tom, abych mluvil cynicky, že z tohoto spojenectví není a nebude pro katolíky žádný užitek. (Jinak na „různých internetových fórech“ se moc nevyskytuji, jenom občas zde a na „Duších a hvězdách.“)
Už toho nechme, vždyť jsme se dostali k naličké Bobošíkové; chce jít někdo ještě k větší bezvýznamnosti diskuse? Mám návrh: Přečtěmě nového Michalku. Tam jsou komentáře správně zakázány, protože řekl všechno. Pokid by mělo dojít k nějaké nápravě, musela by bý aspoň stejně drsná, jako je drsný současný stav, který demise potvrdila jako razítko. Obama zlikvidoval Medaili svobody tím, že ji udělil lotrům. Tato medile už nemůže být napravena, je nevratně zničena. Jak může být napraven papežský úřad, to nevím. V lidksých silách to už není. Benediktovi XVI. se podařilo geniální dílo, větší, než byl „jím opěvovaný konci.“
Tak koukám, že pojem „putinofil“ je vskutku sémanticky dosti neostrý, a lze jím označit i ty, kteří k putinovi žádné sympatie nechovají, ani ho neobdivují. Jestli to nebude jako s tím pojmem „fašistoidní“, který s lecčíms neostře zas splývá Mons. Halíkovi.
Ještě ad 23: Uvědomil jsem si, že jsem se zapomněl vyjádřit k tomu „putinofilství.“ Píšete-li, že máte Putina „za poměrně cynického a vypočítavého politika“, který však na rozdíl od západních politiků „neusiluje o demontáž zbytků mravního řádu ve společnosti“, s tím samozřejmě souhlasím. Nic to však nemění na tom, že se na českých tradičně katolických stránkách (ale i na jiných, třeba na stránkách Radio Vaticana, které bychom, pokud jde o vztah k Rusku, mohli nazvat Radiem moskevského patriarchátu) setkávám s ustavičnou idealizací Ruska, jeho minulosti i přítomnosti, počínaje snahou připsat jeho hříchy z dob SSSR někomu jinému a konče nadšením nad údajným současným rozkvětem „pravoslavného“ křesťanství v Rusku. Libor Halík jednou psal o tom, že „to, co předvádí šéf ruské KGB Putin a jemu podřízení důstojníci KGB v biskupských a kněžských převlecích, to není pravoslaví, to je divadlo na oklamání jak pravoslavných křesťanů, tak i celého světa“, a tvrdil: „Možná se sem tam výjimečně objeví i jeden pravoslavný biskup, který upřímně věří ve vzkříšeného Krista a není hercem. S pravoslavnými kněžími to bude asi podobně, možná těch upřímných křesťanů bude mezi nimi trochu vyšší procento, řekněme ne 1 procento, ale 10 procent.“ Vím, že Libor Halík je, řekněme, svérázný člověk, ale myslím, že to, co říká o organizaci, jejímž je členem, je pravdivé. Ale čeští tradiční katolíci jsou jako slepí, hluší; jejich snahu uchýlit se z objetí západních modernistů do náruče východních agentů v kněžských převlecích považuji opravdu za velkou chybu.
29. Pane doktore, já v šoku zírám: to jsou všichni Halíkové takoví s odpuštěním idi..i? Pozoruji ale, že tento Libor je s prominutím ze všech Halíků, které znám, mentálně nejníž. Už není z něho třeba nic dalšího citovat; tohle úplně stačí. Díky.
Naposledy ad 23 (a 28): Tak v téhle diskusi jsem Vás (tj. Mgr. Semína)přece „putinofilem“ nikde nenazval, mluvil jsem zde jen o „našich putinofilech“ v množném čísle, obecně (o jejich existenci snad není pochyb?). Ve vyhledávači jsem pak zjistil, že jsem tohoto výrazu užil v souvislosti s Vámi pouze jednou (hledám-li správně), a to v diskusi zde 23. 8. 2012, taky sice v množném čísle, ale vztáhl jsem to tehdy na Vás. To jste ovšem psal o dnešní ruské „spolupráci světské a duchovní moci podporující konzervativní mravní a společenské hodnoty“, což mně přišlo opravdu absurdní (označovat ty Putinovy „agenty v kněžských převlecích“ za „duchovní moc“, no…).
Po prvotním nadšení z tohoto článku přišlo vystřízlivění a srovnání s realitou. Vážení, Rusko to je Asie. Ano, pan Michalka má jistě pravdu, navíc církev je v rusku společně s armádou jedinou „institucí,“ která skutečně funguje, na rozdíl od katolické církve v Evropě vzrostla za posledních 20 let asi o tisíc procent, ale nic to nemění na faktu, že to je Asie. Ostatně, vážení diskutující, byl tam někdo z Vás?
32. Já jsem tam byl před mnoha lety asi půldruhého měsíce v malé vesničce utopené v nedozírnu a můžu Vám s jistotou dosvědčit, že to je ryzí Evropa, po Asii ani stopy. Nebyl jsem sice za Uralem, ale, i když se to tam počítá k Asii, i za Uralem je Evropa. Víte, byl jsem i v útvaru, který se nazývá „Izrael“. V porovnání s Ruskem je tento Izrael zase ryzí Asie, nehledě na WC, které Vás v těch sídlištích pro rasově čisté Židy, kam se mi podařilo dostat se, snad i automaticky vytřou. Pro mě je Izraelec Asiat, Rus Evropan.
ad 32: Jen k tomu, jestli je Rusko Asie nebo Evropa. Do Ruska občas jezdím, většinou do asijské části, střední Sibiř, a nechápu, jak může mít někdo pochybnosti o tom, jestli jsou Rusové Evropané nebo ne. Rusku jako prvnímu mělo být nabídnuto členství v EU – na rozdíl od Turecka, které není jen rekreantům vlídné pobřeží, ale také Evropanům nepřátelské vnitrozemí – z osobní zkušenosti. Je bezpečnější projít se v noci po ruské vesnici/městě, než ve dne s blond vlasy přes Eskisehir.
Mimochodem, Evropanům velice blízcí jsou i Číňani z Shanghaje, Beijingu a okolí.
34, Rusko by bolo hlupe, ak by vstupovalo do EU, myslim, ze Rusi maju dost rozumu, a moznosti, aby sa o take clenstvo neuchadzali.
Oč jde v Rusku? Strašně dlouhý článek, ale tak mluví proroci. Nelze rozebírat jednotlivé věty, prorokovi jde o obtížně vyjádřitelný smysl, který znova a znova ze všech stran nadhazuje. Přečetl jsem doslova celé, děkuji euportálu za práci, kterou si s tím dal: http://euportal.parlamentnilis.....ruska.aspx
Já za sebe mohu říci, že krásné historické články pana dr.Zahradníka i články pana Čejky, po těchto příspěvcích u mne ztrácí na kreditu a již je nemohu považovat za objektivní.
Tolik nenávistného nacionalismu vůči určitým národům. Pánové to jsem tedy neočekával. Ať jsi Rus či Němec, jsi pacholek co nemá právo žít. Tohle jsem teď řekl ve vašem duchu a tak jak překrucujete hodnocení některých katolíků Ruska a Klause. Kdokoliv se postaví za kladné hodnoty v Rusku je označen za putinofila a zastat se Klause, znamená jeho bezvýhradnou adoraci a je nám to až s posedlou obsesí sdělováno.
Ale nezapomeňte, že i v prvním sboru apoštolů byl „jidáš“ a následně všichni až na jednoho utekli.
37. Abychom takovým náladám nepodléhali, dal jsem sem ten odkaz o Rusku. My se z reality dovídáme velice málo, jen to maličko, co nám pustí, a ještě je to přebarveno tak, jak chtějí. Trochu odbořím, abych to ukázal. Kdosi vyvolal konglikt v Sýrii. Kdosi tam zvenku dodával zbraně a posílal stovky a tisíce hrdlořezů. od počátku nám servírovali, že pachatelem je Asad. Je je to boj za svobodu a boj ustane, až po Asadově odstoupení. Kdosi zavinil, říká se, 70.000 zavražděných lidí. A dneska čtu, že Asad konečně přistoupil na mírová jednání. Přitom Asad je od začátku chtěl, ale kdosi nechtěl, jen pod podmínkou, že napřed Asad odstoupí. Rusko nepovolilo, a nyní nás věechna média krmí tím, že Asad konečně dostal rozum a je ochoten jednat. Ta oriradnost médií! Přečtěte si v tom článku o Rusku, čí jsou všechna média v Rusku. A tím spíše, čí jsou u nás? Při volbě pres. Všechna média odkryla karty a vstadila va bank. Prohrála, jako by se nic nestalo. Teď odstoupil, po liberálním způsobu papež. Všechna média uznale kývají hlavou a už se mluví o papežské funkci. A jistě se bude mluvit o papežove funkčním období. Je to proud lží a nenávisti. Mějmě slitování s těmi, kdo mu podlehnou a pod jejich vlivem napíší něco v jejich duchu proti nepřátelům médií. Pravý nepřítel není jmenován – a jsou to konkrétní lidé, nemusíme hned extrapolovat na ďábla. Vzpomněl jsem si ještě na jeden příklad: Klausovu amnestii. Promyšlenou, dokonalý opak vulgární amnestie Havlovy. A co vidím ba Duších a hvězdách? Pan Pospíšil, v něčem tradicionalista, plive na Klause doslova v mediálním duchu a (přece on ví, co jsou LN, MFD, HN, ČT zač) všechno odůvodňuje citacemi z těchto médií. Nechtěl jsem věřit svým očím, když své odsudky dokládal odkazy na tato média, jedno po druhém. Neuvěřitelné. Celostátní protiklausovská masáž. Klause nijak nehodnotím, ani + ani -, když píšu, že to byla antiklausovská masáž. A někdo tu masáž přijme a Klaus je +, jiný ji odmítne a Klaus je -. Přitom šlo o masáž, ne o osobu Klause. Dávejme si na to pozor. Staré pravidlo říkalo: bene ditinguere. To buď naší zbraní.
Ad 37. No, já v příspěvcích p. Čejky nebo p. Zahradníka nečtu nic o nějakém upírání práva na existeci Němcům či Rusům. Pouze varování před nekritickým vkládáním naděje.
Ad 36. I kdyby tento ruský poslanec měl pravdu, o čemž mám jisté pochybnosti, co to pro nás znamená? Maximálně se na východě obnoví velmoc, což pro nás nemusí být nijak dobrá zpráva.
jen připomínka ad.4 k panu Čejkovi. Dnes bylo čteno evangelium, kde vyčítali p.Ježíšovi, že vymítá s pomocí zlého ducha. Pán na to odpovídá, že rozdělené království neobstojí. V kázání pak, že zlý duch svoje nenapadá, leda v hodině smrti, kdyby náhodou hrozilo jejich spasení.
Takže nevím, zda je tato připomínka relevantní. Fakt nevím.