Institut sv. Josefa

REPORTÁŽ ZE SETKÁNÍ PŘÁTEL INSTITUTU SV. JOSEFA
A ČTENÁŘŮ TE DEUM

Nea Marie Brkičová
Foto: Pavel Richtár

V průběhu pátečního odpoledne se v areálu rožmitálského rekreačního střediska začala pomalu shromažďovat početná skupina věřících, často ve společnosti mnoha dětí nejrůznějších věkových kategorií. Ty se okamžitě daly na aktivní průzkum okolí. Ve vynalézavosti, energickém počínání a veselé náladě nebyl velký rozdíl mezi dětmi mladšími, staršími, chlapci a děvčaty – všechny držely svorně pohromadě bez konfliktů, řevnivosti nebo sobectví ve hře. Za to jistě vděčí výchova k ohleduplnosti a zodpovědnosti za ostatní, zejména mladší sourozence, v početných rodinách. Nepříjemnou okolností setkání bylo chladné počasí s deštěm, které však nikomu nepřekáželo ve veselém rozhovoru u vína, jenž se protáhl do pozdních nočních hodin.

 

Také následujícího dne bylo pochmurno, ale dvě mše svaté, jež byly ráno odslouženy a jedna z nich obsahovala povzbuzující kázání otce Tomáše Stritzka FSSPX o lásce k národu a vlasti v kontextu čtvrtého Božího přikázání, svými milostmi bohatě vynahradily jakékoli tělesné nepohodlí. Sobotní program začal v deset hodin dopoledne přednáškou Zdeňky Rybové. Ta kriticky analyzovala myšlenková východiska dnes značně rozšířených rodičovských kurzů, v nichž jsou rodiče (převážně matky) různými metodami vedeni k tomu, aby ke svým dětem přistupovali jako k sobě rovným partnerům, s důrazem na bezbřehou toleranci a respekt a s absolutním vyloučením spravedlivého napomínání či trestání. Výsledkem takového přístupu je destruktivní vývoj dítěte v bezohledného egoistu a zničení fyzických i psychických sil matky, která si vzhledem k požadavkům, jež na ni kurzy kladou, stěží může dovolit mít více než jedno nebo dvě děti. Příznačné je, že se tento postoj šíří i v moderním katolickém prostředí, což jistě souvisí s tím, jak málo se v něm zdůrazňuje existence dědičného hříchu a jeho následků. Zdeňka Rybová kladla ideologii těchto kurzů do kontrastu s katolickými zásadami výchovy, jak jsou například obsaženy v příbězích Šťastných dětí, vydávaných zprvu Institutem svatého Josefa a dnes Studiem Vox.

 

Mše svatá

 

Přednáška Zdeňky Rybové, viceprezidentky Hnutí pro život ČR

 

Zároveň začal program dětí – část se věnovala výtvarným činnostem (malování hrnků, výroba papírových květin a podobně) a výrobě loutek pro večerní divadelní představení, druhá část hrála různé hry v lese a na louce. V těchto činnostech děti pokračovaly i po obědě, všechny se pak sešly na katechismu s P. Alešem Haklem FSSPX, věnovaném mariánské úctě a mariánským poutním místům v naší vlasti. Ve volném čase, který zbýval do oběda, se někteří dospělí vydali na průzkum okolí: lesa, luk, rybníků a dalších zajímavostí krásné místní přírody, jiní se rozhodli, že naštípají v lese dříví a ve skromném rekreačním příbytku si zatopí, další se radovali ze shledání s přáteli, jež dlouho neviděli a zde je potkali se zbytkem rodiny a bez povinností, jež by bránily uvolněné konverzaci a odpočinku. Další měli příležitost k zakoupení knih s náboženskou tematikou, vystavených ke koupi společně s nahrávkami Institutu svatého Josefa.

 

Projižďka po Sobenském rybníce

 

Po obědě následovaly přednášky PhDr. Radomíra Malého a Markéty Bahníkové. Radomír Malý se ve své přednášce věnoval významu P. Františka Sušila pro církevní i národní obrození v českých zemích, zvláště pak na Moravě. Mnozí patera Sušila znají jen jako sběratele lidových písní, ovšem jen nemnozí vědí, že byl vynikajícím knězem a vysoce vzdělaným biblistou, aktivně vystupujícím proti osvícenským myšlenkám, pronikajícím do církevního prostředí.

V poslední sobotní přednášce Markéta Bahníková hovořila o otázce řádu křesťanského života v kontextu časových cyklů – dne, týdne, měsíce a roku. Zdůraznila význam slavení důležitých svátků liturgického roku, a jelikož se jednalo o přednášku velice praktickou, zaměřila se na představení různých obyčejů a lidových tradic, které k slavení zmíněných svátků patří.

 

Všechny tři přednášky byly nahrávány a vyjdou na CD. Odpolední aktivity uzavřela společná modlitba růžence, kněží byli k dispozici případným zájemcům o svatou zpověď.

 

Modlitba svatého růžence

 

Všichni se pak po dlouhém dni těšili na společné opékání různých pochutin u táborového ohně, které dalo příležitost k seznámení se a důkladnějšímu rozhovoru rodinám i jednotlivcům, jež dosud neměli příležitost lépe se poznat a promluvit si. Ovšem před samotnou večeří ještě proběhlo divadelní představení o dvanáctihlavém drakovi, princezně a jejím zachránci – vítězi nad zlou nestvůrou. Toto představení bylo velice dynamické, neboť rytíř byl shledán nedostatečně silným na to, aby sám porazil tak mocnou obludu, takže se jeho pomocníky staly děti z publika. Tímto okamžikem se diváci stali herci a výsledný dojem z představení byl překvapující a zábavný pro obě strany.

 

Příprava táborového ohně

 


Pimprlové divadélko


Opékání doprovázel zpěv lidových písní, ale i rozhovory o důležitých otázkách pro křesťany v dnešní společnosti, přičemž obojího se k nemalé radosti a povzbuzení věřících zúčastnili také kněží. Někteří odvážní jedinci se rozhodli pro noční projížďku v loďce po Sobenském rybníku, další se uchýlili do svých příbytků, aby byli dostatečně odpočati pro slavení zítřejší mše svaté.

 

Opékání špekáčků

 

Táborový oheň

 

Nedělní závěrečná mše svatá byla absolutním vyvrcholením všeho, co se dosud na víkendovém setkání odehrávalo. Již během ranní modlitby růžence bylo cítit, jak se počasí pomalu mění, začínají hřát sluneční paprsky a vysychat pozůstatky deště. Díky dobré akustice prostoru zvoleného pro slavení liturgie bylo radostí zpívat chorál i lidovou píseň. Spojení liturgického zpěvu se sílícím zpěvem ptáků, rozjasňováním počasí v pozadí a útěšným i radostným kázáním otce Tomáše Stritzka, způsobilo, že se účast na této mši svaté, alespoň pro mne, stala nezapomenutelným zážitkem. Byla důkazem, že provizorní podmínky a nemožnost odsloužit mši v kostele vůbec nic neubírá na její dokonalosti a důstojnosti, že tím, co je rozhodující, je její věroučná podstata, v ničem neodporující, na rozdíl od nového mešního obřadu, plnosti katolické víry.

 

Věříme, že také ti, kteří se objevili v tradičním katolickém prostředí poprvé, byli s víkendovým setkáním spokojeni. Doufáme, že nalezli půvab společného odpočinku, modlitby a vzdělávání ve společnosti lidí, kteří se snaží v dnešní době, zmatené a nepřátelské tradičním hodnotám, hájit a uchovávat dary, jež nám všem byly zdarma dány. I proto máme odpovědnost za to, aby nebyly pošlapány a odhozeny jako neaktuální starožitnost. Chci poděkovat organizátorům akce, starajícím se o její hladký průběh, pomocníkům při přípravě dětských aktivit, přednášejícím a kněžím, ale i pracovníkům rekreačního střediska, neboť právě jejich snaha pomohla zajistit podmínky pro krásně strávené setkání. Také děkuji všem účastníkům, neboť jejich vstřícnost a laskavé chování napomohlo k vytvoření přátelských vztahů a opravdu dobré atmosféry.

 

 

   « zpět