Institut sv. Josefa

PAPEŽ A OBAMA
Michal Kretschmer

Papež Benedikt XVI. přijal 10. června 2009 k asi čtyřicetiminutové audienci amerického prezidenta Baracka Obamu. Hovořil s ním i o obraně a propagaci života a věnoval mu instrukci Kongregace pro nauku víry Dignitatis Personae, která se zabývá bioetickými otázkami. Podle vatikánského mluvčího Federico Lombardiho Obama se papeži svěřil se svým úsilím snížit počet potratů a svým zájmem o postoje katolické církve.¹ Nicméně v televizním interview 21. června ohledně návrhu zákona o zdravotní péči, jenž obsahuje financování potratů daňovými poplatníky, prohlásil, že se tím zainteresovaní občané nemají „zneklidňovat“.²

Vatikánská příprava na Obamovu návštěvu

Setkání s papežem předcházela řada článků ve vatikánském polooficiálním deníku L'Osservatore Romano, ze kterých vyplývá, že Vatikán chce směrem k Obamově administrativě „stavět mosty“. Poté, co byl Obama pozván na „katolickou“ universitu Notre Dame a udělena mu tam pocta, je v jednom z těchto článků potrat nazýván "delikátním problémem" a zdůrazněno je prezidentovo tvrzení, že se pokouší najít "společný základ" s těmi, kdo podporují právo na život. Článek bez komentáře opakuje Obamovo tvrzení, že si přeje snížit počet potratů snížením nechtěných těhotenství, usnadněním adopcí a zajištěním pomoci a podpory těm, kdo se rozhodnou dítě si ponechat. Nezmiňuje však, že více než 80 biskupů USA vyslovilo námitky proti tomu, aby prezident byl na universitu Notre Dame vůbec pozván. Rovněž v něm nebyla uvedena informace o protestech studentů a pro-life aktivistů a o zatčení několika desítek z nich, včetně kněží.
To nebyl první článek tohoto druhu, jenž v L'Osservatore Romano vyšel. Článek z 30. dubna s názvem "Obama v Bílém domě: 100 dní, které neotřásly světem" byl kritizován pro-life stoupenci v USA kvůli užití jazyka a logiky užívaného propotratovým hnutím. Někteří z nich dokonce řekli, že to signalizuje odvrat Vatikánu od podpory hnutí „pro-life“.
Mons. Ignacio Barreiro, ředitel římské pobočky Human Life International, řekl, že ačkoliv respektuje úsilí budovat mosty mezi vatikánskou diplomacií a novou administrativou USA, je nutné používat zdravý rozum. Není možné hovořit o společném základě s těmi, kdo věří, že na zabití dítěte v matčině lůnu má žena právo. Cílem takových diplomatických mostů je pokusit se zpomalit postup Obamovy politiky zaměřené proti životu. Řekl, že si váží tohoto úsilí, ale je skeptický ohledně možnosti jeho úspěchu. Výsledky jsou však závislé na síle podpory amerických katolíků postoji Církve proti potratům.³

Obama a jeho audience u papeže

Prezident USA Barack Obama, u kterého existuje důvodné podezření, že není legitimním prezidentem, neboť přes mnohé výzvy nepředložil doklad prokazující, že se narodil americkým občanům na půdě Spojených států, vykazuje již ze svého předchozího politického působení nepřetržitý řetězec postojů, které odporují nejen křesťanské víře, ale i přirozenému mravnímu zákonu. Jedná se o jeho podporu potratů, kdy dokonce hlasoval proti návrhu zákona, který zakazoval zabít novorozence po nezdařeném pokusu o potrat, podporu výzkumu s užitím embryonálních kmenových buněk, o bezvýhradnou podporu homosexualitu i nerespektování výhrady svědomí těch pracovníků ve zdravotnictví, kteří se odmítají podílet na činech odporujících jejich mravnímu přesvědčení. Jeho zvrhlé úsilí se neomezuje jen na USA, ale jeho administrativa vyzývá na zasedáních OSN k všeobecné dostupnosti potratů.⁴
Proto lze Obamu označit za antikrista (1 Jan 2,18 a 22, 2 Jan 7), tedy za jednoho z mnohých předchůdců Antikrista posledních dní. To platí i o těch nám neznámých v pozadí za ním, jejichž je loutkou či ochotným nástrojem. Jako antikrista si nemusíme představovat člověka, který ve všem činí zlo. Antikrist je nástrojem ďáblovým. Cílem zlých duchů je zabránit, aby jednotliví lidé byli spaseni a tak s nimi byli na věky v pekle. Nevadí jim, budou-li se lidé mít dobře na zemi. Naopak, mnohdy příjemný a pohodlný život na zemi, plný radovánek a zábavy, ztěžuje lidem, aby poznali Boží vůli a následovali ji. Tak tedy může být antikrist sociálním reformátorem, dobrodincem, ekologem či bojovníkem za mír. Mnohé jeho skutky by byly dobré, kdyby byly vedeny Božím duchem, ale on je koná pro to, aby získal důvěru a tu pak využil ke svádění lidí ke zlu a k jeho aktivnímu prosazování.
V souvislosti s audiencí Obamy u papeže je třeba si klást otázku, zda je vhodné, aby papež, biskupové či představitelé katolických organizací přijímali osoby, které ve svém oficiálním postavení zřetelně pracují proti Církvi a dodržování přirozeného mravního zákona. Na jednu stranu se zdá, že rozhovor s nimi by je mohl od jejich úmyslů alespoň částečně odvrátit či zpomalit jejich provádění, na druhou stranu se tím ale vytváří dojem, že křesťané s nimi mají něco společného. Myslím, že je třeba se s nimi buď vůbec nesetkávat, aby takový až nápadný bojkot mohl být prezentován jako vyjádření odporu vůči jejich postojům a chování, nebo při setkání s nimi se jasně vyjádřit tak, aby to nemohlo být vykládáno jako podpora ze strany křesťanů. Obávám se, že setkání papeže s B. Obamou nepřispělo k přijetí poznání, že Obama je pro křesťany zcela nepřijatelný, a nepovzbudilo katolíky k potřebné bojovnosti vůči pořádkům, které on zavádí v USA. Spíše vznikl dojem opačný. To je zvláště důležité v USA, kde přes polovinu katolíků hlasovalo při posledních volbách pro Obamu. Navíc Obama do řady funkcí jmenoval osoby, hlásící se ke katolické církvi, které však nesdílejí její učení v závažných morálních otázkách. Obama měl být důrazně napomenut a následně o tom vydáno tiskové prohlášení. Zarážející jsou proto slova papeže na závěr audience: „Požehnání vaší Vaší práci a také Vám“. Čteme-li Zjevení svatého Jana, dozvíme se o boji s šelmou a mocnostmi temnoty a o trestech, které dopadnou na bezbožný svět (a též o utrpení věrných svědků Kristových), ale nenalezneme v něm žádný dialog s Kristovými nepřáteli.
Politici mají velmi často tendenci říkat jen to, co se hodí. Ale apoštol Pavel zapřísahá biskupa: „hlásej slovo, naléhej vhod i nevhod, usvědčuj, přimlouvej, kárej, a to se vší trpělivostí a moudrostí učitelskou“ (2 Tim 4,2). Zdá se tedy, že politické postupy se moc nehodí pro muže Církve, jejichž řeč by měla být spíše „ano, ano, ne, ne“ (Mat 5,37).

Kardinál Cottier, P. Halík a Rocco Buttiglione

Ještě nedlouho před návštěvou B. Obamy ve Vatikánu chválil jeho „realismus“ kardinál George Cottier, bývalý papežský teolog z doby pontifikátu Jana Pavla II⁵. Kritiku mnoha amerických biskupů ohledně Obamova postoje k potratům považuje za ospravedlnitelnou, neboť se jedná o hodnoty, o kterých nelze vyjednávat. Na druhé straně však podle něj Obama nabízí „positivní znamení“ ve svém projevu na universitě Notre Dame, kde vyjádřil přání nalézt společný základ ohledně řešení tohoto problému. Kardinál argumentoval, že Obama nehájí potraty jako absolutní právo, že uznává „tragickou závažnost“ problému, že nehájí relativismus a že jeho slova směřují směrem k redukci zla tím, že hledá jak učinit počet potratů co nejmenší. Kardinál píše, že křesťané v minulosti neusilovali odstranit tehdejší legální praktiky odporující přirozenému řádu (potraty, konkubinát, otroctví) rychlým zákazem. Ke změnám docházelo pomalu. Aby byl zajištěn souhlas občanů a chráněn sociální mír, byly vydány nedokonalé zákony, které se vystříhaly trestat to, co bylo v rozporu s přirozeným mravním řádem. Odvolal se na sv. Tomáše Akvinského., že stát nesmí vydávat zákony, které jsou příliš tvrdé, protože budou v nevážnosti lidmi, kteří nebudou schopni je zachovávat.
Takže podle tohoto papežského teologa je zákon zakazující potraty příliš tvrdý, protože někteří nejsou schopni dle něj jednat. Je pravda, že sv. Tomáš učí, že úkolem lidského zákona není bránit všem neřestem. Nechce se mi však věřit, že by kardinál Cottier nevěděl, že sv. Tomáš píše: „A proto lidským zákonem se nezakazují všechny neřesti, jichž se vystříhají ctnostní, nýbrž pouze těžší, jichž se může vystříhat větší část množství, a zvláště, které jsou na škodu jiných, bez jejichž zákazu by lidská společnost nemohla býti zachována, jako se lidským zákonem zakazují vraždy a krádeže a taková.“⁶ Pokud si tedy nemyslí, že potrat není vražda či není na škodu jiným nebo není těžkým proviněním, tak jeho slova jsou podvodem na čtenářích, kteří Theologickou summu sv. Tomáše neznají.
Ke stanovisku kardinále Cottiera se připojil i P. Tomáš Halík ve svém rozhovoru pro ČT2 10.7.2009.⁷ Papeže a Obamu v něm označil za rozumné lidi schopné dialogu, rozdílné od „fanatických hlasatelů hesel“. Barack Obama je podle něj pragmatický politik, který není „nějaký vášnivý propotratový aktivista.“ „On se shoduje s katolickou církví v tom, že potrat je morální zlo a že je třeba se snažit o to, aby ten počet potratů byl co nejvíce snížen. Ale on ukazuje nebo je přesvědčen, že tou lepší cestou k odstranění nebo snížení počtu potratů je spíše výchova, je spíše sociální podpora rodin než jenom zákaz. A z té katolické strany zazněl velmi překvapivý hlas jednoho velmi významného teologa, kardinála Cottiera, který za Jana Pavla II. byl teologem Papežského domu, to je velice zajímavá funkce. … A tenhle ten kardinál Cottier napsal článek, kterým podporoval Obamu a právě řekl, ano, on je realistický politik a možná skutečně můžeme přispět k tomu snížení potratů ve světě spíše tou cestou výchovně-sociálních opatření, nesmíme sázet jenom na zákazy. Katolická církev má sázet daleko víc na přesvědčení a na trpělivost než na takové to za každou cenu kriminalizování těchto věcí. To je zajímavý signál.“
Záměrné a asi i zlovolné vyznění Halíkovy řeči je tedy proti zákazu potratů. Samozřejmě, že v úsilí proti potratům není třeba jen zákazu, ale i mnoha positivních opatření (vzdělávání, pomoc matkám v obtížné situaci, usnadnění adopcí), ale jemu šlo o to, aby možnost zákazu potratů zcela vyloučil.
Negativně se Obamova audience u papeže projevila také změnou postoje italského politika Rocca Buttiglioneho.⁸ Ten se v roce 2004 nestal eurokomisařem pro svůj katolický postoj k homosexualitě, potratům a tradiční rodině. Nyní však už není proti italskému zákonu, který potraty povoluje. Řekl, že nový důraz musí být na odmítání potratů jako prostředků kontroly porodnosti. Musíme podporovat matku, činíce ji více svobodnou. Čím je svobodnější, tím je pro ni obtížnější se dítěte zříci. Buttiglione je iniciátorem rezoluce italského parlamentu vyzývajícího OSN ke globálnímu moratoriu na nucené potraty a užívání potratů jako prostředku plánování populace. Moje poznámka na okraj: Kam jsme se to dostali, když je třeba vyzývat k tomu, aby vlády aktivně proti vůli matek nevraždily počaté děti? Je to výsledek Buttiglioneho úsilí nalézt to, co Obama nazval „společný základ“ mezi hnutím pro život a potratovou lobby. Podle slov Buttiglioneho může Itálie vést velkou mezinárodní kampaň, jejímž cílem by bylo snížení počtu potratů, na kterém se shodli Obama a papež. Je jasné, že Buttiglioneho o takto dosahovaném snížení potratů mohou nebýt lží jen ve státech, které provádějí násilnou populační politiku (např. Čína), ale ne ve Spojených státech, ve kterých má Obama bezprostřední vliv.

¹ http://www.lifesitenews.com/ldn/2009/jul/090710.html#2
² http://www.lifesitenews.com/ldn/2009/jul/09072212.html
³ http://www.prolife.cz/?a=71&id=571
⁴ http://www.prolife.cz/?a=71&id=608
⁵ http://ncronline.org/blogs/ncr-today/former-papal-theologian-praises-obamas-realism-even-abortion
⁶ STh I-II q. 96 a. 2 co
⁷ http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/209411000370710-udalosti-komentare/
⁸ http://www.lifesitenews.com/ldn/2009/jul/09072105.html