Institut sv. Josefa

BUDOU NA PRANÝŘI I NAŠI STAŘÍ KATECHETÉ?
Radomír Malý

Už je to nějakých sedm let, kdy světová média krmila veřejnost zprávami o sexuálním zneužívání mladých mužů katolickými kněžími v církevních ústavech v USA. Aféra však rychle utichla. Ukázalo se, že přes nepopiratelný nárůst těchto odsouzeníhodných jevů v pokoncilním období, souvisejících s neomodernistickou relativizací katolické sexuální morálky, se jednalo o netypické případy, jakých bylo u učitelů nebo lékařů podstatně více než u duchovních. Vyšlo též najevo, že mnohá obvinění si různí chytráci vymysleli, aby dostali od příslušné církevní instituce tučné odškodné.
Teď ale vydala zprávu vyšetřovací komise irské vlády, zřízená r. 1999 na základě televizní reportáže o údajně "otřesných" poměrech v církevních tzv. "reformních" internátních školách, které byly obdobou našich "pasťáků", tj. domovů pro mravně narušenou mládež. Zpráva je založena na výpovědích 2500 bývalých chovanců těchto zařízení od 30. do 80. let minulého století a konstatuje, že děti tam byly "bity, týrány hladem a sexuálně zneužívány". O sexuálním zneužívání bude nejspíš platit totéž, co je v předchozím odstavci řečeno o stejných případech v USA. Prokázaná provinění samozřejmě nehájím a požaduji spravedlivé potrestání. Novinkou se tu ale stává obvinění z "bití" a "týrání hladem". To může být velmi nebezpečný precedens k perzekuci nekonformních pedagogů a také rodičů.
Když jsem chodil v padesátých letech minulého století do školy, tak byly pohlavky od učitelů za drzost, neposlušnost nebo vyrušování v hodině samozřejmostí, nad níž se nikdo nepozastavoval. Doma si na učitele za to nikdo nestěžoval, neboť věděl, že by dostal od rodičů ještě víc. Stejně to fungovalo i za první republiky a za starého c. k. Rakouska-Uherska, tatáž situace existovala v celé Evropě. Sám J. A. Komenský radil k častému používání rákosky. Jestliže se tedy pedagog na normální škole u normálních žáků v některých případech neobešel bez rákosky nebo pohlavku, jak je možno toto požadovat u vychovatelů narušené mládeže? Pohlavky byly i na normálních školách v Evropě až do 70. let běžným výchovným prostředkem, proč jsou tedy kvůli nim na pranýři katoličtí kněží, kteří měli co do činění nikoli se standardními žáky, ale s mladými delikventy? Netvrdím, že některému z nich nemohly někdy "ujet nervy", jsme jen lidé, mnozí to s trestáním snad i "přepískli", bylo by třeba každý případ posuzovat zvlášť, ale paušální obvinění těchto kněží, že své svěřence "bili", má charakter perzekuce, neboť když se ani učitel na normální škole nevyhnul někdy facce, pak to přece není možno žádat od vychovatele mravně narušených dětí! Jistě by mělo být předmětem odsouzení, kdyby došlo v důsledku nepřiměřeného bití k poškození zdraví chovanců, to ale zpráva vládní komise neříká, proč tedy to obvinění z "bití"? A "týrání hladem"? V každém internátě té doby bylo běžné, že nejneukázněnější delikventi byli zavíráni na několik hodin na samotku o chlebě a vodě, "karcery" tohoto typu fungovaly i na českých gymnáziích.
Celá tato kauza nápadně souzní s moderním liberálním postulátem výchovy, jenž považuje málem za trestný čin týrání výchovný pohlavek rodičů dítěti nebo učitele nezvladatelnému žákovi. Pokrytectví tohoto přístupu je nabíledni. Zatímco dítěti v prepubertálním věku nelze dát políček ani za objektivně kriminální delikt, dítě před narozením je možno beztrestně zavraždit bez jakékoliv viny pouze proto, že z nějakých důvodů "překáží". A rozvíjejí se další konotace. V dotyčné irské záležitosti jsou kněží obviněni z týrání pouze na základě svědectví bývalých chovanců, častokrát tehdy malých kriminálníků. Je známo, že z většiny takových vyrůstají potom kriminálníci velcí - a když ne přímo kriminálníci, tak asociálové, pro něž je lež nejvíce používanou zbraní, zvláště když se jim před očima rýsuje vidina mastného odškodného, čili zisku bez jakékoliv vlastní námahy na úkor druhého. Zpráva komise vůbec nic neříká o trestním rejstříku stěžovatelů, který asi u některých bude hodně pestrý. Jenže tito lidé jsou pro ni věrohodnější než bezúhonní kněží-pedagogové, jakých je zajisté naprostá většina.
Proto je smutné vyjádření irského kardinála-primase, který řekl, že je zprávou komise "otřesen" a ihned se omlouval obětem. Jistě, omluva je na místě tam, kde skutečně došlo k bezpráví a ublížení, jenže nelze přehlížet pochybnosti kolem celé kauzy, které zcela logicky vznikají. Ignorovat je znamená nejen křivdu vůči nespravedlivě nařčeným, ale také souhlas s nemravnou a pokryteckou liberální výchovou, která umožňuje vměšování státu do nejniternějších záležitostí rodiny a postih rodičů a pedagogů za oprávněný trest dítěti. Samozřejmě se tady octne na pranýři Katolická církev. Setkal jsem se s mnoha svědectvími typu "katecheta mne ve škole v náboženství bil rákoskou…“ - a proto prý od Církve odpadl. Přitom onen katecheta nedělal nic jiného, než všichni pedagogové té doby, jenže budeme-li aplikovat logiku zprávy irské komise, tak se brzy dočkáme paušálního odsouzení starých českých katechetů za "bití dětí v hodinách náboženství". Že mezi katechety za Rakouska-Uherska a první republiky byli mnozí světci, kteří měli děti rádi a věnovali jim celý svůj život, o tom se nikdo nedozví, jen o tom, jak katecheté "týrali děti bitím". Čtěme tedy veškeré negativní informace médií z církevního prostředí vždycky se zdravým, kritickým rozumem a s vědomím, že tady se jedná o organizovaný boj proti křesťanskému hodnotovému systému.