Institut sv. Josefa

ČAU, KATOLICKÁ CÍRKVI!
Radomír Malý

Tímto poněkud méně zdvořilým pozdravem se s pravou církví Kristovou rozloučil (publikováno na internetovém médiu „kreuz.net“ 17. 3. 2009) jeden nedávný německý konvertita. Jeho slova stojí alespoň za zkrácenou citaci:
„Je mi 27 let a konvertoval jsem před pár lety ke Katolické církvi plný nadšení a idealismu. Teď odcházím s těžkým a zlomeným srdcem. Vedou mne k tomu dva důvody: Když jsem se v diecézi Münster připravoval na biřmování, přišel katecheta, rozvinul muslimský modlitební koberec, předčítal z koránu a vysvětloval, jak krásným a ušlechtilým náboženstvím je islám. Připadal jsem si jako ve špatném filmu. K dovršení všeho byla součástí přípravy i návštěva mešity. Druhým důvodem se stal samotný akt biřmování. Viděl jsem, že k němu byli připuštěni i ti mladí lidé, kteří neměli absolutně žádnou víru, pro něž to znamenalo pouze rodinnou tradici a nic víc. Víra a náboženské vědomosti – to se od nikoho vůbec nepožadovalo. Když jsem svůj nesouhlas sděloval příslušným autoritám, označily mne za ´konzervativce´. To rozhodlo. Do takové církve jsem vstoupit nechtěl a nechci. Obrátil jsem se tedy ke katolicismu, do něhož pronikl kouř satanův, zády a zapojil se mezi evangelikální křesťany. Čau, Katolická církvi!“
Samozřejmě, že jednání tohoto mladého muže nelze schvalovat. Opuštění pravé církve Kristovy je objektivně těžkým hříchem. Jenže nespočívá podstatně větší díl viny na církevních autoritách, s nimiž měl popisované zkušenosti? Jsem přesvědčen, že ano. Tento mladík se nesetkal s katolickou Tradicí, poznal pouze neomodernistickou reprezentaci Církve, která udává směr a tvrdě potlačuje jakékoliv projevy autentické víry. Popisovaný případ není zajisté ojedinělý a na věčnosti patrně užasneme, kolik potenciálních krásných konverzí bylo zmařeno tímto synkretistickým a relativistickým rozvratem, tímto podbízením se materialistickému a bezbožnému světu. Uvedené svědectví je smutným ovocem současného neomodernismu, ukázkou toho, jak jeho jed ubíjí každé počáteční nadšení pro víru a pravdu Kristovu. Lze se potom divit, že věřících v kostele za těchto podmínek ubývá? Modleme se co nejintenzivněji za obrácení biskupů, kněží a katolických pedagogů!