Institut sv. Josefa

JAKÉ JSTE VYBRALI JMÉNO?
P. Dariusz Madejczyk

Otázka výběru jména dítěte většinou vyvstává ještě několik měsíců před jeho narozením. A dokonce i ti, pro něž je manželství teprve vzdálenou vyhlídkou, nezřídka dumají, jaké jméno dají svému dítěti.

Otázka je o to zajímavější, že důvody, jimiž se při volbě dnes řídíme, jsou vskutku rozličné. Pohnutky jedněch jsou velmi jednoduché, odráží módu, oblibu herců, zpěváků či dokonce postav z televizních seriálů. Pro jiné je to však věc, která se bezprostředně dotýká víry – hledají svému dítěti svatého patrona.

Módní jména

Statistiky ukazují nárůst jmen oblíbených televizních „hrdinů“. Móda jistých jmen však není ničím novým. Když se podíváme do třídních knih, zjistíme, že v tom či onom ročníku nějaké jméno převažovalo. To není nic divného. Žijeme ve společenství s druhými a lidská společnost do určité míry udává směr našim rozhodnutím. Důležité ale je, aby ona účast byla vědomá, promyšlená, a to i z pohledu víry.

Z vlastní zkušenosti vidím během příprav na biřmování, jak velký význam kladou mladí na výběr jména svého svatého patrona. Je vidět, že pro mnohé je výběr jména – ve skutečnosti svatého patrona – čímsi opravdu důležitým. Občas to během přípravy na biřmování není patrné na první pohled, ale s odstupem několika let najednou zjistíte, jak velkou váhu tomu mladí přisuzovali. Byla to chvíle spojená s hlubokým prožitkem, který poznamenal jejich život.

Stejně tak i rodiče by měli mít na paměti, že účelem jména není, aby se pouze líbilo (což neznamená, že záliba v jistých jménech je něčím špatným). Nicméně ať jméno, které svému dítěti vyberou, vyjadřuje také hlubší rodičovské city. Není snad krásné, když mohou rodiče po letech dítěti říct, že mu vybrali takové, a ne jiné jméno, poněvadž pro ně má zvláště hluboký význam – s ohledem na víru, minulost rodiny, vlasti atp.? Je jistý rozdíl v tom, pojmenují-li rodiče chlapce po otci, dědovi nebo jiném předkovi, než po „sympaťákovi“ ze zahraniční telenovely, na kterou po několika měsících všichni zapomenou.

Spojeni jménem

Proč je výběr jména tak důležitý? Jméno, kterým jsme při křtu svatém začleněni do společenství Církve, se stává jedinečným vyjádřením spojení člověka s Bohem. Je trvalou součástí vztahu mezi člověkem a tím, který ho stvořil. Jméno je zároveň také znamením příslušnosti k Církvi. Tak jako se příjmením ztotožňujeme s rodinou, tak by i výběr jména měl být projevem ztotožnění se s vírou a příslušnosti k rodině věřících, nevyjímaje těch, kteří jsou již v nebi – svatých. Svatý patron se stává zvláštním vzorem lásky a zajišťuje přímluvu u Boha, jak připomíná katechismus (viz KKK 2156).

Kodex kanonického práva dokonce zdůrazňuje, že „rodiče, kmotři a farář mají dbát na to, aby nedávali jméno cizí křesťanskému duchu“ (KKP, kan. 855). To v praxi znamená, že jméno může rovněž vyjadřovat křesťanské tajemství nebo ctnost. Pokud první jméno vychází z národní tradice (jak je tomu u řady slovanských jmen), mělo by být doplněno druhým jménem, aby dítě mělo na celý život svého svatého patrona.

Katechismus zároveň upozorňuje, že jméno má také svůj význam v našem vztahu k Bohu. Zdůrazňuje, že „Bůh volá každého jménem (srov. Iz 43, 1; Jan 10, 3). Jméno každého člověka je posvátné. Jméno je obraz osoby. Vyžaduje úctu jako znamení důstojnosti toho, kdo je nosí“ (2158). A dodává, že obdržené jméno zůstává navždy a „v nebeském království zazáří v plném světle tajemný a jedinečný charakter každé osoby poznamenané Božím jménem“ (2159).

Boží vyvolení

Jak je jméno důležité, nám ukazuje celá řada událostí v Písmu svatém, kde získává téměř symbolického významu, a v mnoha situacích se dokonce stává trvalým znamením Božího vyvolení a povolání k uskutečnění zvláštních úkolů.

Na starověkém Východě jméno v podstatě zastupovalo osobu – to, co nemělo jméno, neexistovalo. Proto se také nové jméno stává předzvěstí obrození, nového života, nové doby. Tak je tomu např. v případě Jeruzaléma, který – jak praví prorok Izajáš – má být nazván „novým jménem, jež určila Hospodinova ústa“ [Iz 62, 2]. Ještě více je to zřejmé v případě osob, které s Boží pomocí vycházejí ve svém životě na novou cestu a ujímají se zvláštních úkolů: Abram obdrží jméno Abrahám, Jákob Izrael, Šimon se stává Petrem a Šavel Pavlem.

Dnes již tento symbolický rozměr jména ztratil svůj význam. Nicméně je dobré dbát toho, aby jméno dítěte mělo svou hloubku a zapsalo se do života rodiny téměř symbolickým způsobem. Ať se pod jménem dítěte skrývají hluboké city jeho rodičů. Ať ono jméno zraje spolu s nimi a stane se svědectvím jejich života a víry v Boha i svědectvím Církve.


Převzato z Przewodnik Katolicki, 13. ledna 2008. Zkráceno.
Přeložil Lukáš Prýmek.