Institut sv. Josefa

MY JSME TA DOBA
Michal Kretschmer

Mnoho lidí, i křesťanů, má sklon naříkat nad poměry, ve kterých žijí, a prohlašovat, jak to dříve bylo jiné a lepší. Mohou mít i pravdu. O to ale nejde. To, co vadí, je postoj pasivity, ono přesvědčení, že se nedá nic dělat, které je často přijímáno s ulehčením, že nehrozí žádná povinnost akce a případného konfliktu. To není křesťanská odevzdanost do Boží vůle. Ta neodmítá lidskou činnost, pokud na člověku záleží a Bůh ji požaduje, ale přijímá, že výsledky lidské práce a různé vnější události nejsou v našich rukou a že mnohdy nerozumíme tomu, proč se něco děje a proč to Bůh dopouští.
Svatý Augustin před šestnácti sty léty v jednom ze svých kázání řekl: „Zlé časy, obtížné časy, tak říkají lidé. Dobře žijeme a dobré jsou časy. My jsme ty časy: jací jsme, takové jsou časy. Ale co činíme? Nemůžeme obrátit k dobrému životu množství lidí? Nemnozí, kdo slyší, dobře žijí: nemnozí dobře žijící snáší mnoho špatně žijících. … Zlých je ve světě nadbytek, aby nebyl milován svět. Velcí mužové, svatí věřící, ti pohrdli skvělým světem: my nedovedeme pohrdnout ani jeho ošklivostí. Špatný je svět, hle, je špatný, a tak je milován, jako by byl dobrý. Co je však špatný svět? Není totiž špatná obloha, země, vody a ta, kterou jsou v nich, ryby, létavci, stromy. Všechny tyto věci jsou dobré: ale špatný svět špatní lidé tvoří.“ ¹
Světec nás zde vybízí k jistému sebevědomí. Jako křesťané jsme součástí dnešní doby a mělo by to být patrné. Doba, ve které žijeme, ať je jaká chce, nepatří jen bezbožným a našim nepřátelům. Také na nás záleží, jaká bude. I kdybychom byli sami proti většině, nesmíme se jí podvolovat. Zatím nepřišla doba, kdy by tu plně zavládla ona šelma z Apokalypsy, které se budou klanět všichni ti, jejichž jména nejsou zapsána v knize života zabitého Beránka. Pak opravdu nastane situace, kdy věřící nemohou nic jiného dělat než ukázat „jakou mají trpělivost a víru“ (Zjev 13,10). Ostatně sám Pán Ježíš pravil: „Musím konat skutky Toho, jenž mě poslal, pokud je den; přichází noc, kdy nikdo nemůže pracovat“  (Jan 9,4).
Sv. Augustin nás dále nabádá, abychom nemilovali svět. Vysvětluje, že světem se zde nerozumí Boží dílo jako je viditelná příroda, ale lidé nakolik jsou špatní a jejich zlá díla, zejména vytvářející něco trvalejšího jako jsou špatné zvyklosti, převládající názory, společnosti, instituce. Jde tu o pozemské věci odtržené od Božího řádu, buďto už svým vznikem nebo našim postojem k nim. Proto v 1 Jan 2, 15-16 jsme napomínáni: „Nemilujte světa ani těch věcí, které jsou ve světě … neboť všecko, co jest ve světě – žádost těla a žádost očí a pýcha života – není z Otce, nýbrž jest to ze světa.“

¹ http://www.augustinus.it/latino/discorsi/index2.htm - Sermo 80,8: „Mala tempora, laboriosa tempora, hoc dicunt homines. Bene vivamus, et bona sunt tempora. Nos sumus tempora: quales sumus, talia sunt tempora. Sed quid facimus? Non possumus ad bonam vitam convertere multitudinem hominum? Pauci qui audiunt bene vivant: pauci bene viventes multos male viventes ferant. … Abundant mala in mundo, ut non ametur mundus. Magni viri, fideles sancti, qui contempserunt mundum speciosum: nos non possumus contemnere nec foedum. Malus est mundus, ecce malus est, et sic amatur, quasi bonus esset. Quid est autem malus mundus? Non enim malum est coelum, et terra, et aquae, et ea quae sunt in eis, pisces, volatilia, arbores. Omnia ista bona sunt: sed malum mundum mali homines faciunt.“