Institut sv. Josefa

PANSEXUÁLNÍ TOTALITA ZA ROHEM?
PhDr. Radomír Malý

Jestli si někdo myslí, že totalitními diktaturami jsou pouze komunismus, nacismus a islámský fundamentalismus, tak žije v dokonalé iluzi a virtuální realitě. I mnohé dnešní západní demokracie se už fakticky staly (někdy téměř, někdy již zcela) totalitními diktaturami. Jejich vládnoucí ideologií je pansexualismus, násilně vnucovaný občanům již ve školních lavicích. Ano, povinnou sexuální výchovu ve školách je třeba považovat za totalitní indoktrinaci, podobnou marxismu-leninismu za komunistické éry.
U nás to zatím nebylo. V rámci rodinné výchovy na základních a středních školách mohl pedagog dosud učit podle svého svědomí. Samozřejmě, že většina doporučovala žákům kondomy a sex již od 16 let, ale katolík přece jenom měl svobodnou možnost učit, že život v panictví a panenství až do manželství je něco krásného a radostného a že předmanželský a mimomanželský sex je morálně nepřijatelný a působí zmatek a nepokoj v srdci. Katoličtí rodiče se mohli svobodně rozhodnout, že dítě odhlásí ze školy, kde jsou žáci vedeni ke smilstvu a dají ho tam, kde se toto neděje.
Jenže to se teď změní. Pan ministr školství Ondřej Liška, jinak absolvent brněnského biskupského gymnázia, chce „sjednotit“ výuku sexuální výchovy novými osnovami, převzatými ze zemí EU. Informovala o tom MF Dnes 30. dubna. Co to přinese? Především by se měl klást důraz na „dodržování zásad bezpečného sexu“. Výuka by podle přání ministrů Lišky a Stehlíkové měla probíhat tak, že „...osmáci už mají odpovídat na otázku, co by dělali, kdyby zjistili, že jsou homosexuálové. Dozvědí se, že masturbace je neškodná, a s pomocí tří názorných obrázků se naučí nasazovat kondom“. Vrcholem všeho je potom požadavek sexuologa Petra Weisse, aby sexuální výchova začínala už ve školce: „Nesmí se totiž propásnout čas, kdy je dítě ochotné o některých věcech mluvit. Když vyslovíte slovo penis před šestiletým klukem, bere to stejně, jako když mluvíte o vlasech. Později už je debata složitější, protože děti se začínají stydět.“ Tito hlasatelé smilstva chtějí tedy u dětí likvidovat pocit studu, který Stvořitel dal člověku k ochraně jeho nejniternější intimity!
Samozřejmě se v těchto plánech vůbec nepočítá s rodiči a nerespektuje se jejich právo být prvními, kdo své děti poučí o sexuálních otázkách. Rodiče sami nejlépe znají své ratolesti a vědí (nebo by měli vědět), kdy je dítě zralé k takovému poučení, což je vzhledem k odlišnému vývoji u každého jiné. Proto Prohlášení Papežské rady pro rodinu z r. 1995 striktně požaduje přednostní právo rodičů na informaci o sexu svým dětem a spolupráci školy s rodiči v předmětu rodinná výchova. Tyto zásady jsou v principu obsaženy už v encyklice „Casti connubii“ Pia XI. a v dalších církevních dokumentech.
Tzv. sexuální výchova ve školách, lhostejno, jestli půjde o samostatný předmět nebo o témata v jiných předmětech, bude tedy jednoznačně výchovou ke smilstvu, jako je tomu v Německu, Holandsku, Velké Británii, Francii a dalších zemích EU. Jaké jsou výsledky, o tom pravidelně informuje pro-rodinný německý katolický časopis „Information FMG“ - navzdory všemu poučování teenagerů o antikoncepci vzrůstá počet nechtěných těhotenství a umělých potratů, pohlavní choroby jsou stále častější a čím dál méně párů vstupuje do manželství, neboť se spokojuje s nezávazným volným soužitím na omezenou dobu.
To všechno nás po realizaci těchto plánů ministerstva školství čeká. Pro nás katolíky tím ovšem vzniká závažná otázka svědomí. Katolický pedagog nebude moci učit občanskou výchovu, základy společenských věd nebo biologii, protože tam všude začnou platit nové osnovy jako závazné. Protože i církevní školy jsou zařazeny do sítě státem podporovaných škol, vznikne tlak i na ně, aby se přizpůsobily, ačkoliv některé ani nebudou muset, protože již nyní tam jistí učitelé vyučují jinou než katolickou sexuální etiku. A co katoličtí rodiče? Ponechat děti na pospas hlasatelům smilstva znamená spoluúčast na cizím hříchu, čili i vlastní hřích. Pokud to zákon umožní, tak nejlepším řešením bude jednoznačně domácí škola. Ne všichni ale tuto možnost mají a budou mít, proto vyvstane povinnost najít pro dítě takovou školu, kde se tyto perverzity učit nebudou. To však asi nepůjde, až chystaný předpis ministerstva školství vstoupí v platnost, neboť takové školy přestanou existovat. Pak nezbude, než jít cestou odvážných katolických rodičů v západních zemích, kteří se dožadují svého práva odhlásit dítě z výuky tohoto předmětu nebo této tématiky. Nebude to jednoduché, zkušenosti v západoevropských zemích jsou takové, že tito děti a rodiče jsou vystaveni obrovskému tlaku a vyhrožování, které jsou srovnatelné pouze s tím, co jsme zažili za komunistické éry my, když jsme přihlásili dítě do výuky náboženství.
Tím nastane i u nás nová éra pronásledování katolíků, jak už je tomu ve většině západoevropských zemí a v Severní Americe. Jsme vyzváni, abychom pro Krista dali všanc všechno, abychom neustupovali peklu a jeho spojencům. Ještě je možnost obrany, lze psát biskupům, aby nebyli lhostejní a ozvali se proti těmto satanským projektům na znemravnění naší mládeže. A když to nastane, tak pro záchranu duše svého dítěte snad stojí za to podstoupit nějakou tu nepříjemnou diskusi s ředitelem školy nebo s úřady a spolknout všechny urážky a vyhrožování s tím spojené. Naše odměna není na tomto světě, ale v nebesích.