Dalajlámovým darem není náboženská tolerance, ale světonázorový relativismus, který je odrodilým obyvatelům křesťanské Evropy stále bližší.
Článek psaný pro portál Česká pozice >
Michal Semín
Premiér Petr Nečas musel počítat s tím, že to od médií schytá – zejména od těch programově protiklausovských. Nevím, zda své politicky nekorektní výroky o anarchofeministických ruských děvách a o nekritickém obdivu k dalajlámovi a všemu tibetskému pronesl proto, aby se zalíbil prezidentu Václavu Klausovi. Pitvat se v motivacích svých bližních však nepovažuji za příliš nosné.
Mnohem víc mě zajímá, zda premiér Nečas svými slovy zachytil něco podstatného z reality, kterou nejen emoce, jež vzbudil, ale i mediální stereotypy, poněkud překrývají. O některých aspektech působení Pussy Riot jsem již napsal. Ideologie, kterou tato skupina propaguje, je svobodné společnosti stejně nepřátelská jako komunismus či nacismus, a proto se stát, jenž dosud není plně v područí postmoderního liberalismu, proti ní brání.
Ještě jednu poznámku si neodpustím. Kdyby býval prošel antidiskriminační zákon Strany zelených, za které tehdy „kopal“ obdivovatel „kundích orgií“ Karel Schwarzenberg, seděl bych už dávno za katrem za šíření „homofobie“ či jiných novodobých herezí.
Cizorodý prvek
V pořadu Českého rozhlasu „Jak to vidím já“ Nečasovy výroky ostře odsoudil Tomáš Halík. Jedna z jeho výtek zněla, že použitím termínu „dalajlámismus“ podpořil jazykovou perverzi, jíž se měl uvedením několika novotvarů – NGOismus, humanrightismus, homosexualismus – do politické hantýrky dopustit prezident Klaus. Můj názor je v této věci opačný.
Představy o životě a lidské společnosti šířené prostřednictvím buddhismu představují v duchovních a kulturních tradicích Evropy cizorodý prvek.
Uvedené výrazy vhodným způsobem poukazují na to, že určité jevy či osobnosti slouží tomu, aby tradiční a v křesťanském myšlenkovém okruhu utvářené postoje a instituce byly odstraněny a nahrazeny jinými. Stejně jako v případě ideologie šířené Pussy Riot i představy o životě a lidské společnosti šířené prostřednictvím buddhismu, či, chcete-li, dalajlámismu, představují v duchovních a kulturních tradicích Evropy cizorodý prvek.
Proč si stoupenci postmoderního humanismu na Západě zvolili za jeden ze symbolů svého hnutí tibetskou otázku a jeho živou ikonu? Myslím, že to příliš nesouvisí s odporem ke komunismu. Ostatně, dalajláma se hlásí k marxismu, jak neopomněl připomenout během své poslední návštěvy Václava Havla.
Zdánlivě tolerantní postoj
Při jedné z předchozích návštěv Prahy – Fóra 2000 – dalajláma prohlásil, že si nepřeje, aby se křesťané, židé či muslimové stávali buddhisty, neboť všechna tato náboženství, vládne-li v nich duch tolerance a vědomí vlastní neúplnosti, jsou totožně dobrá. Stejně jako lahodí oku člověka zahrada, v níž kvete mnoho různých rostlin, lahodí i světu, koexistují-li v něm různé náboženské systémy a tradice.
Politika multikulturalismu není primárně vedená zájmem o studium cizích kultur, ale často až vášnivým odmítáním kultury vlastní.
Anglický politický komentátor Timothy Garton Ash význam dalajlámových slov shrnul: „Po komplikovaných, učených a institucionálních prohlášeních představitelů židů, křesťanů a muslimů vstal dalajláma a řekl: ,Moje poselství je o jediném, o vzájemnosti. Měli bychom se snažit být lepšími lidmi a být schopní většího soucitu.‘ Intelektuální diskuse se točila okolo jediné otázky: Jaké je, pokud vůbec existuje, morální a duchovní minimum společné všem národům a civilizacím? Konfuciáni, buddhisté, ateisté, agnostici, všichni jsme hledali definici onoho společného minima. A potom vstal dalajláma a daroval nám ji…“
Dalajlámovým darem však není náboženská tolerance, ta je křesťanství vlastní, ale světonázorový relativismus. Postoj, který je odrodilým obyvatelům křesťanské Evropy stále bližší. Jedním z výrazů tohoto jen zdánlivě tolerantního postoje je politika multikulturalismu. Ta totiž není primárně vedená zájmem o studium cizích kultur, ale často až vášnivým odmítáním kultury vlastní. Anglický filozof Roger Scruton proto multikulturalismus nazývá oikofobií.
Otázky Nečasovým kritikům
Pokud chce ministr zahraničí Schwarzenberg a jiní Nečasovi kritici hájit práva obyvatel v kulturně i geograficky vzdálených zemích, proč mlčí ke genocidě křesťanů v oblasti islámu mobilizovaného takzvaným arabským jarem? Proč nevisí na fasádách radnic či sídle Strany zelených koptské kříže? Proč se věrozvěsti liberálního humanismu nepřipojují k protestům proti pronásledování křesťanů v Iráku, Pákistánu, Egyptě či v buddhistickém Bhútánu? Proč upřednostňují dobré obchodní a politické vztahy s Tureckem, Indií či Vietnamem před obhajobou práv křesťanů ohrožených na životě i majetku domorodými fanatiky podporovanými státní mocí?
Pokud chtějí Nečasovi kritici hájit práva obyvatel v kulturně i geograficky vzdálených zemích, proč mlčí ke genocidě křesťanů v oblasti islámu?
Povolal si náš ministr zahraničí britského velvyslance, aby mu tlumočil své znepokojení nad tím, že vláda Velké Británie hodlá u štrasburského soudu pro lidská práva hájit právo zaměstnavatelů zakázat křesťanům pod hrozbou ztráty zaměstnání nosit na krku křížek? A pokud ne, podepsal aspoň petici na podporu dvou žen, jež z tohoto důvodu přišly nedávno o místo?
Myslím, že se nemýlím, když prohlásím, že jejich selektivní pojetí lidských práv je vedené lhostejností či odporem k těm tradiciím, jež mnoho století utvářely naše civilizačně-kulturně-morální postoje a zvyklosti a které kladou překážky přetváření společnosti dle jejich představ.
Aktuálně >
Díky panu Michalovi za článek, jenž klepl hřebík na hlavičku. Nelze, než s ním vřele souhlasit. Upozornil bych v této souvislosti ještě na článek v rakouském Ursprung und Ziel 2/2012, kde je uvedena otřesná informace (použil jsem ji ve svém článku o buddhismu v posledním Řádu 2/2012), že symbolem „pontifikátu“ současného dalajlámy, který si sám zvolil, je bohyně Palden Lahmo, která je zobrazena, jak jede na koni přes krvavé jezero a jako podložku má pod sebou kůži staženou ze svého vlastnoručně zavražděného syna. Je ověšena náramky z lidských lebek. To rozhodně neprozrazuje „mírové“ a „ušlechtilé“ ideály současného dalajlámy a potažmo buddhismu jako takového. Navíc současný dalajláma věří, že r. 2337 ovládne svět král Rudra Chakrin, který vyvraždí všechny, kdo nevyznávají Buddhovu nauku. To jen na dotvrzení toho, co pan Michal říká.
Skvělý text. Jen ve slově děvách chybí k, a rozlišoval bych mezi tím, co vypustil z úst pan Nečas, a pravdou (soud není věta). Navenek je to stejné, ale u pana Nečase jde nyní o udržení vlády (jak říkávám, není to vláda, ale triumvirát pánů Nečase, Kalouska a Schwarzenberga) – hrozí jakási Klausovská rebelie, takže takhle. Mohu-li predikovat, pak Nečas, který vypustil z úst již tolik nesmyslů, toto své uřeknutí se brzy napraví a s panem Schwarzebbergem naoko se různícím, opět najdou společnou řeč, nejen činy (např. v Bruselu při jednáních o ještě tužší unii). Ale uznávám: Mical Semín se zabývá větou, a soudem, který si z ní děláme optimistcky my, ne soudem, jak jej myslel pan Nečas – to by to asi dopadlo! A dalajlámismus? Výborný pojem. Vše se ve mně brání tomu, že vznikl v tomto člověku. Díky, pane presidente.
Samozřejmě si nedělám o Nečasovi iluze. S tím, co řekl, se však dá užitečně pracovat :-) Jinak termín dalajlámismus použil jako první, nemýlím-li se, Petr Hájek.
Co se mi podařilo zjistit, tak bohyně Palden Lahmo má být tibetskou obdobou indické bohyně Šrídévi, která obětovala svého syna, aby její královský muž přestal s lidskými oběťmi. Je v tom určitá logika, byť poněkud zvrácená. Nevím ovšem, nakolik je tibetský mahájánový buddhismus „odkloněný“ od původní Buddhovy nauky. Myslím, že dost. Stejně tak i Rudra Chakrin a jeho válečníci Šambhaly mi připadají jako cizorodý prvek v buddhismu. Buddhismus samotný mi přijde problematický z jiného důvodu, a tím je absence transcendence, což podle mého soudu výstižně popsal otec Verlinde ve své knížce Z ášramu do kláštera.
Osobně bych bral dalajlámův výrok doslova. Ať tím bylo míněno cokoliv, zaznělo, že nestojí o další „tibetské buddhisty“ ze Západu, a to je přece „jasná zpráva“.
Zaměstnavatel, který se zbaví schopného zaměstnance kvůli křížku na krku, na to doplatí ekonomicky. Chce-li se zbavit neschopného, najde si jakoukoliv záminku. Je-li to ovšem pro něj důležité, má právo zaměstnávat koho chce. Nevím, co je na tom k řešení u soudu pro lidská práva.
Myslím, že nemá cenu ani mrknout na kecy o nějakých pabozích. Proč duševní modly zájem křesťanů přitahují? Není to věc nová: už za císaře pána (nemluvě o Masarykově republice) byly učebnice latiny a zvl. řečtiny plné bájných blbostí. Citáty ze Septuagnty ani z Vulgáty jsem tam neviděl (kromě O. Franty). Katolické R-U. Myslím, že stačí pohled na polonahého šaška v pestrobarevných hadrech.
Císaře pána nechte na pokoji. V roce 1884 existoval zákon školský a par. 21 stanovil: „žáci mohou obecnou školu opustit teprve tehdá, až znají věci pro život nejpotřepnější a to na prvním místě katolické náboženství.
Ad 1. Palden Lhamo (nikoliv Palden Lahmo), „Zářící královna“, patří mezi tzv. ochránce moudrosti. Není to žádná bohyně. Buddhismus je neteistický a v přísném slova smyslu není ani náboženstvím. Neexistují v něm kněží, proto nelze ani v uvozovkách hovořit o pontifikátu. Neexistuje v něm ani nic, co by bylo analogické církvi. Dalajláma býval politickou hlavou Tibetu, je však pouze představitelem jedné ze čtyř škol tibetského buddhismu.
Pan doktor zaníceně spekuluje o něčem, o čem toho ví příliš málo na to, aby to mohl znalecky posuzovat. Kdyby jenom napsal, že odmítá buddhismus, bylo to poctivější.
Jan G – jo, to je fakt. Zářící královna první třídy – http://www.thangkas.com/thangk.....entrum.jpg
7. Problém je v tom, že budhismus jako snůška nesmyslných blbostí je celkem znám z jeho spisů. Logiku v tom hledají jen pomatení jeho vyznavači. Chyba je ta, že ty spisy jsou volně dostupné. To židi jsou prozíravější: talmudistické blbosti nikdy v úplnosti do češtiny přeloženy nebyly, jerusalémský Talmud není ke stažení ani v angličtině. Nechápu, proč diskutovat o bohyních.
Respektuji jinak velkou vytříbenost tohoto portálu a jeho pravidla, proto odpovím suše analyticky. Nemáte pravdu, pane Felixi. Buddhismus byl dlouho geograficky velmi vzdálen a s přeskládáním jeho textů se začalo poměrně pozdě. Do evropských jazyků je jich přeložena nevelká část a do češtiny ještě jen zlomek z toho. Navíc kromě textů existuje ještě tzv. tradice ústního odkazu v buddhistických tantrách, a ta je nebuddhistům nepřístupná.
Připomínáte mi vojáka, který vytáhl na nepřítele a neví, zda se za terénní vlnou objeví lehlá kavalerie, vozová hradba, tankový prapor nebo diverzní komando. Nepřijde mi to příliš chytré.
Já žádný voják nejsem. Tantra!
Za terénní vlnou se objeví satan a na toho stačí Mariánská úcta.
Jan G., potvrzuje platnost Chestertonovy věty: „Praví budhisté žijí jenom v Evropě.“
Celá diskuse s Felixem je vlastně „jeden o voze, druhý o koze“. Jan G. objasňuej spekty nějakého akademického buddhismu, který frčí mezi inťoši a herečkami na postmoderním Západě. Problémem ovšem je, že jej, až na několik výjimek, v Asii v takové podobě nenajdeme.
Podle všeho má pravdu, že původní nauka Siddhárthy Gautamy není náboženstvím, nýbrž spíše ateistickým (či snad spíše programově agnostickým) filosofickp-psychologickým systémem.
Doporučuji si udělat výlet za žlutějšími či snědšími stoupenci buddhismu. Tváří v tváře realitě akademické mudrování vezme brzy za své.
Pokud jde o onu Zářící královnu (dpal ldan lha mo), tak z pohledu religionistiky splňuje všechny aspekty božstva, tvrdit tedy , že se nejedná o bohyni, je jenom hra se slovy.
13. Pane Čejko, prosím, mohl byste mě poučit, jak by se měl o takových pitomostech vést dialog vedoucí k jednotě? Rád bych se to naučil. Zkusil jsem začít takhle: Tantra! A nic.
Dodatek k 13: Pozoruhodný aspekt je ještě jeden – pozoruji delší čas podezřele se měnící slovník Felixe na „hamishovský“ včetně diskuzní „taktiky“. (Všiml jsem si toho jen já?)
Felixi, ta tantra je postačující. Ale já, jakožto příznivec indiánů, bych doporučil čejenské: „Nehetá e!“
Já, legenda
V padesátých letech jeden český profesor theologie rozvinul myšlenku o tom, že bylo od Pána Boha prozíravé, že se v Číně chopili moci komunisti. A vysvětloval to takto: komunistu na katolickou víru obrátíš, ale u budhistického pomatence je to nemožné. Tak že napřed z nich komunisti vymlátí ten budhismus a pak teprve se Čína bude moci obrátit k Pánu. No nevím, ale ze zpráv RV Dnes se zdá, že katolická víra v Číně prudce roste. Ale že by konvertoval nějaký dalajlámista tibetský nebo eurotibetský, to jsou asi jen singulární případy, pokud vůbec jsou. Tantra!
Geniální úvaha. Jen kdyby to nestálo tolik krve…
Vždyť v ČR po pádu komunismus v r. 90 a 91 nastalo obrovské oživení katolické církve. Byly křtěny tisíce lidí, ve školách se všude učilo náboženství. Pak ale sem přišlo náboženství jíné, havlistický eurodalajlámismus a afrikanizace za nadšeného hýkání mnohých církevních kruhů a spadla klec až dodnes. Uvidíme, jaké to bude, až padne téhož náboženství vládnoucí triumvirát a vlády se zmocní tuhá levice, Bohu žel ale už taky vyměklá tím eurohavlismem.