Michal Semín

V den, kdy jsme si v Čechách připomínali neslavné výročí vyhlášení Protektorátu Böhmen und Mähren, vydal Svatý stolec prohlášení, z jehož dikce lze vyčíst, že se nad hlavami katolíků, a to nejen českých a moravských, důsledně zachovávajících to, co Církev vždy učila, stahují těžké černé mraky.

Čteme v něm tato slova: „Na setkání, které se konalo loni 14. září, kardinál Williama Levada, prefekt Kongregace pro nauku víry a předseda komise Ecclesia Dei, předal generálnímu představenému Bratrstva sv. Pia X., mons. Bernardovi Fellayovi, věroučnou preambuli spolu s předběžnou nótou, která je základem k nastolení plného smíření se Svatým stolcem. Ve zmíněné preambuli byly zmíněny některé věroučné principy a kritéria interpretace katolické nauky, jež jsou nezbytná k zachování věrnosti učitelskému úřadu církve a pro „sentire cum Ecclesia“. Odpověď Bratrstva sv. Pia X. na zmíněnou věroučnou preambuli byla doručena v lednu 2012 a byla Kongregací pro nauku víry podrobena studiu a následně i soudu Svatého otce. S přihlédnutím k rozhodnutí papeže Benedikta XVI. listem, který nese dnešní datum, bylo mons. Fellayovi sděleno zhodnocení jeho odpovědi. V tomto listu se praví, že stanovisko, které vyjádřil, nestačí k překonání věroučných problémů, které jsou základem rozkolu mezi Svatým stolcem a Bratrstvem. V závěru dnešního setkání, které se konalo ve snaze vyhnout se církevnímu rozštěpení s bolestnými a nevyčíslitelnými důsledky, byl generální představený Kněžského bratrstva sv. Pia X. vyzván, aby se ještě pokusil vyjasnit své stanovisko s cílem odstranit existující rozkol, jak by si přál papež Benedikt XVI.“

Očekává se, že definitivní stanovisko FSSPX bude Kongregaci pro nauku víry zasláno do 15. dubna. V té souvislosti se Mons. Fellay obrací na všechny věřící s výzvou, aby znásobili svoje modlitby a oběti v průběhu nadcházejících dní Pašijového týdne i týdnech velikonočních s prosbou, aby nikoli naše, nýbrž Boží vůle se stala. Kněžské bratrstvo sv. Pia X., jež si nepřeje nic jiného, než dobro celé Církve a spásu duší, se obrací s prosbou k Panně Marii, aby nám u svého Syna vyprosila světlo k poznání Jeho vůle a statečnost ji bezvýhradně následovat. Žádá nás, abychom na tento úmysl obětovali každý alespoň jedno svaté přijímání (viz DICI, 29. 3.).

Jak biskup Fellay správně připomíná, dílo mons. Lefebvra je darem celé Církvi. Koncilem rozpoutaná revoluce, dřímající v lůně Církve od počátku 20. století (viz encyklika sv. Pia X. o modernismu jako syntéze všech bludů Pascendi dominici gregis), v něm našla protilátku, neutralizující její rozkladné působení. Je nejvyšší čas, aby Benedikt XVI. bez jakýchkoli podmínek udělil FSSPX přímou jurisdikci a současně uznal, že lékem na krizi v Církvi není program „hermeneutiky kontinuity“, popírající zjevné rozpory mezi koncilovými reformami a neměnným učením Církve, ale návrat k integrální katolické víře, zahrnující definitivní rozchod s „reformami“, jejichž jediným plodem je protestantizace a liberalizace na poli liturgie i věrouky. Je nejvyšší čas, aby se církevní sankce přestaly uplatňovat vůči katolíkům věrným neměnnému učení Církve a začaly být důsledně uplatňovány vůči odpůrcům katolické tradice a heretikům ve všech patrech církevní hierarchie. Na bedra Mons. Fellaye a celého vedení FSSPX byl Boží Prozřetelností vložen nelehký kříž. Budou-li na něm po 15. dubnu opět křižováni, nezapomínejme přitom, že po něm přichází slavné Zmrtvýchvstání. Buď vůle Tvá!

Na závěr odkazuji na výstižný komentář k ultimátu Svatého stolce z pera Christophera Ferrary, uveřejněný na výborném blogu REX!.