Michal Semín
Vítězství Françoise Hollanda v prezidentských volbách může být jedním z posledních hřebíčků do rakve první dcery Církve. Tím netvrdím, že by případný triumf Nicolase Sarkozyho na osudu Francie mohl něco zásadního změnit. Sarkozyho konzervativní rétorika před druhým kolem prezidentských voleb byla zcela nepřesvědčivá, neboť neodpovídala jeho předchozímu působení v prezidentském úřadu. Jen těžko lze popřít fakt, že za jeho vlády kosmopolitní síly, usilující o definitivní likvidaci historicky vzniklých národů a států Evropy, ve francouzské společnosti výrazně posílily. Sarkozy nečinil nic proti ničivé imigraci z islámských zemí a neevropských kultur a jeho předvolební „kopněte si do svého muslima“ proto působí nevěrohodně až trapně.
François Hollande
Osud francouzského národa je protikřesťanskými silami výrazně ovlivňován přinejmenším od konce 18. století a těžko si lze představit obnovu Francie bez toho, že by se s dědictvím Velké francouzské revoluce kriticky nevyrovnala. To ostatně platí i pro ostatní evropské národy, čerpající z kalných vod organizovaného naturalismu a osvícenských představ o člověku a jeho právech, svobodě a lidské společnosti. V tomto smyslu tedy není zase až tak důležité, je-li prezidentem Francie radikální socialista, stoupenec multikulturalismu a genderového fašismu či liberální kosmopolita s příležitostnou konzervativní rétorikou. Obě varianty představují jen další demontáž, v případě Hollanda rychlejší, v případě Sarkozyho o něco pozvolnější, tradiční Francie.
Hollandovi příznivci na Bastile (Zdroj: BBC)
Hollande je upřímnějším a čitelnějším nepřítelem historické Francie než Sarkozy. Nepřímým důkazem jsou i jeho vítězství oslavující levicová mládež v ulicích a náměstích velkých měst, mísící se s neméně početnými zástupy protifrancouzsky smýšlejících nebělochů.
Jsou tu však i doklady přímé. Pár dní před svým zvolením pronesl v rozhovoru pro dekadentní mládežnickou rozhlasovou stanici Skyrock tato slova: „Stanu-li se prezidentem republiky, prosadím legalizaci homosexuálních sňatků a budu podporovat anonymní bezplatnou antikoncepci a zdravotní péči (čti potraty, pozn. MS) pro náctileté“. To není žádným překvapením, Hollande vždy patřil k předním propotratovým politikům francouzské levice.
Příznivci Françoise Hollanda (Zdroj: France 24)
Mohou na skonu Francie něco změnit opoziční politické síly, v čele s Národní frontou Marine Le Penové? Francouzská tradicionalistická pravice je dlouhodobě rozdělena do mnoha malých subjektů, z nichž některé se do volebních soubojů ani nepouští, neboť z monarchistických pozic odmítají kontext, v němž se francouzská politika odehrává. Katolické skupiny (čímž nemyslím konciliární struktury v čele s většinově progresivní biskupskou konferencí) pak oprávněně poukazují na některé skvrny na kráse předsedkyně Národní fronty, především pak na to, že tato matka tří dětí je již dvakrát rozvedená a že vedla vítězný spor o nástupnictví po svém otci s otevřeně katolickým křídlem NF, vedeným výrazným stoupencem tradicionalistického směřování strany Bruno Gollnischem.
Přesto je dnes Marine Le Penová patrně jediným politikem, jenž má alespoň nějakou šanci demoliberálním režimem ve Francii otřást. A když ne v základech, tak alespoň jeho fasádou. Program NF je i přes oslabení tradicionalistického proudu na dnešní poměry v Evropě stále silně prorodinný, odmítající potraty a sexuální indoktrinaci dětí a mládeže ve školách. Lze věřit, že NF bude ochotna řešit problém imigrace z cizích kultur, jakkoli není jasné, zda by byla ochotna k případné repatriaci protifrancouzsky smýšlejících cizinců. Otevřeně hovoří o vystoupení z eurozóny a postupném návratu k Evropě svobodných národů. Sporné jsou některé aspekty hospodářské politiky NF, kritika kapitalismu, chápeme-li jej jako výraz zájmu globalizovaného finančního sektoru a nadnárodních koncernů, znemožňujících širší rozdělení soukromého vlastnictví výrobních prostředků ve společnosti, je však také zcela na místě.
Marine Le Pen
Marine Le Penová v prvním kole prezidentských voleb uspěla více, než se čekalo. V kole druhém nepodpořila Sarkozyho, aby se jasně distancovala od jeho pokrytecké předvolební kampaně. Tím si vytvořila předpoklad pro ještě výraznější úspěch v parlamentních volbách, které se konají v první polovině června. I když dvoukolový volební systém Národní frontě příliš nepřeje, je dosti pravděpodobné, že ke dvěma dosavadním poslancům jich několik dalších přibude.
Navzdory tomu, že se ani touto cestou nelze dočkat brzké obnovy tradiční Francie, je přání úspěchu silám, jež její definitivní zánik alespoň oddalují, zcela jistě na místě.
Aktuálně >
Tento článek monu do posledního písmene doporučit. Lze jej jen rozšířit: Francie ani Západ nejsou ztraceny a zachrání je, tak jako tolikrát v minulosti, církev; její život zbavený deformací ve své úrovni analogických těm světským, v článku popsaným. Deformací, ktarých ve světě i v církevním životě zatím naopak stále ještě spíše přibývá, než aby jich ubývalo.
Ale kdy to bude? Myslíte, že taková obnova je ještě reálná?
Jistěže je reálné, je zcela jistá. Ovšem kdy to bude a kolik to koho bude stát, na zemi nikdo neví. Mohu jen důvěrně prozradit, že nejvíc to bude stát ty, kteří za moderní deformace církevního života nějak odpovídají. Pro úplnost sem doplňuji ještě jeden, světský, odkaz na Francii, některé myšlenky, např. titulek jsou dobré:
http://www.reformy.cz/zpravy/v.....-hollande/
Optimismus Felixův je spíše naivitou.
Nikde se nepíše, že Evropa bude zachráněna. Klidně být může, ale klidně nemusí.
Obnova je reálná. Je třeba zasvětit Rusko Neposkvrněnné a pak přijede obnova a tanky, které udělají pořádek. Nejdřív ale musí být ještě hodně hůř a bude.
Já bych se nějakým zasvěcením netrápil, věc laiků to není. Jak k záchraně dojde, nevíme. Tanky možná budou, hůř možná bude. Ale pro koho bude hůř, to jsem taky napsal. A možná hodně hůř (třeba těch potratů, k příčinám kterých se mlčí) – zase bych se tím netrápil.
To všechno je pravda, co pan mgr. Semín píše. Já bych jen dodal, že současné západoevropské vlády se stávají čím dál víc vládami smilníků. Ten Hollande má 4 nemanželské děti se svojí bývalou „přítelkyní“ a předchozí kandidátkou na prezidentský úřad Royalovou – a teď žije s jinou, mladší „přítelkyní“. Jinde není situace lepší, v Německu Gauck je faktickým bigamistou…. pokračovat není nutné. Kam se podívám, tam amoralita, smilstvo, perverzity, podvody… Stále ještě spoléhám, možná naivně, na nějakého nového generalissima Franca, kéž by nám ho Bůh dal!
Zkuste se podívat do Prahy – president i premiér v pořádku. Ale máte pravdu, že tzv. pravice v Německu i levice ve Francii jsou na tom v tom ohledu stejně. A já spoléhám na církev a bojím se nějakého generalissima. Nakonec, co je dneska ve Španělsku z tehdejšího jejich generalissima? Všechno se odvíjí od církve.
Samozřejmě i já spoléhám hlavně na Církev. Jenže podívejte se na ni, jak vypadá: ve Francii, v Německu aj. Celá prolezlá neomodernismem a ztrátou víry. Naději vkládám samozřejmě do tradicionalistických hnutí a směrů, ty mají svou přitažlivou sílu, díky Bohu za to! Ta má reminiscence na Franca byla vyvolána tím, že současné demokratické systémy umožňují potraty, antikoncepci, homosexualismus a další nám známá zvěrstva. Francovo Španělsko a Salazarovo Portugalsko toto neumožňovaly, neboť stály na katolických principech.
Kdo ve Francii kromě tradičních katolíků se otevřeně vyjadřuje proti francouzské revoluci a politickému pořádku na ní založeném a vyvozuje z toho důsledky, tedy např. žádá, aby krvelačná Marseillaisa přestala být hymnou Francie, a požaduje zastavení indoktrinace francouzských dětí ve školách?
Semínovu poznámku o kritickém vyrovnání se s revolucí považuji za velmi důležitou.
díky pane Semín za velmi kvalitní článek.myslím si,že vše začíná,jako vždy od modlitby a postu.alespon mám ted další motivaci.
Kdo chce napravovat svět musí být předně sám šiřitelem pravdy, dobra a vést ctnostný život.
Takoví kandidáti se ale do nejvyšších pater politiky nedostávají a když přece, tak jsou zkaženi v pár dnech. Snad existují výjimky, ale v evropském prostoru nevím o žádné.
Tedy, vycházeje z reality, si musíme počkat zda Hollande bude horší než Sarkozy, a nový český prezident horší než Klaus.
Laťka je velmi vysoko :-( ale současní politici dávají tušit, že co do stupňování nectností, úchylek a neřestí je stále kam zajít, kam by ještě před několika lety nebylo možno.
A tak nezbývá, než zopakovat:
Kdo chce napravovat svět musí být předně napravit sám sebe a stát se šiřitelem pravdy, dobra a vést ctnostný život – v Kristu.
MMXII
Je ten Hollande zednář? Nevíte?
Ale ono je to vlastně jedno. Ať už ďáblu slouží v zástěře, nebo dole bez… :)
Já se musim k něčemu přiznat a něčím se pochlubit. Trvalo léta, než jsem si ujasnil určité názory a nabyl jakéhosi poznání a klidu. A před pár dny jsem najednou narazil na článek, kde bylo popsáno to, k čemu jsem pracně dospěl. Šokující je, že ten článek vyšel už v roce 2005, v bývalém Reportu, a že já jsem tehdy ten Report dostával a četl. Musel jsem ten článek tam tehdy vidět, ale vůbec si na to nevzpomínám. Vůbec jsem si tehdy nevšiml, že ten článek řeší základní problém této doby. Než uvedu link, dodám ještě, že při dnešním čtení vidím i jeho určité nedostatky, které nemohl autor, jako laik, překročit. V článku se popisuje situace jakoby zvnějšku církve, z pohledu světského. To, kdo byli (a jsou) aktéří, průkopníci, zmatenci a kolaboranti i příp. vědomí šiřitelé zla uvnitř církve, tam není. Zpracovat to může jen duchovní, církevní historik, znalec archivů. A myslím, že až se tak stane, může i nastat ona náprava poměrů v životě církve.
http://katolicka-kultura.sweb......racie.html
K otázce Blanca: Je křesťanskou ctností neodsuzovat předem. takže vyčkejte, až se dozvíte víc, pak můžete hodnotit. O Sarkozim je známo více z jeho skutků, takže tam si můžete být jist/á.
Hollande je čitelnějším nepřítelem? Co by musel Sarkozy ještě udělat, kromě toho, že veřejně deklaroval, že je zednář, aby byl dostatečně čitelný jako nepřítel?
Hollande nebo Sarkozy, Havel nebo Klaus..pořád stejný nepřítel, jen v jiných kulisách a podobě..
Schopnost rozlišování je jedna z nejdůležitějších duševních schopností, také ji lze nazvat kritickým myšlením. Je třeba ji pilně cvičit a modlit se o ni. Jejím opakem je kritizovat všechno (třeba v jednom oboru), opačným opakem je nekritičnost, čili „baštit“ všecno (třeba v tom oboru). Vyskytuje se i zmatenost, kdy třeba kvůli zajímavosti (př. celebrity) něco náhodně tvrdě zkritizují a něco zase lehce „zbaští“.
http://www.youtube.com/watch?v.....re=related
To je tedy ptáček ten François. Díky za odkaz.
Moc jsem Vám neporozuměla, pane Felixi. A kolemjdoucímu děkuji za zodpovězení mojí otázky…
Dáma promine, ale je to v prdeli. Přitom mám tak rád Francii…
Á propos, co je pravdy na tom, že byl Funés tradiční katolík.
http://www.vendee.cz/texty/funes.html
Koukám, že se čas u příspěvků zobrazuje o hodinu posunutý. Omlouvám se. Nějaký darebný renonc s letním časem v systému.
Opraveno.
Tak to je úžasné!
V té souvislosti si musím postesknout nad neaktualizací stránek Vendée. Jsou vypilované designem i obsahem.
Hollande se svým prezidentstvím, jako dědictví časů monarchie, má se stát (jako i předchozí francouzští presidenti) čestným kanovníkem arcibasiliky sv. Jana z Lateránu a získat řadu dalších čestných titulů v církevní oblasti.
Viz http://www.la-croix.com/Religi.....-07-803356 nebo první zpráva na http://www.kreuz.net/article.15157.html . To jsem vůbec netušil, že to církev takhle léta už trpí a nezruší ty tituly u prezidentů, kteří namnoze byli proti ní.
Neskutečné. Šílené. Ďábelské.
Copak ti – Bůh mi odpust – tupci neví, že členství v takovýchto skupinách znamená automatickou exkomunikaci? Nebo to bylo také zrušené?
Panu Kretschmerovi k jeho poznámce: Francouzský učitel, který si na základní a střední škole dovolí říct něco proti Francouzské revoluci, má okamžitě padáka. Pouze na vysokých školách je v tomto ohledu volnější prostor. Jenže co chceme, když prezident de Gaulle, jinak praktikující katolík, jenž se v soukromí vyjadřoval, že by nejraději státní svátek 14. července, tj. dobytí Bastilly, úplně zrušil, ale když zjistil, že by to vyvolalo masivní odpor, se rohodl pro nešťastný kompromis: 14. červenec se od r. 1959 (nebo možná 1960, už přesně nevím), dále slavil, jenže se mší v katedrále Notre Dame, jíž se de Gaulle pravidelně každý rok 14. července účastnil. Od té doby francouzská Katolická církev oslavuje pořád 14. červenec slavnostní mší, byť dnes už bez účasti prezidenta. Co vlastně slaví? Počátek éry svého krvavého pronásledování a genocidy ve Vendée? Počátek vítězství (samozřejmě dočasného) ateismu a nemravnosti?
Mě by zajímalo něco úplně jiného, než co se tu v komentářích dosud napsal.
Francie nemá svého primase. (Historicky byli primasové v těchto sídlech: Lyon, Reims, Vienna, Narbonne a Rouen.) Proto se nelze v otízce tázat na postoj primase. V nynější době je nejvyšším představeným Francie kardinál André Vingt-Troi.s
Otázka tedy zní: Koho prosazoval kardinál André Vingt-Trois na post francouzského presidenta a co pro to udělal?
Podivuji se nad nadpisem, který tak trochu nejde dohromady s dalším obsahem tohoto článku M. Semína. Jakoby se cosi změnilo s novým presidentem s Francií k horšímu (podle nadpisu a začátku článku) a pak zase vůbec nic, (kritika Sarkoziho) až autor dospěje, že nejlepší by byla kandidátka, vyřazená již před druhým kolem volby.
Co tedy Francouzi měli dělat ve druhém kole voleb, měli-li volit mezi Hollandem a Sarkozim, doktore Semíne? Měli volit osvědčeného lháře Sarkoziho, který slibuje cokoli, i ochranu konzervativních hodnot, aniž vůbec zná jejich obsah, o čemž svědčí i jeho osobní život?
Anebo dát přednost tomu, kdo je volnomyšlenkář aniž to zastírá a má program, který se lidem líbí?
Zřejmě to u mnoha voličů byla takto prostinká úvaha.
Demokracie je proto zrůdná, že ten, kdo chce být zvolen musí nadbíhat lidu, byť by tento lid byl pomýlený, protože dlouhý čas žije bez jasných morálních hodnot.
Slovo biskupů k orientaci katolíků u volby mezi satanem a ďáblem mělo samozřejmě být…. Třeba takové: vzhledem k osobám kandidátů bojkotujte druhé kolo voleb …..
Ad doporučení biskupů: Stačí dostatečně zdůraznit kritéria pro správnou volbu, bez polopatického jmenování. Kdo chce rozumět, rozumí. (U nás biskupové zdůrazňují jen ta podružná.)
Já bych v 1. kole volil Le Penovou a ve 2. kole Sarkozyho (možná s kolíčkem na nose), ale docela bych pochopil lidi, co vhodili bílý lístek, anebo k volbám nedorazili.
Zdůrazníte-li kritéria pro správnou volbu, byli nevolitelní oba. A jen pokrytec neřekne naplno, že obě možnosti jsou špatné, ale bude mlátit prázdnou slámu, aby se vlk nažral a koza zůstala celá.
Nový prezident si ihned snížil významně plat – toho Sarkozy nebyl schopen za celou dobu svých plků a lží ….. Jaký div, že jej lidé novolili. Lháře a podvodníka nemá rád vůbec nikdo a kdo jej volí ze zvyku, protože on cosi lže o morálce, sám se jí neřídíc, je mírně řečeno pomýlený….. :-)
Správná volba pro druhé kolo pro katolíka bylo: veřejný, předem deklarovaný bojkot.
doplňuji otázku 31: už skuhrají http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=16878 ale asi jen naoko; neznají přísloví „pozdě bycha honiti“? Časem budou skuhrat nad Filipínami (pořád žádají pomoc „mezinárodního společenství“ – a už ji mají. Skuhrání nad manželstvím už nějakou dobu trvá.
Pan Paroubek http://www.prvnizpravy.cz/slou.....nala-duky/ tvrdí: „Kardinál Duka si dovolil velmi agresivně napadnout politickým útokem jednu z demokratických politických stran. To je něco, čeho se katolický prelát za celou existenci samostatné republiky od roku 1918 neodvážil.“ Nevím, zda je to tak (nejsem historik), ale pokud má prohlášení kard. Duky tuto vlastnost, pak je to výborná zpráva. Jen aby se taková prohlášení nezastavila u restitucí, a aby nás odluka nezavedla do francouzského (a časem ani do amerického) bahna.
VR Dnes: „Rabování v sídle řecko-katolického melchitského metropolity“ – http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=16981
„arcibiskup Jeanbart byl napadením své rezidence silně otřesen a několikrát opakoval: „Proč?“ Poté odjel do Libanonu“ Ptá se proč. Ať se optá nahoře, proč se Církev straní politky, proč se po léta nevyslovila k satanským demokratickýcm režimům Euroameriky, proč naopak demokracii – vládu bezbožného a stále bezbožnějšího lidu – všemožně podporuje, proč se nepostavila proti tomu zlu hned, ale až rozbujelo, proč se nepostaví proti mediáolním lžím o Sýrii, proč dříve katolická Francie dnes podporuje do Sýrie, dříve klidné, proudící hrdlořezy z celého světa. Ano adieu Francie, protože tě někdo opustil. Proč tě opustil, o tom zapovězeno hovořit.
Výsledek každých voleb je obrazem a svědectvím o výchovné práci katolické církve v daném národě. Ve Francii nyní honí bycha: http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=17325
Tak tu máme další dějství trapného příběhu „mouchy, sežerte si nás“ – http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=17409 Myslím, že tuto muší žranici vystihuje pouhý nadpis tohoto článku Adieu, Francie dvěma slovy líp než desítky rozplizlých vět liberálního V a RVD otevřeného světu.
Adieu, Brotánie: http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=17557 Všimněme si obluzení hierarchů demokracií – pericí – pouhých 600.000 podpisů; stále nikde neslyšet „katolický stát“. A tak čekají, co udělají potom labouristi …