Jaroslav Durych
Duch svatý jest láskou Otcovou a láskou Synovou. Jím Otec miluje Syna, jím Syn miluje Otce. Chceme-li, aby roznítil v srdcích oheň své lásky, chceme, aby v našich srdcích roznítil oheň té lásky, jakou Otec miluje Syna a jakou Syn miluje Otce, tedy té lásky, která panuje mezi osobami Nejsvětější Trojice.
Chceme, aby v srdcích roznítil oheň své lásky, tedy oheň své vlastní božské bytosti; ne snad, aby naše srdce naplnil nějakými dary, které by tímto darováním byly vyňaty z Jeho vlastnictví a odděleny od Jeho osoby, jako když někdo někoho obdaruje penězi, které přestanou patřiti dárci a začnou patřiti obdarovanému, nýbrž aby naše srdce naplnil sám sebou. Aby do našich srdcí vstoupil s důvěrou a bez výhrady, tedy celý jako Láska. A když už do našich srdcí vstoupí, aby v nich nedlel jen jako host, který si prohlíží vykázané komnaty, stále opatrný a stále připraven na odchod, nýbrž aby se v nich usídlil tak jako ženich v domě svatebním. Zveme ho, aby si v našich srdcích roznítil oheň své lásky; tak jako bychom ho zvali, aby v našich srdcích slavil svou svatbu, aby bez obavy před vetřelci a zrádci rozžehl nejsvětější světlo své Osoby a nechal je hořet mezi stěnami našeho srdce. Aby tou láskou, kterou Bůh miluje Syna a Syn Otce, a kterou nosí v sobě, miloval nás, aby oheň této lásky podložil do našeho srdce.
Veliká je to věc, kterou chceme, a ukazuje, jaká jest cena lidského srdce v řádu věčném. Má-li srdce lidské žíti pro život a ne pro smrt, musí býti živeno, a to nikoliv pouhou štědrostí od Boha, pouhými přenosnými dary tak jako drobty, které padají se stolu, nýbrž musí býti živeno dary nepřenosnými a nedělitelnými, musí býti živeno Bohem samým; člověk musí jísti Boha, musí míti Boha v sobě, Bůh musí za člověka trpěti a dáti mu oheň své vlastní lásky, aby také člověk se tímto ohněm ohřál. Člověk stojí mnoho, velmi mnoho, nemůže mít o tom ani ponětí. Tak to chtěla Boží láska čili Duch svatý.
Voláme-li o roznícení ohně lásky, znamená to, že dosud stále nám je zima, ze které hrozí smrt; a že je nám třeba, aby Duch svatý tento oheň stále v nás rozněcoval a udržoval, neboť srdce naše je takové, že tento oheň jen stálou činností Ducha svatého může býti ochráněn před úplným vyhasnutím.
Tím chceme, aby Duch svatý měl v nás své trvalé bydliště, aby v nás Bůh měl svůj ráj, aby nás povýšil už v tomto životě pozemském až do své blízkosti, aby k nám měl důvěru.
To všecko jsou věci, které můžeme chápati uvažováním a o kterých můžeme mluviti slovy, ale před kterými náš cit a naše vůle zůstávají státi; buď si je představiti neumíme nebo se představy této bojíme, jako by to bylo nad všecky lidské síly.
Ale Duch svatý nám dává tolik síly, tolik ohně a tolik poznání, kolik potřebujeme. Bohu není třeba, abychom Ho milovali s úplným vědeckým poznáním as poučením o všech důsledcích víry bez mezer ve vědomostech a představách. Chce jen, abychom Ho milovali z celého srdce a ze vší síly své. Abychom se nezdržovali ohlížením, rozhlížením a uvažováním, poněvadž hlavní věcí jest láska. Abychom lásku nezpronevěřovali Bohu, neboť láska jest Duch svatý sám a patří tedy Božské Trojici.
Jen Boha můžeme milovati z celého srdce svého a ze vší síly své; bližního můžeme milovati pouze jako sebe samé. Jinak to nelze. Zkusíme-li milovati osobu lidskou více než sebe samé, tedy z celého srdce svého a ze vší síly své, poznáme zakrátko, že je to věc nemožná a snaha marná. Nemůžeme bližního milovati více než sebe samy. To je přirozený řád. Hledáme-li cokoliv, co bychom mohli milovati více než sebe samy, vždycky poznáváme, že to uniká ze světa stvořeného a že to může býti pouze Bůh sám.
Ale Boha můžeme milovati jen Jeho vlastní láskou, jen Duchem svatým. Tato láska je stále od Boha vydechována a vane směrem, který jí dal Bůh. Směr Boží lásky poznáváme z ní samé a víra nám o tom poskytuje poučení. Boží láska se obrací k lidem. Stvoření, vykoupení i seslání Ducha svatého, stálé udržování milosrdenství, stálé rozlévání milosti – to vše ukazuje a potvrzuje, že Bůh svůj ráj si chce založiti v lidech, že miluje lidi.
Tak Láska Boží v nás působí lásku k Bohu a láska k Bohu se prakticky uskutečňuje a dokončuje láskou k lidem. Tím směrem působí oheň Ducha svatého.
Revue Na hlubinu, 1931
Aktuálně >